„Kdy se člověku poštěstí taková neuvěřitelná náhoda, aby byl přesně na Silvestra a na Nový rok na jižním pólu? Kdybych si to tak naplánoval, nikdy se to nepovede,“ radoval se Horký, který se stal vůbec prvním Čechem, jenž dosáhl všech tří světových pólů.
V minulosti už byl i na tom severním a také na pólu chladu na Sibiři, který je nejstudenějším obydleným místem na planetě.
Hned 1. ledna v šest hodin ráno si půjčil na základně sněžný bicykl a dojel na asi kilometr vzdálený takzvaný ceremoniální jižní pól.
„To je místo, kde se polárníci tradičně fotí. Poté jsem ujel ještě dalších 150 metrů tam, kde je ten opravdový zeměpisný jižní pól. Měl jsem to tam v tu chvíli jen pro sebe,“ těšilo Horkého.
Navíc mohl sledovat posun, ke kterému na jižním pólu tradičně jednou za rok dochází.
„Kontinent, který je tři kilometry tlustým ledovcem, se hýbe. Proto je potřeba polohu jižního pólu pravidelně přeměřovat. A opravdu, ráno byla mosazná tyčka o pět až sedm metrů jinde než předchozí den,“ popsal polárník.
Smutek z přehnaného bojování
Do Antarktidy se vydal 110 let poté, co zde o prvenství v dobytí jižního pólu zápasily výpravy Roalda Amundsena a Roberta Scotta.
„To místo má šíleně smutné souvislosti, ze Scottových chlapů se ani jeden nevrátil. Stál jsem tam a říkal jsem si, že před 110 lety se jim zlomil svět, protože přišli až druzí. Místo aby pól dával člověku rozhled, radost a fascinaci naší planetou, tak vždycky v sobě bude mít i smutek z přehnaného bojování,“ přemítal Horký.
Ten zároveň popřál lidem do nového roku. „Připíjím na ideály, na touhy a naději, které člověka ženou dělat věci, které pro někoho jiného mohou být pošetilé. Jedním dechem bych k tomu moc rád dodal, aby se člověk k těm ideálům nevázal až za hrob. Aby si člověk někdy, ve správnou chvíli, dokázal říct: Ale vždyť to za to nestojí. A vrátit se zpátky k hodnotám, na kterých život doopravdy stojí - tedy láska, přátelství, důvěra a schopnost tyto dary také vracet,“ uvedl cestovatel.
Teplota kolem minus 25 °C
Oba Čechy provázel v posledních hodinách před dosažením cíle silný řezavý vítr a teplota okolo minus 25 stupňů Celsia. Podobné podmínky zažil Horký i při cestě na Mount Vinson, který je s 4 892 metry nad mořem nejvyšším bodem jižního kontinentu.
Vyjít na vrchol Antarktidy a užívat si výhledy na bílou krajinu se mu podařilo až napodruhé, 16. prosince. Při prvním pokusu jej v nejvyšším kempu zastihlo varování meteorologů před blížící se bouří, která hrozila dosažením 90 kilometrů v hodině, a tak zase sestoupil do základního tábora a čekal, až se zlepší počasí.
Po dosažení vrcholu následovalo setkání s Pištorou a pětihodinový přelet na 89. stupeň jižní šířky, odkud pokračovali na jižní pól.
„Po dvou třech dnech pochodu se člověk přepne do svého vnitřního světa, do vlastních myšlenek. Jak říká Čechoameričan Vojta Pešek, se kterým jdeme, putování tímhle krajem je pro magory, normální člověk to nemůže dělat,“ poznamenal Horký.
Po úspěšné expedici, kterou odstartoval odletem z Prahy 1. prosince, by se měli s Pištorou vrátit domů ještě v první polovině ledna.
