„Jsem příznivec zavedení této daně, zatím jsem neuspěl v té debatě a zůstal jsem v menšině. Tiché víno se nedaní roky. Já poctivě říkám, že já jsem zastánce, já jsem ten svůj názor zatím neprosadil, já si myslím, že je šance, že ten názor nakonec zvítězí, protože ten hlavní argument je, že minimálně dvě třetiny této daňové úlevy končí u jiných než českých daňových poplatníků, a to je podle mě silný argument a věřím, že se nakonec ještě dohodneme,“ uvedl Stanjura.
Podle ministra nemají smysl další jednání meziresortní komise k tomuto tématu. „Podle mě všechno, co jsme potřebovali k tomu rozhodnutí, jsme dostali, nemá cenu další a další jednání z mého pohledu. Navrhuji, abychom rozhodli, politicky. Abychom neměli další a další jednání pracovních komisí,“ řekl ministr.
„Jak ta debata dopadne, to nevím, ale já se budu snažit, aby dopadla pozitivně a brzy, to znamená, aby to platilo od 1. ledna příštího roku,“ uzavřel.
Vládní obrat. Daň na tiché víno je opět ve hře, součástí balíčku ale nebude |
Meziresortní pracovní skupina k otázce možného zavedení spotřební daně na tichá vína vznikla na základě dohody vládní koalice, která stále platí. O dalším postupu mají rozhodnout předsedové stran koalice na jednání takzvané K5. Ve čtvrtek to v reakci na slova Stanjury uvedl mluvčí ministerstva zemědělství (MZe) Vojtěch Bílý.
Meziresortní skupina se naposledy sešla na konci listopadu. Svaz vinařů představil návrh, který by místo spotřební daně zavedl minimální cenu za obsah ethanolu ve víně. Po listopadovém jednání ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) uvedl, že se skupina zabývala možnými variantami zdanění, které připravilo ministerstvo financí. Jde o návrhy, které vychází ze sazby 23,40 Kč na litr, jež nyní platí pro šumivá vína.
Bílý uvedl, že skupina pracuje na variantách řešení, o kterých se na posledním jednání mluvilo. „V tuto chvíli čekáme na doplnění analýz od ministerstva financí a Svazu vinařů ČR,“ doplnil.
Místo daně raději minimální ceny za procenta lihu v nápoji, navrhují vinaři |
O možnosti zavést v Česku spotřební daň na takzvané tiché víno se hovořilo opakovaně, ale vždy to vyvolalo silný odpor domácích vinařů. Stejně tomu bylo i loni na jaře, kdy zdanění tichého vína doporučila vládě jako jednu z možností pro zlepšení stavu veřejných financí Národní ekonomická rada vlády.
Svaz vinařů i Vinařská unie proti tomu protestovaly zejména argumentem, že stejnou úlevu mají vína v okolních zemích, a po zavedení spotřební daně tak přestanou být místní vinaři konkurenceschopní.
Stanjura v materiálech pro koaliční partnery již dříve spočítal, že pokud by se z tichých vín odváděla stejná daň jako ze šumivých, stát by si mohl přilepšit až o čtyři miliardy korun ročně. Loni v květnu nakonec vláda oznámila, že daň na tichá vína v plánu na ozdravení veřejných financí zavádět nechce.
„Věc, která nakonec rozhodla, je to, že v okolních zemích, se kterými se musíme v této věci srovnávat, ta daň není,“ řekl tehdy premiér Petr Fiala (ODS). Členové kabinetu ale uváděli, že se k debatě vrátí.
Měla by se daňová výjimka u vína zrušit a platit z něj spotřební daň?
Čeká se na verdikt o valorizaci
V rozhovoru na CNN Prima NEWS ministr financí hovořil také o valorizaci penzí. Kdyby Ústavní soud (ÚS) vyhověl návrhu na zrušení zkrácené valorizace penzí, vláda by si s tím poradila a našla by úspory, řekl Stanjura. Soud oznámil, že nález k návrhu opozičního hnutí ANO vyhlásí 24. ledna.
Stanjura na dotaz, zda má detailní scénář pro případ, že by ÚS návrhu vyhověl, řekl, že nemá. „Ale pokud se to stane, tak si s tím poradíme,“ poznamenal. Připustil, že by výdaje nepokryla vládní rozpočtová rezerva a že by vláda musela najít úspory.
Návrh na zrušení zkrácené valorizace penzí podali poslanci ANO. Soud se jím zabýval minulý týden při veřejném jednání, prvním po pěti letech. Poslanci ANO se domnívají, že důchodci měli vzhledem k inflaci nárok na výraznější nárůst penzí. Vláda se ale rozhodla pro úspornější postup, poukazovala na dlouhodobé rozpočtové dopady.
Bitva o důchody a 19 miliard. Ministři hájili postup vlády proti stížnosti ANO |
Soud minulý týden vyslechl zástupce ANO i některé členy vlády, několik ekonomů, statistiků a státních úředníků. Dotazy soudců směřovaly nejčastěji k tomu, jaké informace a podklady o očekávané inflaci měla vláda od odborníků k dispozici během roku 2022, a zda tedy s předstihem věděla o nutnosti mimořádné valorizace penzí.
Růst cen v rozhodném období od července 2022 do ledna 2023 v domácnostech důchodců činil podle vyjádření vlády 11,5 procenta. Při použití standardního zákonného mechanismu, který se aktivuje při více než pětiprocentním růstu cen, by průměrný důchod vzrostl o 1 770 korun, po novele to bylo 760 korun.
Kdyby vláda nechala valorizaci podle standardního mechanismu, celkové rozpočtové náklady by v příštích dekádách mohly podle ministrů dosáhnout až 400 miliard korun.
