Před čtyřmi lety se totiž značná část hnutí do zastupitelstva nedostala – voličům propadlo rekordních 28 procent hlasů.
Společné kandidátky tak teď menším stranám dávají šanci na návrat do zastupitelstva, ty větší si zase chtějí zvýšit svoji šanci na vítězství. „Když se podíváte na výsledky ODS, KDU-ČSL a ANO z roku 2018, byly velmi podobné. V brněnských poměrech tak spolupráce dává smysl,“ míní politolog z Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček.
Dnes nejsilnější ODS tak nespoléhá jen na sebe a uzavřela koalici s TOP 09, která naposledy nezískala ani čtyři procenta. Ve hře byla i koalice SPOLU po vzoru sněmovních voleb, nicméně zapojení lidovců nevyšlo.
„V Brně se to nepodařilo, ale to není žádná tragédie. Všude na komunální úrovni se tento formát nedá zopakovat,“ sdělil při zahájení kampaně brněnský rodák a předseda ODS Petr Fiala.
Jeho stranická kolegyně a primátorka Markéta Vaňková, která chce jako jednička post obhájit, vidí za krachem možné spolupráce osobní ambice svého náměstka Petra Hladíka (KDU-ČSL). I on prahne po primátorském řetězu, jenže na kandidátce s ODS by byl až dvojka.
Na dotaz, zda jsou tak lidovci pro případnou povolební spolupráci ve vedení Brna vhodným partnerem, Vaňková odpověděla vyhýbavě. „Programově jsme si blízcí, ale až volby budou tím mezníkem, který nás dostane do další fáze, kdy povedeme jednání,“ uvedla s tím, že stávající spolupráce na magistrátu funguje dobře. Přesto je evidentní, že v poslední době se obě strany vůči sobě značně vymezují.
Ani KDU-ČSL tak nemeškala a našla si spojence u hnutí STAN, v Brně méně výrazného. I Hladík chtěl získat TOP 09, jenže dohoda se nezdařila.
„To, že nevznikla koalice SPOLU, odráží rozložení sil v Brně, kde jsou lidovci oproti celorepublikovému průměru nadstandardně silní. Tady jde spíš o středně velkou formaci. Není nereálné, že i díky spojenectví se Starosty můžou usilovat o post primátora,“ přemítá Kopeček. Historicky však KDU-ČSL nedosáhla v komunálních volbách v Brně na lepší než třetí místo.
Pirátské obavy z kroužků
Na rozdíl od konkurentů koalici neuzavře ANO ani Piráti. Ti sice jednali se Zelenými a Žít Brno, jenže nakonec vycouvali. Podle volebního lídra Marka Lahody si to tak přála členská základna, navíc mají „řadu šikovných lidí“. Strašákem jsou bezpochyby i obavy Pirátů z toho, aby nedopadli jako ve sněmovních volbách, kdy je koaliční Starostové přeskákali.
„Jenže vzhledem k aktuálním preferencím pro ně může být problém vůbec samostatně překonat hranici pěti procent. Koalice by pro ně v současné situaci dávala větší smysl,“ má jasno Kopeček.
Pro jednu kandidátku se rozhodli Zelení a Žít Brno. Před čtyřmi roky také jednali o spolupráci, nedohodli se a pak si ve volbách vzájemně brali voliče, takže ani jedna strana nezískala potřebných pět procent. Tomu se teď chtějí vyhnout.
To ČSSD se sice tváří jako samostatná strana, nicméně v názvu kampaně mnohem více zdůrazňuje název svého spojence – hnutí Vaši starostové. Sloganu totiž využívají i k vyzdvihnutí vlastních starostů v městských částech, kde dlouhodobě působí.
„Tvořit koalici za každou cenu, jak to udělali komunisti, kteří se spojili s fašisty, nám přijde absurdní,“ prohlásil lídr ČSSD Jiří Oliva a zároveň odmítl, že by šlo o záměr, aby si voliči jejich kandidátku lehce „spletli“ se Starosty, kteří uzavřeli pakt s lidovci.
Slovy o „komunistech s fašisty“ Oliva naráží na spojenectví KSČM a Slušných lidí. Ti do uskupení s názvem Restart pro Brno přibrali také zemanovce a „Nezávislé“, jež reprezentují exčlenové SPD. O další koalici – tentokrát s Trikolórou – jedná právě Okamurovo hnutí SPD, které minule jen těsně překonalo pětiprocentní hranici.
A v návrat do zastupitelstva stále doufá někdejší vrcholný brněnský politik ODS Robert Kotzian, jenž spojil síly svého sdružení Brno Plus se Svobodnými.
„Spolu“ to ani v okresech nejde
Ačkoli předseda ODS Petr Fiala zdůrazňuje, že se v mnoha obcích daří sestavovat koalice SPOLU, na jihu Moravy se to nepovedlo nejen v Brně, ale ani v žádném z okresních měst.
Zcela bez spojenců vyráží do voleb strany v Blansku, kde naposledy TOP 09 ani nekandidovala. Důvodem může být i fakt, že tu má čtveřice stran včetně ODS a lidovců dlouhodobě nastavenou dohodu – společně vládnou už 24 let.
Ve Vyškově o jednotné kandidátce politici ODS a KDU-ČSL alespoň diskutovali. „Nakonec půjdeme samostatně, protože máme dost zajímavých osobností,“ prohlásil místostarosta a pravděpodobný lídr lidovců Roman Celý.
Naopak se zmíněná dvojice stran dohodla ve Znojmě, samostatně proti nim půjde TOP 09. Spojenectví tam vzniká i na levici, kde pod značkou Znojemská koalice vystupuje ČSSD, KSČM a SPOZ. Ta navíc může mít výrazného konkurenta i ve starostovi Jakubu Malačkovi, jenž opustil ČSSD a do voleb jde s vlastním hnutím Naše Znojmo.
V Břeclavi naposledy ODS vyrazila do voleb s TOP 09 a Svobodnými. Na ty, které se konají letos na podzim, už si ale věří samostatně. „Dosavadní projekt se úplně neosvědčil,“ poznamenal Vít Jonáš, předseda místní buňky ODS a zároveň lídr kandidátky. Společný úspěch z roku 2018 naopak chtějí zopakovat Mladí a neklidní, tedy koalice Pirátů a Starostů.
V Hodoníně by pak případná kandidátka SPOLU neměla dobrou výchozí pozici. „Topka“ ani lidovci se tady totiž posledně o hlasy voličů vůbec neucházeli, ODS získala jen tři procenta. Jinak je ale situace zatím velmi nepřehledná až na to, že stávající starosta Libor Střecha hodlá post obhajovat se svým uskupením Pro Hodonín.
