„Starobrno má v rámci Heinekenu fantastickou pověst,“ říká nový ředitel Karel Honegr.
Do Starobrna přecházíte z krušovického pivovaru. Jaké pivo si teď dáváte v restauraci nebo kupujete domů?
V Brně samozřejmě brněnské pivo. Vaříme ho tady, chodím na degustace, mám ho rád.
Kdy jste vůbec Starobrno ochutnal poprvé?
Už je to nějakou dobu, kdy jsem pil dvanáctku Draka. Byl na mě tehdy hodně silný, ale oblíbil jsem si ho. Pivo mám rád celkově. Chodím a zkouším různé značky pod Heinekenem. Zajímá mě, jak je v restauracích čepují. Od brněnské nabídky většinou přejdu k Březňáku nebo Krušovicím, které jsem pil dosud.
Máte kolem sebe lidi, kteří by vám dokázali říct, že Starobrno není dobré?
Najdou se kritici každého piva. To se týká i Plzně. My ale můžeme zodpovědně říct, že se naše pivo vaří už mnoho let podle stejných receptur a je i stejně dobré. Je však možné, že se mění chutě lidí. Dopad na to má samozřejmě i fakt, jak dostanu pivo natočené v hospodě.
Takže vidíte zásadní vliv na pověst piva také u hospodských?
Přesně tak. Jednou z našich priorit je soustředit se na to, abychom si byli jistí, že se pivo dostane ke konzumentovi v takové kvalitě, v jaké je v pivovaru. Když nám volá nespokojený hospodský, okamžitě je sládek schopen vyjet a vyřešit s ním problém na místě. Na to teď klademe důraz.
Proč jste se o post šéfa brněnského pivovaru vlastně ucházel?
Jde o prestižní místo. V rámci Heinekenu má Starobrno fantastickou pověst. Přišel jsem z oddělení, které mělo na starosti služby zákazníkům, což vnímám jako to hlavní, co musíme podporovat. To jsem chtěl do Brna přinést.
Jak konkrétně tedy budete služby zákazníkům zlepšovat?
Ono to zní hrozně obecně, ale pro nás to hlavně znamená, že lidi, kteří vaří pivo, jezdí za hospodskými řešit jejich problémy a učí je pivo čepovat, jak chceme, aby ho zákazník dostal. Pivovar musí dělat kroky směrem k hospodám.
Při svém nástupu jste avizoval, že se chcete zaměřit na podporu prodeje v domácím regionu. Vypijí tedy Brňané a lidé na jižní Moravě málo Starobrna?
Určitě ho nepijí málo. Pořád jsme v regionu dominantní silou, ale trh je vysoce konkurenční, vidíme tlak malých pivovarů. Proto vnímáme jako nutnou potřebu poskytovat našim zákazníkům prvotřídní službu, o níž jsem mluvil.
Do Krušovic jste naskočil v roce 2012, do té doby jste ale neměl zkušenost s výrobou piva ani potravinářským průmyslem. Pracoval jste ve firmě zaměřené na prodej drogistického zboží nebo v někdejším Telecomu. Proč jste si vybral zrovna pivovarnictví?
To byla šťastná shoda okolností. V předchozí práci jsem měl na starosti největší sklad firmy ve střední Evropě. Tehdy do Heinekenu hledali člověka na místo manažera plánování a logistiky. Tu jsem znal dobře ze skladu a plánování mi taky nebylo zcela neznámé, protože jsem se s ním už dříve potkával. Každopádně mě lákalo přesunout se do pivovarnictví, takže jsem tento krok udělal a jsem za to rád.
V Krušovicích jste měl na starosti právě plánování a logistiku a snažil jste se různými opatřeními zlepšit efektivitu práce. Je to něco, v čem dnes brněnský pivovar pokulhává?
Vůbec ne, Starobrno je v tomto ohledu naopak v rámci celé skupiny Heineken jeden z nejlepších pivovarů. Minulý rok podnik dosáhl na naprosto fantastické ocenění, když získal takzvanou Stříbrnou cenu. Tu nemá ani deset ze zhruba 140 pivovarů v Heinekenu.
Co to znamená?
Že pivovar má minimální spotřebu energií při výrobě piva, minimální spotřebu vody, zato velice produktivní provoz v tom, že na jednoho zaměstnance připadá hodně uvařených hektolitrů. Nedá se toho dosáhnout z roku na rok. Je to řada opatření za spoustu let, než se pivovar „vytuní“. Většina ostatních oceněných pivovarů je navíc postavena nově na zelené louce, takže od začátku disponují jinou technologií než my tady ve Starobrnu.
Jaké nedostatky byste tedy chtěl ve Starobrnu vylepšit?
Pivovar má jedno vrozené omezení, což je místo. Potřebovali bychom mnohem větší sklady, manipulační prostory, ale s tím nic neuděláme. Do pivovaru ale i dál investujeme, například do digitalizace, v níž je jedním z nejlepších.
Výroba piva je přece jen stále spíše řemeslo než automatická linka s roboty. V čem spočívá digitalizace v pivovarnictví?
Máte pravdu, pořád tu pracují lidé. V minulosti se budovaly velíny, kde bylo na obrazovkách vidět, jak vše běží. Dneska má každý zaměstnanec svůj tablet. Nic není na nástěnkách, vše už je v tabletu.
Jak v digitalizaci hodláte pokračovat letos?
Plánujeme přejít do varny. Na konci roku bychom mohli být zhruba ve třetině pivovaru. V některých částech, kde už máme hotovo, zaměstnanci s sebou kromě tabletů nosí také chytré hodinky. Ten důvod je takový, že člověk chodí po pivovaru, může dělat něco jiného, a když se něco děje se zařízením, které obsluhuje, na hodinkách se mu to ukáže, nemusí tam stát. A má to i bezpečnostní aspekt, tedy že mistr ví, kde jeho lidi jsou.
Vaří tedy pivo ještě člověk, nebo program v tabletu?
Samozřejmě ho dělá člověk, nicméně ho vyrábí tak, že ovládá počítač. Vše jede v automatu, ale pořád je tam sládek, který musí pivo v určitých fázích výroby degustovat. Digitalizace nám zajišťuje, že pivo má stabilní kvalitu.
Když jste na začátku říkal, že se pivo dělá pořád stejně, tak je to tedy skutečně pravda? V minulosti tyto technologie přece neexistovaly, pivo nebylo pod neustálou kontrolou v každém okamžiku výroby, takže přece muselo být jiné...
Pokud lidé měli stejné zkušenosti a chtěli vyrobit stejné pivo, tak se ručně dobrali k podobnému výsledku jako my s technologiemi. Chuťově nemohlo být identické, ale bylo velmi podobné.
Karel Honegr (45)
|
Hodně se mluví o velmi nízké nezaměstnanosti v Česku a u pivovarů hlavně o nedostatku sládků s tím, jak vyrostly minipivovary. Máte dost lidí?
Je to až neuvěřitelné, ale my máme minimální fluktuaci, tedy odchody zaměstnanců a příchody nových. Právě jedním z parametrů při udílení Stříbrné ceny je také ten, jak se pivovar stará o své lidi. A u nás se jich mění jen pár za rok.
V Brně se nevyrábí pouze Starobrno, ale i další značky Heinekenu, třeba nealkoholický Zlatopramen nebo Hostan. Plánujete ohledně nich nějaké změny, například bude se výroba některého z těchto piv navyšovat nebo přesouvat jinam?
Aktuálně žádné zásadní změny neplánujeme, značky jsou hodně regionálně ukotvené, není důvod to dělat jinak. Vše souvisí i s vývojem trhu. Třeba rok 2018 nám hrál do karet – bylo velmi horké léto.
Které pivo Starobrna se nejvíce prodává?
Na množství surového piva je to zdaleka nejvíce sudová jedenáctka Medium.
Objeví se nějaký nový druh Starobrna, nebo zůstanete u zaběhnutých značek?
Vím, že marketingové oddělení má nějaké inovace v hlavě, ale nevím, v jaké je to fázi a co a kdy půjde do výroby. Samozřejmě se díváme i na nabídku minipivovarů, sládci jdou jejich piva ochutnat, pak nad tím debatujeme a přemýšlíme o tom. Třeba teď český trh zažívá boom svrchně kvašených piv typu IPA, která právě minipivovary hodně vaří.
Chtěl byste, aby takové pivo vznikalo i ve Starobrnu?
Naše cílová skupina má trochu jiné chutě. Mně chutná brněnské pivo, jaké je dnes, takže pivo typu IPA nevnímáme jako prioritu. Sám mám napitých piv hodně, ale vždy u mě nakonec zvítězil klasický český spodně kvašený ležák, jenž má pitelnost a hořkost, která mi vyhovuje.
Žijete v Praze. Budete se teď se změnou zaměstnání stěhovat do Brna?
Budu, ale až později. Mám dvě malé děti, které chodí do školy, takže ve školním roce ne, ale od září bychom tady už chtěli být.
Kam v Brně nejraději chodíte na pivo, když vynecháme starobrněnskou Pivovarskou restauraci, kterou máte hned po ruce?
Po pravdě, dál jsem se ještě nedostal. První měsíc byl dost hektický. Nicméně byl jsem tady už o Vánocích, kdy jsem si prošel v Brně adventní trhy. Ty mě uchvátily, protože i když moje manželka pochází z Moravy, přímo v historickém centru Brna jsem předtím nikdy nebyl.
Opravdu?
Ano, ze své původní pozice jsem jezdil jen do pivovaru. Ale brněnské centrum o Vánocích opravdu vypadalo lépe než Praha, kde je to hodně komerční. Tady jsem měl takový příjemný pocit u srdce.
Starobrno láká na prohlídky podzemí i pivní kurzy:
