Pozdvižení mezi filmaři, akademiky i diváky vyvolal nucený odchod brněnské producentky Kamily Zlatuškové z České televize. Lidé kolem pražské FAMU okamžitě iniciovali otevřený dopis vedení a Radě ČT, v němž vyjadřují podporu práci Zlatuškové a její tvůrčí skupiny, jejíž filmy se pravidelně vracely z festivalů s oceněními.
Vypadá to ale, že půjde jen o morální podporu. Zlatušková pro MF DNES naznačila, že se spoluprací s ČT už moc nepočítá.
„Jako producentka končím a moje skupina zaniká. Tedy rozchod ve stylu ‚máme někoho jiného, ale chceme zůstat kamarádi‘. Respektuji rozhodnutí ČT, samozřejmě mě to mrzí, jsem částečně zklamaná, ale jsem s tím zároveň smířená,“ uvedla včera Zlatušková k tomu, že ředitel vývoje pořadů ČT Jan Maxa s ní chce jednat o další spolupráci.
Smlouvu na pozici vedoucí tvůrčí skupiny, která končí letos v prosinci, jí ale neprodlouží. Mohla by být řadovou dramaturgyní, čímž by ztratila vliv na vznik pořadů. Fakticky to znamená zánik celé skupiny, kde působí například režisér Richard Komárek nebo dramaturgyně Karolína Zalabáková. Zlatušková čeká na jednání v příštím týdnu.
Zlatušková pracovala na projektu Třída 8.A:
29. října 2014 |
Není jedno, co se v ČT děje
Nejznámější projekty a cenyDokumentární cyklus Ptáčata, pořad Tečka páteční noci, docureality show Třída 8. A a Zlatá mládež, dokumentární seriál Expremiéři nebo film Kauza Cervanová. Ceny pro tým Zlatuškové:
|
Odborníci, kteří podepsali otevřený dopis, tvrdí, že producentka je pro ČT důležitá. Nebojí se otevírat kontroverzní a neotřelá témata, stejně jako hledat nové formáty televizní tvorby. Za jediný den je pod otevřeným dopisem víc než pět set podpisů. „Chtěli jsme dát najevo, že nám není jedno, co se v ČT děje. Šlo nám o to, aby celá kauza nevyšuměla do ztracena. Byli bychom rádi, kdyby se otevřela debata mezi televizí, tvůrci a diváky o dění v ní,“ uvedli iniciátoři dopisu Kristýna Bartošová a Šimon Holý.
Zlatuškovou podporují zvučná jména české a slovenské dokumentaristiky, jako je scenárista Štěpán Hulík, který je autorem oceněné minisérie Hořící keř o Janu Palachovi. Také scenáristka Irena Hejdová, jež se podílela na úspěšném seriálu Čtyři v tom o rodinách, které očekávají narození dítěte. Přidaly se i režisérky Theodora Remundová a Zuzana Piussi. Nebo nakladatel Miroslav Balaštík, architekt Tomáš Rusín, režisér Bohdan Bláhovec či bývalá ústavní soudkyně a nynější senátorka Eliška Wagnerová (nestr. za Stranu zelených).
„K otevřenému dopisu jsem se připojila, neboť Kamilu Zlatuškovou považuji za kreativní osobnost s nekonvenčními názory, které oslovují různé skupiny obyvatel i mimo hlavní proud. Tyto skupiny si zaslouží, aby jejich zájmy ČT rovněž programově zohledňovala,“ vysvětlila Wagnerová.
Nezávislý filmový kritik Kamil Fila, který je pod dopisem také podepsaný, říká: „Jestli chtěla ČT někdy nějak dávat najevo, že jí aspoň trochu záleží na mladším publiku či publiku, které zajímá i něco jiného než ty nejvíce středoproudé pořady, měla k tomu jako svou spojku právě producentku Kamilu Zlatuškovou. Tím, že ji odstřihla od komunikace a vývoje dalších projektů, vysílá navenek o sobě velice nelichotivou zprávu.“
Podle něj se v případě pětileté tvorby tvůrčí skupiny dají najít i neúspěchy. Jednak zrušený pořad Monoskop, který skončil po druhém dílu, protože jej údajně dodali pozdě ke schválení. „Další pořad, který vyvolal vášně, byla posléze zrušená Tečka páteční noci, kde se údajně šňupal kokain z Bible. To byla bezprecedentní věc, která se v přímém přenosu v ČT nikdy nestala. Zmínit by se mohl i seriál Zlatá mládež, který běžel v poměrně exkluzivním vysílacím čase na ČT1, ale velmi se minul s cílovou skupinou, což jsou konzervativní čtyřicátníci a padesátníci. Brali jej velmi urážlivě, že ČT klesla k bulváru,“ vysvětlil Fila.
Ačkoliv měl seriál zpočátku slušnou sledovanost, vyvolal podle Fily spoustu diskusí a pocit vnitřního ohrožení manažerů televize. „Jsou placení za to, aby udržovali sledovanost, ne veřejnou službu. Vypadá to ale, že dnes není nikdo v ČT, kdo by mohl práci Zlatuškové nahradit,“ dodal Fila.
