Více než 16,5 tisíce hektarů vinic pokrývá území jižní Moravy. A bude jich ještě víc. Díky tomu, že Evropská unie povolila novou výsadbu, se v celé České republice může jejich plocha každý rok rozrůst o jedno procento.
Ačkoliv na rozdíl od loňska slouží letošní dotace jen na viniční „zkrášlení“, podnikatelé plánují do vinohradů rozsáhlé investice.
Příkladem je třeba Vinařství Pekárek ze Znojemska, kde se snaží obnovit slávu jaroslavických vinic, které se v minulosti řadily k nejlepším v republice. Už na jaře se znovu pustí do výsadby, stejně jako předchozí dva roky.
Ze současných šesti hektarů nové vinice bude do pěti let rovnou dvacet. „Legislativa je teď bohužel taková, že Evropská unie zastavila podporu zbrusu nových vinic, přesto je stavíme a platíme si je ze svého,“ podotkl Tomáš Pekárek.
Nová výsadba může pokrýt 310 hektarů
I bez dotací se každá žádost o novou výsadbu musí poslat na Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský do Oblekovic na Znojemsku. Jen od začátku roku jich tam na stole mají už téměř čtyřicítku.
„Posuzujeme například umístění předpokládaných výsadeb ve viničních tratích. Poté vydáme rozhodnutí o povolení nové výsadby s platností na tři roky,“ popsal Rostislav Gruna z ústavu, jenž spadá pod ministerstvo zemědělství.
Žádosti výměrově ani polohově omezené nejsou. Existuje však celková plocha k přidělení, která je pro letošek maximálně 178 hektarů. „Pokud bude žádostmi pokrytá celá letošní kvóta, tak s loňskými udělenými a ještě nepoužitými povoleními pro novou výsadbu může vzniknout 310 hektarů,“ dodal Gruna, jenž předpokládá, že i přes absenci dotací nebude problém kapacitu naplnit.
Jediné, na co se aktuálně dají sehnat evropské peníze, je restrukturalizace vinic, tedy opatření, kdy se stará réva vyklučí a osadí novými, kvalitnějšími a konkurenceschopnějšími rostlinami.
„Dotované jsou tři způsoby – změna odrůdové skladby, zlepšení techniky obhospodařovaných vinic a jejich přesun do svahů,“ vypočetl výkonný ředitel Svazu vinařů Martin Půček. Na celou republiku připadá asi 140 milionů korun, z toho 80 procent právě na restrukturalizaci. Zbytek míří na technologie produkce vína.
Hektar vinice vyjde na 600 až 800 tisíc
I přes úskalí v podobě nejistot dotací se jihomoravští vinaři investic do vinohradů nebojí. Podle možností je vysazuje také Vinařství Dufek z Hodonínska.
„Od roku 2013 jsme se do toho pustili v pěti případech, loni jsme obnovovali přestárlé vinice. Celkově šlo o 32 hektarů. Ne každý rok jsou dotace vypsané, ale i když je dostanete, nepokryjí všechny náklady,“ poznamenal Josef Dufek.
Pořízení nového hektaru vinice totiž není nic levného, Dufek jej vyčíslil na 600 až 800 tisíc korun. „Cena závisí na hodnotě pozemku, typu vyhnojení a přípravy půdy, dále na ceně sazenic nebo druhu drátěnky,“ vysvětlil.
Přesto vinaři po dalších prostorech pro révu prahnou. Důvod? V první řadě nechtějí být závislí na dodavatelích hroznů. V té druhé potřebují uspokojit žízeň zákazníků. Tuzemští podnikatelé totiž dokážou pokrýt jen zhruba třicet až čtyřicet procent spotřeby vína v Česku. A zájem o moravské víno navíc neustále roste.
Vinařství, která si to mohou dovolit, tak v posledních letech do vinohradů investují ve velkém. Znovín Znojmo koupil vinice na Hustopečsku, Zámecké vinařství Bzenec zase na Slovácku. Zatím rekordní částku zaplatila předloni společnost Chateau Valtice – Vinné sklepy Valtice, když nabídla sedm milionů korun Mikulovu za tři hektary starého vinohradu na svazích Svatého kopečku.
Metr čtvereční čtyřicet let staré vinice ocenila na 251 korun, ačkoliv průměrně se za něj platí zhruba 50. Jde přitom jen o cenu pozemku, do níž se nepočítá konstrukce vinohradu a samotné rostliny révy. Top viniční tratě jsou v kraji především na Mikulovsku a Znojemsku.
Loni jsme natočili na Pálavě výrobu burčáku:
22. října 2016 |
Extrémní promrzání půdyDlouhotrvající teploty pod bodem mrazu lámou prastaré rekordy. K tak rozsáhlému promrzání půdy jako nyní došlo podle meteorologů na území České republiky naposledy v 60. letech 20. století. Na velké části jižní Moravy se hloubka promrznutí pohybuje od 30 až do 50 centimetrů. Nejhorší situace je na jihu kraje, kde se nachází nejméně sněhu, a půda tedy promrzá rychleji. Zemědělci přesto zatím velké obavy nemají. „Výše škod závisí na dalším průběhu, síle a délce mrazů,“ sdělil za agrární komoru Jiří Felčárek. Starosti si nedělají ani vinaři. „Mrazy kolem deseti stupňů pomáhají tomu, aby se likvidovali různí parazité a nemoci,“ řekl prezident svazu vinařů Tibor Nyitray. |
