Experty na embrya vychovají v Brně, čeká je však těžké studium

  17:20aktualizováno  17:20
Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně otevře studijní obor, ve kterém bude jako jedna z mála v Evropě vychovávat embryology. Brno tím potvrzuje vůdčí roli na poli umělého oplodnění, před 36 lety se tu narodilo první dítě „ze zkumavky“ v tehdejším východním bloku.

Studenty čekají stovky hodin praxe ve speciálních laboratořích, v nichž se budou učit zacházet s vajíčky. | foto: Repromeda

„Z hlediska nového studijního programu jsme úplní průkopníci. Žádné základní vysokoškolské studium tohoto typu u nás není a i po Evropě je těchto programů jen pár,“ říká Aleš Hampl, garant nově připravovaného studijního programu, který zatím hledá přesný název.

Studijní program by měl od akademického roku 2020 začít vzdělávat kolem dvacítky studentů ročně. Absolventi se pak postarají o vajíčko od chvíle, kdy opustí tělo ženy, spojí je se spermiemi otce a pohlídají vývoj zárodku až do okamžiku, kdy se do těla matky vrátí.

„Bude to velmi těžký obor, studenti musejí zvládnout nejen základy medicíny, ale i další oblasti, například chemii, genetiku, molekulární a vývojovou biologii. Vzhledem k tomu, že přijdou do styku s pacienty, musejí jim umět vysvětlit, jak bude cyklus probíhat. A budou potřebovat také perfektně zvládnout práci pod mikroskopem,“ popsal Hampl.

Podle něj na klinikách dnes pracují hlavně absolventi veteriny nebo přírodovědy. „Jsou velmi šikovní, ale nemají klinicko-teoretický základ a ten jim může dát pouze lékařská fakulta,“ upřesnil pedagog. Odborníci z jiných škol si tak musejí v postgraduálním studiu doplňovat zdravotnickou specializaci.

Během pětiletého studia embryologie dostanou mladí lidé nejen teoretické základy z medicíny a dalších potřebných oborů, ale projdou stovkami hodin praxe ve speciálních laboratořích, kde se budou „rukama“ učit zacházet s vajíčky.

Podle Hampla si novinku vynutila praxe. Kliniky po specialistech volají. Potvrzuje to i ředitelka Repromedy Kateřina Veselá, podle které v Česku existuje v současnosti kolem 50 klinik na mimotělní oplození a reprodukční medicínu a každá potřebuje několik embryologů.

„Jen v Brně jich je sedm, a když si to pronásobíte, dostanete se k desítkám,“ upozornila Veselá.

Potvrzuje i to, že neexistuje žádný obor klinické embryologie. „Nikdo přesně neví, kde by měli embryologové ucelené vzdělání získat tak, aby hned po absolvování školy mohli pracovat jako zdravotníci. Pokud to nejsou lékaři, nemohou pracovat jako zdravotníci, pokud jsou, chybí jim znalosti z jiných oborů, třeba právě z chemie nebo molekulární biologie,“ podotkla Veselá.

První brněnští embryologové posílí řady odborníků v roce 2025. „Možná, že už v době studia budou moci na některých pozicích u nás praktikovat,“ doplnila Veselá.

Kliniky natahují biologický věk

Toho, že by studenti neměli uplatnění, se nebojí ani ona, ani škola. Neplodných párů totiž valem přibývá a z velké části za to může i neustále se zvyšující věk rodičů. Například ženám, které rodily v loňském roce v Jihomoravském kraji, bylo v době porodu v průměru přes 31 let. Průměrný věk otců se dostal nad 34 let.

„Od roku 2008 až dosud jsou nejpočetnější skupinou právě matky ve věku 30 až 34 let,“ doplnil Karel Adam z Krajské správy Českého statistického úřadu Brno.

Zatímco otcové jsou ještě z hlediska plodnosti v optimu, ženy už balancují na kraji rizikového těhotenství. Optimální věk ženy pro početí je 18 až 25 let. Ve vyšším věku, zejména pak po 33 letech, už se výrazně zvyšuje počet „vadných“ vajíček.

„Ženy vypadají krásně, pečují o sebe, dožívají se mnohem vyššího věku, ale biologické programování vajíčka je pořád stejné. I když žena ve čtyřiceti vypadá nádherně, biologicky má z hlediska otěhotnění po lhůtě. A právě takové k nám přicházejí. Ve skutečnosti neléčíme neplodnost v pravém slova smyslu, ale natahujeme biologický věk,“ poznamenala Veselá.

Nejčtenější

Na farmu už ne! Pomohl mu slovenský parťák, teď se Nečas chystá na galeje

Martin Nečas ze Charlotte se raduje po zisku Calder Cupu.

Jako první se útočník Martin Nečas nedočkavě vrhl na kapitána Patricka Browna, jenž zrovna převzal Calder Cup pro krále...

Naděje pro chudé i peklo pro sousedy. Sociální byty v Brně vzbuzují vášně

Ludmila Funtyová s partnerem a třemi dětmi už více než dva roky díky projektu...

Ohledně sociálního bydlení v Brně proti sobě stojí dva tábory. První, prezentovaný aktivisty blízkými Žít Brno,...

Někomu se nechtělo sesedat z kola, přes rušnou silnici namaloval cyklopruhy

Na rušnou silnici v Hladíkově ulici v Brně někdo namaloval nelegální přejížděcí...

Sesednout z kola, dojít s ním k nejbližšímu přechodu a pak dokráčet zpátky na cyklostezku. Takový způsob překonání...

Elektrokola škodí Pálavě i Podyjí, z rezervací se staly „tělocvičny“

Cyklista na elektrokole v lese

Móda elektrokol dělá těžkou hlavu ochráncům přírody. Problém ilustruje fotka z Facebooku. Cyklista s širokým úsměvem...

U Znojma zemřel po nehodě člověk, tři jsou těžce zranění

Na 42. kilometru dálnice D1 spadl na muže strom. Letěl pro něj záchranářský...

Po čelním střetu dvou osobních aut u Dobšic u Znojma na silnici I/53 jeden člověk zemřel, další tři jsou těžce zranění....

Další z rubriky

Někomu se nechtělo sesedat z kola, přes rušnou silnici namaloval cyklopruhy

Na rušnou silnici v Hladíkově ulici v Brně někdo namaloval nelegální přejížděcí...

Sesednout z kola, dojít s ním k nejbližšímu přechodu a pak dokráčet zpátky na cyklostezku. Takový způsob překonání...

Někdejší přeběhlík Pohanka chtěl být ředitelem nemocnice, ministr ho odmítl

Exposlanec Michal Pohanka

Výběrová komise nominovala na ředitele Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně staronového šéfa s kontroverzní minulostí...

Lidi kolem kamenolomu budí hluk, kvůli dopravním zácpám se pracuje v noci

V kamenolomu v brněnském Komíně plánuje developer postavit bytový soubor, který...

S dopravními komplikacemi v Brně se firma, jež připravuje kamenolom v Komíně na stavbu bytů, rozhodla vypořádat po...

Najdete na iDNES.cz