V meziválečném Brně měla jen třetina bytů svou koupelnu a základní hygienické vybavení. Lidé za očistou chodili do veřejných lázní, ale protože jich po městě nebyl dostatek, rozhodl se magistrát vystavět síť sprchových lázeňských budov. Mezi nimi se ocitly i lázně v Zábrdovicích, které podle návrhu architekta Bohuslava Fuchse dostavěli v červnu 1932.
Lázně se zimní i letní částí si získaly popularitu, kromě běžné očisty se tam chodilo pět dekád i za vodoléčbou a rehabilitacemi. Jenže zatímco letní prostor je i dnes hojně navštěvovaným koupalištěm, ten zimní od 80. let chátrá.
Politici v Brně proto dlouhá léta hledají – zatím marně – cesty, jak s budovou nejproslulejšího brněnského architekta naložit.
„Kdysi se uvažovalo, že se do lázní přesune židenická radnice, ale hygienici to nepovolili. Okna jsou těsně pod stropem, což kancelářskému prostředí nesvědčí. Objekt je zároveň památkově chráněný, což znamená, že umístění oken není možné měnit,“ podotýká náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL) s tím, že vhodným řešením je navrátit objekt, který vlastní městská společnost Starezsport, původnímu účelu.
„Jen v hávu 21. století, tedy se vším, co moderní lázeňství vyžaduje. Uvažujeme o vybudování Fuchsových městských lázní s rehabilitačním centrem,“ navrhuje.
Vodoléčba i wellness. Stavět začnou napřesrok
Rehabilitační sestry, které aktuálně přijímají dospělé pacienty v poliklinice Zahradníkova a ty dětské v Bílém domě na Žerotínově náměstí, by tak mohly do procedur začlenit i vodoléčbu. Navíc v mnohem velkorysejších prostorách. Vedení Brna předpokládá, že využití by se v Zábrdovicích našlo také pro wellness. Počítá se s multifunkčním sálem, nezbytným lékařským a technickým zázemím, ale třeba i s kadeřnictvím či pedikúrou.
12 tisíc lidí denně byla kapacita městských lázní v Zábrdovicích. |
Ačkoliv architektonickou studii Atelieru 99 měli radní k dispozici už v březnu 2020, s projektem se začne hýbat teprve letos.
„Před Vánocemi jsme odevzdali stavebnětechnický průzkum, který prokázal, že budova je z pohledu statiky v dobrém stavu. Elektřina a veškeré rozvody se nicméně musí udělat nově. Letos navážeme detailní studií a dokumentací pro povolení stavby. Zvážíme náklady a předpokládané výnosy, pokud všechno půjde podle plánu, stavět začneme za dva roky,“ odhaduje Hladík s tím, že celkové náklady se mohou vyšplhat na stovky milionů korun.
Památkáři už dříve plán města pro záchranu Fuchsovy ikonické stavby chválili. „Jde o jednoznačně unikátní komplex a zachrání ho jen to, že zase začne sloužit. My dbáme na to, aby byla zachována koncepce, objemy a tvary, ale zároveň musí vyhovět potřebám 21. století,“ upozornil šéf brněnské pobočky Národního památkového ústavu Zdeněk Vácha.
Kromě odpočinkového a ozdravného využití má pro lázeňskou budovu město ještě jeden plán. Protože v Brně nemá Fuchs žádnou stálou expozici, v polosklepních prostorách objektu vznikne muzeum zaměřené právě na velikána funkcionalismu.
