Osmasedmdesátiletý muž se proto obrátil na redakci MF DNES, aby vylíčil svou příhodu a vyjádřil svůj vděk obětavým kolemjdoucím.
„Člověkovi to hned nezapálí, kór v mých letech. Chtěl bych jim zpětně moc poděkovat, že se o mě postarali. Nevšímavost lidí není tak hrozná, jak se popisuje. Všímavých lidí je pořád hodně,“ vyzdvihuje Pavlíček.
Náhlá slabost jej postihla minulou středu kolem půl čtvrté odpoledne u Semilassa v brněnském Králově Poli.
„Šel jsem přes silnici k Albertovi a udělalo se mi strašně špatně. Začal jsem se potit, chytil jsem se zábradlí a najednou nic,“ líčí Pavlíček, který má jako kardiak na srdci několik bypassů a stenty pro rozšíření cév.
Když se probral, ležel na chodníku v péči tří lidí. „Byli to dva mladí hoši kolem třicítky, kteří zastavili auto a přeskočili zábradlí. A pak paní, které mohlo být tak padesát, která zavolala záchranku. Mám to celé trochu v mlze, ale snažili se na mě mluvit a udržet mě při vědomí, protože jsem prý pořád zavíral oči,“ vybavuje si Pavlíček.
Poté na místo dorazila sanitka. „Lékařská posádka pacientovi po kolapsu poskytla přednemocniční péči a převezla jej do Nemocnice Milosrdných bratří,“ informovala mluvčí jihomoravských záchranářů Michaela Bothová.
Přístup lidí se zlepšuje, oceňují záchranáři
Muž podle svých slov strávil v nemocnici čtyři dny. „Výsledky vyšetření naštěstí neukázaly, že by se srdíčkem něco bylo. Podle paní doktorky to mohlo způsobit teplo, možná jsem málo pil,“ přiblížil Pavlíček.
Mrzí jej, že nestihl osobně poděkovat lidem, kteří mu na ulici pomohli. Ti podle záchranářů odvedli velmi dobrou práci.
„Musím je pochválit. Přesně popsali místo, kde se nacházejí, a snažili se co nejvěrněji popsat zdravotní stav pacienta. Když k tomu lidé přistoupí takto, je mnohem větší naděje, že na sebe všechny potřebné kroky budou správně navazovat. Moc mě potěšilo, že je pán v pořádku, a přeji mu brzké uzdravení,“ uvedla operátorka krajského zdravotnického operačního střediska Helena Pokorová.
Záchranáři v poslední době pozorují velké zlepšení ohledně přístupu veřejnosti k první pomoci.
„Dokonce se zvyšuje zájem o naše kurzy. To svědčí o tom, že lidé nejen, že chtějí pomoct, ale také chtějí vědět, jak správně pomoct. My jsme za to velice rádi, protože hlavně v případech, kdy dojde k zástavě dechu a je potřeba resuscitace - což nebyl případ zmíněného pána - je pomoc lidí velice důležitá. Mozek vydrží bez kyslíku pouze čtyři nebo pět minut, pak dochází k nezvratným změnám,“ podotýká Bothová.
