Kdo se hlásil na Masarykovu univerzitu, dobře to zná. Projížděl „plachty“ oborů se složitými názvy a mnohdy ani nevěděl, co obnášejí. Když zkusil studovat dva obory současně, časem většinou přišel na to, že nestíhá.
Na ty, co to zvládli, čekalo dvojnásobně těžké studium, včetně závěrečných prací a státnic. A kdo se upsal jen jednomu oboru - běda, když zjistil, že to nebyla dobrá volba.
Všechny tyto trable by měl odbourat nový převratný systém studia, který nejpočetnější brněnská škola plánuje zavést od akademického roku 2019/2020. „Je to největší revoluce v novodobých dějinách školy,“ tvrdí rektor Mikuláš Bek.
Novinky pro studenty Masarykovy univerzity
|
Univerzita se inspirovala v anglosaském světě, kde mají studenti mnohem větší svobodu. „Od doby před sedmi lety, kdy jsem nastoupil do funkce, se změnili studenti i trh práce. A na to jsme museli zareagovat,“ poznamenal Bek.
Místo oborů se studenti zapíšou do takzvaných programů, sníží se také jejich počet z dnešních 600 na 400. Některé méně žádané obory zmizí z hlavní nabídky a stanou se z nich předměty v rámci studijních plánů.
Nabídka má být jednodušší a přehlednější. Kromě pedagogické fakulty zmizí jinde dvojobory, které obnášely všechno dvakrát ve stejném rozsahu.
Novopečení maturanti dostanou možnost studovat jeden obor hlavní a k tomu si přibrat vedlejší na jiné fakultě, ale už ne tak obsáhlý a náročný.
„Dnes už firmy chtějí, aby třeba právník či ekonom ovládal informatiku. Takže chceme zvýšit konkurenceschopnost našich absolventů,“ vysvětlil záměr prorektor pro studium a informatiku Michal Balant.
Nově si tak můžou zařadit dnes velmi žádanou informatiku do svých studijních plánů i studenti ekonomie nebo sociálních či humanitních věd.
Někde navíc získají možnost odložené volby a pro užší specializaci se rozhodnou až po dvou semestrech. „Budou přijati například na matematiku a po prvním roce se rozhodnou pro konkrétní studijní plán. Slibujeme si od toho více úspěšných absolventů a méně opakovaných ročníků,“ upřesnil Balant.
Kritika: Spíš omezení výběru
Ne všichni pedagogové jsou však z připravovaných změn nadšení. Například bývalý rektor univerzity a nynější děkan fakulty informatiky Jiří Zlatuška tvrdí, že to žádná revoluce není.
„Na naší fakultě sice byla spousta oborů, uchazeči se ale ve shodě se zákonem přijímali do studijního programu. A volbu nebo přestup mezi obory měli během studia otevřené podle svého uvážení,“ tvrdí Zlatuška. Podle něj byrokracie spojená s nově akreditovanými studijními programy zavádí spíše omezení výběru.
Většinou však studenti změny vítají. Jako pozitivum je bere třeba Matěj Kyselý z fakulty sociálních studií. „Vycházím z vlastní zkušenosti. První půlrok až rok se totiž lidé rozkoukávají a teprve začínají chápat, co vlastně studují. Boří mýty, které o oboru měli, a zjišťují, co je vlastně baví. Teď se můžou lépe rozhodnout,“ míní Kyselý.
Jenže třeba na přírodovědecké fakultě sice sloučí dva dosavadní obory - Molekulární biologii a genetiku a Speciální biologii - v jeden program, ale nováčci budou volit z pěti specializací hned na začátku. „Vyžádali si to sami studenti,“ uvedla Renata Veselská z Ústavu experimentální biologie, která se na reformě podílela.
Některé programy se ale měnit nebudou a v podstatě se jen přejmenují, například právo a právní věda nebo obory na lékařské fakultě, kde studium dozoruje i ministerstvo zdravotnictví.
Novinka se letošních maturantů už nedotkne. Těch, co se chystají absolvovat střední školu v příštím roce už ale ano. Přijímací řízení totiž začíná od 1. listopadu, tehdy chce také škola zveřejnit úplný soupis studijních programů.
„Připravujeme velkou kampaň pro střední školy, rodiče i veřejnost, kde budeme nový systém vysvětlovat. Stávající studenti by měli dokončit studia za stejných podmínek,“ upřesnila prorektorka pro vnější vztahy Hana Svatoňová.
