Mezi řádky vinohradů je místy země děravá jako ementál. Hlodavci vybíhají z děr a překvapení vinaři sledují, jak obratně šplhají po kmeni révy, aby se zmocnili zrajících hroznů. Občas se dá spatřit dokonce i hnízdo hrabošů až mezi listy.
„Takové množství hlodavců ve vinohradech v našem rodinném vinařství nepamatuje ani táta, který se o vinice stará téměř pětapadesát let,“ říká David Šťastný z vinařství Château Valtice – Vinné sklepy Valtice.
K obvyklému problému pro jihomoravské vinaře v podobě špačků se tak přidala další hrozba. I když hraboš byl prý vždy přirozeným obyvatelem vinic. „Kde je zem zarostlá, tedy i v zatravněných řádcích vinohradů, jsou ideální podmínky pro to, aby se tam hraboš mohl usídlit,“ míní vinař Jiří Maděřič z Moravského Žižkova.
I proto se vinohradníci naučili s přítomností hlodavců žít. Při jejich letošním extrémním přemnožení jsou však mnohem drzejší a působí větší škody. Stejně jako polím a sadům dává letos hraboš mimořádně zabrat i vinicím.
„Mladé sazenice, které ještě mají malý kořenový systém, hraboš norováním dokáže poškodit tak, že uschnou,“ vysvětluje Jindřich Kadrnka, majitel rodinného vinařství v Březí u Mikulova, který obhospodařuje vinice ve skvělé poloze Dunajovických kopců.
I tady jsou ve vinohradech místy vidět odumřelé keře. Problémy ale mají vinaři po celém jihu Moravy. „Na jaře jsme sázeli nové vinohrady a část keřů je poničená,“ podotýká Maděřič.
Vinaři se proti hrabošům snaží bojovat hlavně mechanicky. „Okopáváme, kultivujeme a všemožně se snažíme narušit nory,“ popisuje Kadrnka s tím, že škody zatím nejsou nijak katastrofické.
Přesto je hraboš vedle zmiňovaných špačků pro vinaře letošním nepřítelem číslo jedna. Předvádí totiž něco, co v minulých letech bylo nemyslitelné. „Poškozují nám nejen kořenový a tedy základní vyživovací systém vinné révy, ale začali ohlodávat i hrozny,“ kroutí nevěřícně hlavou šéf valtického vinařství Šťastný.
Do keřů začali hraboši vylézat nejspíš proto, aby z plodů uhasili žízeň. Pouštěli se už do nezralých kuliček, teď si pochutnávají na sládnoucích plodech. „Nakousané hrozny v keři začnou hnít a octovatět. Podle míry poškození pak může být znehodnocen jeden hrozen, ale i celý keř,“ upozorňuje Kadrnka.
Hraboši shazují z keřů kuličky, ale i celé střapce hroznů a stěhují si je do svých nor. „Pár hroznů nacpaných v dírách už jsem viděl a je pravděpodobné, že čím budou zralejší, tím to budou hraboši dělat častěji. Dovolovali si na melouny, na meruňky i na broskve, tak asi není pravděpodobné, že by to nedělali i s hrozny,“ míní vinař Maděřič.
Problém je hlavně u vinic sousedících s poli, kde je hrabošů nejvíc. „Ještě teď před sběrem vinice projdeme a uděláme finální redukci. Poškozené hrozny odstřihneme na zem. Nějak se s tím popereme,“ zdůrazňuje Kadrnka.
Až na hlodavce ideální podmínky
Způsobů boje však vinaři zkouší víc. Marek Tichý, vedoucí vinohradník mikulovského vinařství Volařík, do vinic rozvezl bidýlka, na kterých se mají usadit dravci. Právě ti dokážou pomoct proti hrabošům i špačkům.
„Loni jsem pozoroval, že tam, kde se dravci zdržovali, to proti špačkům fungovalo. Ve vinohradech však dravci nemají moc kam usednout, tak jsem se rozhodl jim pomoci,“ vysvětluje.
Doufá, že vedlejším efektem plašení špačků bude právě pomoc proti hlodavcům. Ostatně funguje to tak třeba na viničním statku v Bzenci, kde dokonce zaměstnávají sokolníka se sedmi sokoly.
Hlavní část sklizně hroznů začne druhý týden v září. Hrozny dorůstají a díky letošnímu příznivému počasí je réva ve velmi dobrém stavu. Bobule nezmrzly, spálení od slunce je minimální a rostliny dostaly také potřebnou vláhu.
„Aktuální střídání chladnějších nocí a vyšších denních teplot je ideální. V noci máme teplotu ve vinohradu okolo 14 až 17 stupňů, ve dne přibližně o 10 stupňů víc. To je dobrý základ pro to, aby z letošní úrody vzešla moravská vína s typickým charakterem, který všichni známe,“ poznamenává Josef Svoboda z velkobílovických Habánských sklepů. „Z dlouhodobého horizontu je letošek co do množství dobrý. V porovnání s loňským velmi vydařeným rokem to ale bude určitě o něco méně,“ dodává.
S bližším hodnocením kvality hroznů jsou však prozatím vinaři raději opatrní. Zda bude úroda skutečně povedená, to se ukáže až po sklizni.
