Obyvatelé vesnic a menších měst na jihu Moravy nemají snadný život. V mnoha z nich chybí bankomat, a když jim dojde hotovost, musí si půjčit od sousedů nebo sednout do auta a jet mnoho kilometrů. Platební karta je jim v těchto případech k ničemu, terminál má málokterý malý obchod nebo hospoda – pokud v obci vůbec je.
V 21. století se občanská vybavenost rapidně zhoršuje i v jiných ohledech. Pošty i lékárny tu zavírají pobočky a doktory k praxi na maloměstě nepřesvědčují ani benefity.
Udržet služby se zuby nehty snaží třeba nejmenší město na Znojemsku, Jevišovice. V prosinci se tady sice znovu zprovoznila lékárna, ale zase Česká spořitelna hrozí, že tu zruší jediný bankomat kvůli malé využívanosti.
Ačkoliv sem jezdí vybírat i lidé z okolních Tavíkovic nebo Hostimi. Jim i Jevišovickým hrozí, že místo toho budou muset dojíždět pro peníze až do sedmnáct kilometrů vzdáleného Znojma.
Místní podnikatelé odmítají doplácet na služby
Když to starosta oznámil na svém facebookovém profilu, strhla se lavina odmítnutí.
„Je vidět, že o bankomat je zájem. Byli osloveni starostové okolních obcí a podnikatelé, zda by se finančně podíleli na jeho chodu. Od některých podnikatelů už máme i velmi striktní ne, od kolegů starostů očekávám spíše vstřícné stanovisko. Také jeden bankovní ústav má zájem tady bankomat umístit, a dokonce za výhodnějších podmínek než spořitelna,“ nastínil jevišovický starosta Pavel Málek.
Podle mluvčího České spořitelny Filipa Hrubého se uchylují ke zrušení bankomatu až v situaci, kdy jej využívají jednotky klientů denně a provoz musejí podporovat. „Měsíční náklady na provoz bankomatu se pohybují v řádu desítek tisíc korun. Některé obce jej proto částečně dotují,“ vysvětluje.
Jde o desetitisíce. O bankomat tak zatím marně usilují třeba Dolní Bojanovice na Hodonínsku, velké banky ho sem umístit nechtějí. „Poslední nabídku máme s ročními náklady na provoz kolem 150 tisíc korun. Uvidíme, jestli do toho půjdeme,“ říká starostka Eva Rajchmanová.
Obec bude garantovat využívání bankomatu, jinak platí
Za zmínku stojí i mikroregion Horňácko s devíti obcemi a celkem asi 8 500 obyvateli. Jeho tradičním i historickým centrem je Velká nad Veličkou a ta je také na tom co do občanské vybavenosti na rozdíl od sousedů celkem dobře. Bankomat tu mají, ale je jeden jediný pro celé Horňácko a další možnosti jsou zhruba sedmnáct kilometrů vzdálené.
„Aktuálně postupně oslovujeme banky za účelem zřízení ještě alespoň jednoho, ale výsledek je dle dosavadních jednání značně nejistý,“ posteskl si starosta Velké nad Veličkou Petr Šmidrkal.
Naopak od jara se na bankomat mohou lidé těšit v Dolních Kounicích v okrese Brno-venkov. Kromě toho, že radnice zajistí stavební úpravy pro jeho zabudování, přívod elektřiny a jistič a bude platit spotřebovanou energii, musí také garantovat osm stovek transakcí měsíčně. „Při nedosažení zaplatíme náhradu třicet korun za každou chybějící do garantovaného počtu,“ vypočetla starostka Radka Formánková.
Chybí praktičtí lékaři i zubaři
Zatímco v případě chybějícího bankomatu v obci jde spíš o nepohodlí, když není v dosahu doktor, může jít i o život. Všichni oslovení starostové se shodují, že zajistit dostupnost zdravotní péče je vůbec ten nejpalčivější problém.
„Ve zdravotním středisku nám stárnou praktičtí lékaři. Ještě horší je situace v zabezpečení stomatologické péče, kde se nepodařilo sehnat náhradu po předchozím zubaři, který před lety odešel do důchodu. Mladší lidé navštíví lékaře ve městech, ale u seniorů je to složitější,“ podotýká starosta Šmidrkal.
I v Dubňanech na Hodonínsku ordinovali v minulosti tři zubaři, dnes je tu jeden, který se ale blíží důchodovému věku.
„Krajský úřad opakovaně vypsal výběrové řízení na obsazení tohoto místa, ale nikdo se nepřihlásil. Nebude to dlouho trvat a podobně to může vypadat i s obvodními lékaři a pediatry. Stát by se měl touto nebezpečnou realitou konečně zabývat a řešit ji,“ zlobí se starosta František Tříska.
Jiné město, stejný problém – v Dolních Kounicích jedna zubní ordinace skončila a druhá to plánuje do tří let.
„Problém není v nedostatku pacientů, ale v nedostatku zubařů ochotných ordinovat mimo velká města. Za více než rok a půl se nepodařilo zajistit jediného zájemce,“ podotýká starostka Radka Formánková.
Už asi dva roky si taky Jihomoravané zvykají, že si chodí pro dopisy třeba do obchodu. Kamenné pobočky pošty v menších vsích a městech končí a nahrazuje je Pošta Partner, tedy model, kdy poštovní nabídku zajišťuje podnikatel nebo radnice.
Bez stejné podpory se často neobejdou ani vesnické obchody. Například Ostrovačice na Brněnsku už několik let úspěšně provozují obecní obchod. Boskovice zase podporují prodejnu ve Vratíkově, radní už na příští rok schválili dotaci na úhradu provozních nákladů ve výši 120 tisíc korun.
