"Výskyt komárů, kteří přenáší malárii, se potvrdil u novomlýnských nádrží," popsal situaci biolog Miroslav Šebela, vedoucí zoologického oddělení Moravského zemského muzea. A pravděpodobnost návratu malárie na Moravu se stále zvyšuje. Nemoc se tu může objevit do několika let.
Podle Šebely zatím komáří samičky nakažené nejsou. Chybí k tomu ale málo. "Pokud bude pokračovat oteplování a bude se tolik cestovat do zemí, kde je malárie běžná, nebezpečí nákazy vyloučit nelze," dodal odborník.
Přinášejí ji turisté i oteplování
Stále více lidí totiž s oblibou vyjíždí do zemí, které se s nebezpečnou nemocí potýkají. A titíž cestovatelé si pak mohou dopřávat dovolenou přímo u břehů novomlýnských nádrží. Stačí, aby komár nakaženého člověka bodl a nemoc už roznáší dál. "Množství případů nemocných maláriích se ve světě nezmenšuje, třebaže boj proti této nemoci je mnohem intenzivnější. Pořád na tuto nemoc umírají tři miliony lidí za rok," upozornil biolog s tím, že čísla mohou být ještě mnohem vážnější.
"Zatím se nás to přímo netýká, ale za pár let už výskyt malárie vyloučit nemůžeme," míní Šebela. Důvod pro tvrzení má pádný - do našich oblastí se rozšiřují už i ty druhy hmyzu, které měly ještě před dvaceti lety severní hranici rozšíření třeba o tisíc kilometrů jižněji.
Odborník na komáří populaci Oldřich Šebesta z jihomoravské hygieny se přesto epidemie neobává. "V našich podmínkách by se nemoc zřejmě nějakou dobu šířila, ale postupně by zase sama zanikla," poznamenal. Podle něj totiž existují tři druhy této nemoci. "Komáři by museli přenášet ten druh, který by byl schopen tu přežít a nadále se šířit," vysvětlil Šebesta.
Nové Mlýny jsou pro komáry ideální
Do největšího kempu v České republice – Merkuru v Pasohlávkách – ročně přijedou tisíce lidí. Právě je mohou komáři od Novomlýnských nádrží nejvíce potrápit. "Při deštích se komáři projevují víc, ale v období sucha zůstávají v lesíku. Směrem ke kempu se nestahují," tvrdí šéf kempu Jan Duda. Okolí kempu naposled chránili celoplošným postřikem před dvěma lety po povodních. Od té doby se mu hejna hmyzu vyhýbají.
Okraje novomlýnských nádrží jsou pro komára rodu Anopheles ideální domovinou. "V místech, kde se vytvářejí mělké nádržky, se tento druh komára úspěšně rozmnožuje," potvrzuje odborník na výskyt komárů na jihu Moravy Šebesta. Nicméně počet komárů regulují ryby, které komáří larvy vyžírají.
Poslední epidemie malárie byla na jižní Moravě někdy po druhé světové válce. "Byla to epidemie místního původu. Zasáhla tehdy Břeclavsko a část Hodonínska. Proto získala místní název Hodoňka. Měla ale vždy lehký průběh," tvrdí Oldřich Šebesta.
Malárie: boj o život
Jen v loňském roce zaznamenali lékaři v České republice 27 případů malárie. Všechny si však lidé přivezli z ciziny. Průběh nemoci je velmi nepříjemný a bolestivý. Ve chvíli, kdy komáří samička saje lidskou krev, vstřikuje do krevního oběhu spolu s látkami, jež zabraňují srážení krve, i parazitického původce malárie. Následky bodnutí lidské tělo pozná až zhruba po čtrnácti dnech. To už se nemoc v těle rozroste a začnou bolesti svalů a hlavy, svalový třes a horečka. V krevním řečišti už jsou miliardy parazitů, kteří napadají mozek a ohrožují život.
