Více než cifry je ale podstatnější informace, že po období stagnace má nyní vedení města dostatečný vliv na to, aby unikátní areál výstaviště proměnilo podle svých představ. Vokřál už slíbil, že pořádání veletrhů, kterým se Brno proslavilo, chce v areálu zachovat.
Veletrhy Brno
|
Zároveň prohlašuje, že dodnes oplocené a po většinu roku veřejnosti nepřístupné plochy lidem více otevře. Zatím ale mluví spíše o technických plánech. Část výstaviště přiléhající k pisárecké vozovně poslouží dopravní smyčce.
Magistrát zkoumá, zda součástí nového terminálu může být i lanovka do bohunického kampusu, která za hodinu zvládne přepravit tisíc lidí. Novou stanici by u Pisárek měli získat také hasiči.
„O dalších záležitostech budeme diskutovat s vedením veletrhů. Chceme, aby území znovu ožilo,“ řekl v pátek Vokřál. Musí našlapovat opatrně. Velkého oponenta plánu na změny v areálu nejspíše bude mít v generálním řediteli firmy Jiřím Kulišovi, ač ten se koupí fakticky stal zaměstnancem města.
Přestože oficiální novinky nejsou, MF DNES nahlédla do studie projektantské firmy A Plus, která má už nějaký čas svou verzi proměny výstaviště rozkreslenou. Experti firmy mají za sebou například návrh drtivé většiny 30 hektarů kampusu za více než pět miliard korun. I on se stejně jako „nové výstaviště“ obejde bez ohraničujících plotů a přísného vrátného.
Pomůže s přestavbou DRFG?
A Plus navíc v květnu koupila finanční skupina DRFG. Její zakladatel David Rusňák o areálu v Pisárkách přemýšlí. „Dosáhnout stejné výkonnosti výstaviště na poloviční ploše je zcela jistě možné. Jde ale o hodně práce. Máme zájem se na tom s městem podílet jako finanční partner,“ uvedl Rusňák. S magistrátem chce nyní jednat.
Přístup mají odborníci z A Plus radikální. Přesto tvrdí, že podobně jako v případě kampusu, který se budoval 11 let, i tady se myšlenky dají uskutečňovat na etapy. Definitivně hotovo může být podle jejich odhadů za 10 let.
„Výstaviště svou uzavřeností tvoří bariéru ve vztahu ke svému okolí. Nikdy ale nesmíme zpochybnit, že jeho základem je pořádání veletrhů,“ vysvětlil spoluzakladatel A Plus Karel Tuza.
Projektanti vymysleli, že vytvoří areál v areálu, který bude oplocený a menší. Pavilony i nadále poslouží pro veletrhy. S omezením ohraničené plochy primátor souhlasí.
„Musíme ale počítat s tím, že strojírenský veletrh a Techagro, což jsou dvě nejvýnosnější akce pro výstaviště, potřebují využít celé území. Proto je vše třeba organizovat tak citlivě, abychom o akce nepřišli,“ upozornil Vokřál.
Brněnské výstaviště je přitom v Evropě unikátní. Zatímco třeba v německém Düsseldorfu je areál plný jednoúčelových plechových „krabic“, v Brně stojí architektonicky hodnotné budovy. Své místo by tam tak podle studie měla takzvaná muzejní míle přiléhající k Mendlovu náměstí s pavilonem A.
Vlastně se stane expozicí funkcionalistické architektury v měřítku 1 ku 1. V historických pavilonech Brno či Morava se nabízí prostor pro výstavy. „Máme tu poddimenzované technické muzeum. Ve městě v minulosti byla úžasná textilní výroba i strojírenství. Navíc vedle už nyní stojí vědecký park VIDA!,“ vyjmenoval Tuza témata expozic.
Nabízí se i využití kina, které výstaviště také má. Je přitom prázdné. „To je jedna z těch částí, o které veletrhy neměly moc zájem, protože k výstavnictví se nedala využít. Stavby ale mají obrovskou architektonickou hodnotu. Chceme, aby se vrátily do života Brna,“ poznamenal primátor Vokřál.
„Zetko“ obklopené byznysem
Experti se zaměřili i na obří kruhový pavilon Z, který je podle nich dnes již velmi těžko k výstavám využitelný. Vidí v něm moderní zábavní a kulturní centrum, které by se podle vzoru pařížských Galeries Lafayette stalo stavbou ve stavbě.
Právě tento pavilon podle nich může být „krystalický“ bod, který obklopí byznys a administrativa. Naopak dosavadní nevzhledné sklady a výrobní haly rozprostřené na pozemcích v zadní části výstaviště by chtěli projektanti koncentrovat do menší plochy.
Žijící areál ale podle Tuzy znamená, že tam lidé jsou čtyřiadvacet hodin denně. S tím je spojené bydlení. Empírový Bauerův zámeček s unikátním interiérem od architekta Adolfa Loose je nejstarší budovou na výstavišti. Podle představ projektantů by se měl stát druhým základem nové rezidenční čtvrti.
„Součástí bude třeba i blízko stojící hotel Holiday Inn. Například do kampusu přichází velké množství velmi kvalifikovaných vědců, kteří chtějí kvalitní bydlení. Tady by ho našli,“ přiblížil nápad další spoluzakladatel A Plus Petr Uhlíř.
S velodromem, který na pozemcích výstaviště chátrá také, projektanti nepočítají. Tato část podle plánu navíc naváže zelenými mosty na protější Riviéru. Snadno by se tak lidé přes veletržní areál mohli dostat do přírody či ke koupání. Právě na prostupnosti celého výstaviště experti svůj návrh založili.
Už teď je ale jasné, že v nynějším řediteli veletrhů budou mít mohutného oponenta. „Mluví tady slepí o barvách. My máme jasný názor, které pozemky a budovy potřebujeme. Víme, které jsou bezpodmínečně nutné pro provoz a které máme navíc. To jsou ale jen takové nudličky. Nic podstatného,“ oponoval názorům na otevření areálu Kuliš v dřívějším rozhovoru pro MF DNES (více čtěte zde).
