Město přitom už rok za finance, které ještě nedostalo, staví. Účtenku s cifrou 228 milionů korun, se kterými počítali, teď chtějí politici poslat firmě Pöyry. Ta totiž chybný dokument zpracovala.
Jestli Brno prostavěné peníze ještě někdy uvidí, je podle zasvěcených odborníků velmi nejisté. Budou tak v rozpočtu chybět na jiné investice.
"Podnikneme veškeré právní kroky, abychom škodu pro město zhojili," oznámil náměstek primátora Robert Kotzian, který je za zakázku zodpovědný.
"Do dokumentace bylo dopsáno, že uchazeč musí dokázat předchozí budování podobných staveb. Ale jen těch, které stavěl jako generální dodavatel nebo člen sdružení. Subdodavatelé byli vyloučeni, což zúžilo počet možných uchazečů," vysvětlil prvotní potíž opoziční zastupitel Martin Ander (SZ).
A právě kvůli omezení konkurence ministerstvo financí čtvrtinu dotace zrušilo. "Příjemce porušil zákon o veřejných zakázkách," vysvětlil mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.
Projektantská firma v dokumentaci chybu nevidí
Mamutí budování město spustilo vloni v březnu s cílem opravit a dostavět kanalizaci zejména v Tuřanech, Žebětíně, Ivanovicích a Bohunicích. Začalo však stavět, aniž mělo dotaci z evropských peněz schválenou.
"Nemohli jsme déle čekat. Kanalizaci musíme dokončit do konce roku 2014, abychom splnili podmínky evropské dotace. Dva roky jsou na to kritický čas," vysvětlil vedoucí investičního odboru Brna Jan Kaucký.
Na přípravu dokumentace náročné zakázky si městští úředníci najali brněnskou projektantskou firmu Pöyry. A právě na ni teď zástupci města ukazují.
"Nejsme si vědomi sebemenšího zavinění. Brněnská kanalizace je největší vodohospodářská liniová stavba v republice za posledních deset let. Požadavek na předchozí zkušenosti s něčím podobným v roli generálního dodavatele je tak zcela logický. Vybraný uchazeč musí zakázku organizačně zvládnout," brání se ředitel firmy Pavel Kutálek.
Podle něj se o stavbu ucházelo celkem 13 sdružení firem, která podmínku splnila. Zakázku v soutěži podle vypsaných regulí vyhrálo sdružení firem IMOS, OHL ŽS a Metrostav.
Za nepříliš standardní však považuje podmínku někdejší náměstek primátora pro oblast rozvoje Ander. "Procházel jsem starší zakázky a nenašel jsem, že by při podobných stamilionových projektech někdy v minulosti Brno takovou klauzuli použilo," konstatoval Ander.
Fond životního prostředí, který na celý projekt Brnu dohlížel, přesto na zadání zakázky kývl. Chybu našlo až ministerstvo financí. A aplikovalo postih podle tabulek Evropské unie - čtvrtinu peněz z dotace dolů.
Ministerstvo chce jednat o snížení sankce
Ministerstvo životního prostředí, pod které fond životního prostředí spadá, se teď však do věci vložilo.
"Iniciovali jsme komunikaci s Evropskou komisí. Chceme projednat možnost snížení sankce. Vzhledem ke skutečnosti, že dotace je nenároková, taková možnost závisí čistě na postoji Evropské komise. V tuto chvíli nelze výsledek předjímat," uvedl mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík.
Odborníci oslovení MF DNES však nepovažují za pravděpodobné, že by Brusel sankci výrazněji snížil. Budování kanalizace mezitím pokračuje. Každý měsíc Brno prostaví asi 90 milionů korun. Zhruba polovina projektu už je přitom hotová.
