Stejně jako loni v Praze si tentokrát brněnské záchranné složky vyzkouší simulovaný blackout ve velkém rozsahu (více o pražském cvičení naleznete zde).
„Mohu potvrdit, že na základě rozhodnutí Bezpečnostní rady Jihomoravského kraje je cvičení ve fázi přípravy,“ uvedl jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD). Jak přesně bude simulovaný blackout vypadat, nechtěl zatím prozradit.
Zásadní roli při blackoutu může sehrát brněnská teplárna Červený mlýn. „Červený mlýn a distribuční síť by mohly zajistit nejen základní funkce města, ale i omezený provoz podniků a služeb,“ vysvětlil místopředseda Českého národního výboru pro omezování následků katastrof Ivan Beneš.
Brno je na tom o poznání lépe než hlavní město, které žádný takový zdroj, jako je teplárna Červený mlýn, na svém území nemá. Praha už má připravenou studii na ostrovní provoz. To je schopnost elektrárenského bloku dodávat energii do izolované části soustavy, což je nezbytné pro předcházení a řešení krizových situací.
Cvičení v Praze ukázalo, co je třeba zlepšit
„Brno by za nižší investice než v Praze mohlo být proti blackoutu odolné,“ domnívá se Ivan Beneš.
Při blackoutu by Červenému mlýnu stačil malý příkon pro roztočení spalovací turbíny a generátoru, což by mohla zajistit energie z vodní elektrárny na Vírské přehradě.
„Jakmile nastartujeme naše zařízení, jsme schopni bez dalších dodávek vyrábět elektrickou energii a dodávat ji do sítě. Červený mlýn je navíc technicky vybaven na ostrovní provoz. Ten ale brněnské teplárny nezajistí samy. Hlavním aktérem, který řídí jak energii, která do sítě přichází, tak její odběr, je skupina E.ON,“ podotkla mluvčí brněnských tepláren Renata Diatková.
Město při blackoutu nefunguje v běžném provozu ani hodinu. Co se týče takzvaného krátkodobého blackoutu, který trvá do dvou dnů, neodhalilo podle Beneše loňské únorové cvičení v Praze žádné vážné nedostatky, ale přineslo náměty na zlepšení.
Bezpečnostní rada hlavního města v hodnocení cvičení poukázala na možná zlepšení v zásobování pitnou vodou nebo spolupráci s dopravním podnikem. Při pražském cvičení se zjistilo, že neexistuje seznam pacientů, kteří jsou doma na přístrojích.
Blackout mezi reaktory
Ještě dříve než v Brně nastane simulovaný blackout v Jaderné elektrárně Dukovany, a to už 5. března. Při něm budou poprvé použity satelitní telefony pro spojení s vodní elektrárnou Dalešice a vyzkouší se ostrý start dvou AAC dieselgenerátorů.
„Jedním z hlavních bodů cvičení je otestování ostrovního provozu elektrárny a start obou záložních generátorů, kterým skutečně přijde signál a po určenou dobu budou v provozu,“ popsal mluvčí Jaderné elektrárny Dukovany Jiří Bezděk.
Cvičení odběratelé nijak nepocítí. Blackout jednotlivých bloků vyzkoušeli v Dukovanech už osmkrát. Loni poprvé zažila simulovaný výpadek celá elektrárna.
Jeden z největších blackoutů na světě zažili obyvatelé novozélandského Aucklandu v roce 1998, jeho příčinou byly poruchy na kabelech vysokého napětí. Život ve městě byl na pět týdnů paralyzován.
Národní blackout znají i Evropané. V Itálii v roce 2003 kvůli poškození vedení mezi Švýcarskem a Itálií trvala obnova běžného provozu více než 24 hodin.
Dlouhodobé přerušení dodávek elektřiny mohou záměrně způsobit i lidé. Příkladem je teroristický útok střelnými zbraněmi na elektrickou stanici ve Spojených státech před dvěma lety. Oprava a obnova provozu trvala 27 dnů.
