„Zahraniční expanze je pro nás strategickým směrem i významným a přirozeným krokem v našem rozvoji,“ potvrzuje výkonná ředitelka B\V vinařství z Milotic u Kyjova Kateřina Schöndorfová.
Podle ní tuzemský trh už sice umí ocenit kvalitu a péči, velikost segmentu ale nestačí. „Kvalitní vína za odpovídající ceny jsou v zahraničí více ceněna, což nám umožní lépe prosperovat v konkurenčním prostředí,“ myslí si.
Vládní obrat. Daň na tiché víno je opět ve hře, součástí balíčku ale nebude |
Stejně jako výkonný ředitel Svazu vinařů ČR Martin Půček. „Jde zpravidla o lukrativnější zakázky a možnost prodat kvalitní vína za adekvátní ceny v situaci, kdy doma soupeříme se silným postavením obchodních řetězců a levných dovozů,“ vysvětluje.
45 procentje nárůst objemu vývozu vína z ČR v posledních pěti letech. |
Vyváží se do stále více zemí, většina českého exportu vína směřuje do Německa, mimo EU jsou největšími odběrateli Velká Británie, Spojené státy a také Kanada. A ambice rostou.
Cílit se má prioritně na Polsko a Velkou Británii. V případě Polska díky geografické blízkosti, velikosti trhu a také stoupající spotřebě vína na hlavu. V Británii zase hrají roli osobní vazby vinařů a silný trh zážitkové gastronomie.
„Jde hlavně o seznámení zahraničních konzumentů s tím, že i v naší zemi umíme vytvořit krásná, konkurenceschopná vína, o propagaci Moravy jako vinařského regionu,“ nastínila viceprezidentka Svazu vinařů Liana Hrabálková.
Ve světě jsou čeští vinaři ve stínu piva
Tendr na exportní aktivity na podporu tuzemských vín vyhrálo Národní vinařské centrum, smlouva mu začne na jaře. „Ze strany vinařů je ale chyba si myslet, že za ně vinařské centrum bude obchodovat, to už je na nich. V dotazníkovém šetření jich mnoho uvedlo, že exportovat chtějí, ale nechtějí tomu věnovat čas, lidi ani energii. Takový vinař nemá šanci na úspěch,“ ví Hrabálková.
Vyvážet více se má i do Dánska, Švédska, Kanady, USA, Jižní Koreje nebo Spojených arabských emirátů. Podle marketingové ředitelky Národního vinařského centra Dagmar Fialové se ve světě pohybujeme ve stínu piva a jeho kultury, velmi je ale o nás slyšet v sekci naturálního vína. Od vinařů pozoruje velkou poptávku. Argument, že jsme malá vinařská země nebo že se u nás více vypije, než vyprodukuje, je lichý.
„Naši vinaři mají ambici produkovat zajímavější vína než jen ta ‚supermarketová‘, kde se prodá 80 procent všech vín. Proto je logické, že hledají větší trhy s větším potenciálem,“ dodává Fialová.
Vinařské centrum spolupracuje s různými institucemi, od CzechTourism po ambasády, zapojuje influencery, obchodníky i sommeliéry a společně vína prezentují. „Z těchto aktivit jsou konkrétní obchodní výsledky, nicméně cesta je to dlouhá, obecně se v 95 procentech případů setkáváme s překvapením, že se u nás réva vůbec pěstuje a že vyrobené víno je vlastně ve skvělé kvalitě,“ líčí Fialová.
Osmým rokem podporuje české exportéry vína také ministerstvo zemědělství. V posledních dvou letech dělalo v osmi zemích 13 projektů na propagaci tuzemských vín. „Také díky těmto aktivitám došlo například v případě Velké Británie od roku 2021 k zásadnímu navýšení objemu vývozu českého a moravského vína, a to cca desetinásobně,“ uvádí mluvčí resortu Vojtěch Bílý.
Vinaři musí mít trpělivost a pevné nervy
Podle Hrabálkové je ale export cestou nejnáročnější na čas, trpělivost a pevné nervy. A to hlavně mimo EU, kde má každá země vlastní předpisy. „Máte vše připravené, ale váš partner ani neví, že potřebuje k dovozu licenci. Vytvořit exportní fakturu pro celnici se povede třeba až na několikátý pokus. Doprava je podstatně dražší, než jste plánovali, navíc je třeba ke každému druhu vína dodat analýzu z akreditované laboratoře, případně další doklady. Pokud tohle vše vinař zvládne, myslí, že má vyhráno. Sama říkám, že první objednávka nic neřeší, je třeba počkat na druhou, teprve pak se to snad povedlo,“ vysvětluje.
Slibovali nákup moravského vína za sto milionů, pak se Číňané odmlčeli |
Jednou z možností, jak se dostat na zahraniční trh, jsou zahraniční ocenění. „Nejenže pomáhají zvýšit prodeje díky vyššímu uznání a prestiži, ale především nám otevírají dveře k novým, velmi zajímavým kontaktním možnostem a příležitostem na mezinárodním trhu. Soutěže jsou platformou, kde můžeme představit kvalitu a jedinečnost našich vín širokému spektru zákazníků a odborníků na víno, což nás motivuje k dalšímu rozvoji. V neposlední řadě nám soutěže poskytují mezinárodní srovnání a neocenitelnou zpětnou vazbu,“ jmenuje Schöndorfová z B\V vinařství, které vozí velký počet medailí z různých soutěží po celém světě každý rok.
Podle šéfa Vinařského fondu Zbyňka Vičara je velmi potěšující, že v nich často bodují naše tradiční odrůdy, jako je Müller Thurgau, Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené mezi bílými víny a Frankovka a Svatovavřinecké mezi červenými, tedy vína nejtypičtější pro náš region, která nejsou v zahraničí tolik zažitá.
11. listopadu 2016 |
