"Silnici smrti" jsme projeli s Jiřím Landou ze společnosti CityPlan, která vytvořila mapu nebezpečných úseků.
silnice smrtiŘevničov - Slaný Na silnici s označením 1/16 se v uplynulých třech letech stalo 15 vážných nehod, denně tu průměrně projede 3 600 aut.  |
Na ani ne dvacetikilometrovém úseku silnice, kde jde často o život, jsou tři vesnice a plno horizontů, stromořadí a hrozivé množství křížků připomínajících tragické nehody. Jeden je v zástavbě ve vesnici Hvězda, od dalšího smutně kouká na ostrou zatáčku, spojující dva dlouhatánské rovné úseky, dětský plyšák.
Zrádné horizonty
Dlouhé rovné úseky svádějí k rychlé jízdě a předjíždění. Jenže ve zvlněné krajině je spousta malých kopečků tvořících horizonty. Do některých "houpaček" se schová klidně celý náklaďák. Když z chomutovské rychlostní silnice R7 na "šestnáctku" najedete, rozjedete se po dlouhé rovince a už byste předjížděli plahočící se kamion.
Na horizontu se silnice ohýbá lehce doleva, jenže přímo v zatáčce je křižovatka, o které vědí snad jen domorodci. "Ještě je tam výšková vlna," varuje Jiří Landa, ředitel dopravních inženýrů společnosti CityPlan.
Křižovatku poznáte podle dvou pomníčků. Pod nimi v propusti svádějící vodu leží uražený nárazník. Na křižovatce je nezřetelné značení bílými čarami. "Podélné značení je nejlevnější bezpečnostní opatření," říká na to Landa.
Koleje a zatáčky
Na "šestnáctce" je silný kamionový provoz. Není tedy divu, že je povrch vozovky zvrásněný od těžkých souprav. Kousek před Řevničovem upozorňuje na vyjeté koleje značka. "Krajnice tu jakžtakž jsou," všímá si Landa. Vodorovné značení je prý lepší než je český průměr. Zídky a srázy by si ale zasloužily svodidla.
Části úseků vedou lesem. Když se na náledí roztočíte, můžete si být skoro jisti, že v některém ze stromů skončíte. V jednom z lesů je skrytá křižovatka, chybí pruh pro odbočení doleva. "Odbočování vlevo je obecně velmi riskantní manévr," říká k tomu dopravní odborník.
Stromy jsou zpočátku alespoň za příkopem, jenže ne všude. Mezi obcemi Mšec a Řevničov jsou mocné stromy přímo podél silnice. Některé zatáčky jsou dobře označené, některé vůbec. Před Řevničovem je ostrá zatáčka po hodně dlouhém přímém úseku a za ní alej masivních stromů. Na některých jsou vidět šrámy.
Přímé úseky lákají k předjíždění. "Nejhorší jsou rychlé komunikace, které na to, že jsou nebezpečné, nevypadají," komentuje Landa. A přesně taková je nebezpečná část "šestnáctky", která svým stavem a šířkou ponouká k jízdě docela vysokými rychlostmi.
Dlouhé úseky mezi Řevničovem a Slaným dělí plná čára. "Jde o to, jestli je za horizontem překvápko. Je tu plná čára, kdo ji respektuje problém by mít neměl," říká. Opravdu bezpečných míst k předjíždění je ale na úseku málo.
Správci si ještě často zjednodušují práci a plných čar přibývá. "Míst k předjíždění je obecně čím dál méně. Když máte plných čar moc, tak vzrůstá pokušení je nerespektovat," doplňuje Jiří Landa.
Zasloužila by rekonstrukci
Když pak jedete zpátky z Řevničova směrem na Slaný, kousek za cedulí, ukončující vesnici, je ostrý oblouk vpravo. Jenže úzká asfaltka - pravděpodobně obslužná komunikace - pokračuje i rovně kamsi do kopce. "Když bude špatná viditelnost, můžete si vcelku oprávněně myslet, že silnice vede rovně. Jenže ona se prudce láme. Na to je recept, udělat tam optickou bariéru," komentuje dopravní odborník.
Na jedno projetí vypadá úsek vcelku neškodně. "Za vysokou nehodovostí může ale být spousta příčin, které nejsou na první pohled zjevné. Stejně jako není jisté, že případné opatření zabere," vysvětluje.
Průtah by si zasloužil kompletní rekonstrukci, která je ovšem drahá. Podle Jiřího Jandy by si zasloužila řešení 2+1. Tedy tříproudovka, na které se střídají dva pruhy v jednotlivých směrech.
Reklama, která zabíjí
"Ideálem je Skandinávie a Holandsko," radí Jiří Landa. Tam mají podle něj lidé, kteří o dopravních stavbách rozhodují, jezdit pro inspiraci. Značení pak mají podle něj nejlepší v Americe a opět v Nizozemsku.
mapa silnic, kde vám jde o životPřehled nebezpečných úseků ZDE |
Práce CityPlanu na mapě nebezpečných úseků má dvě části. Všechny silnice projíždějí a monitorují a výsledky zkoumání ještě porovnávají se statistikami nehodovosti. To vytvoří celkový obraz o situaci na daném úseku.
Projedou silnici autem oběma směry. Na místě spolujezdce sedí speciálně proškolený specialista, který ví, čeho si všímat. Před sebou má počítač a kameru. Ve speciálním programu doplňuje údaje o silnici. Třeba, že chybí krajnice, stromy zasahují do silnice, podél jsou příliš blízko sloupy a další nebezpečné překážky neochráněné svodidly. Křížek u silnice....
"V zástavbě sledujeme podmínky pro pohyb chodců, chodníky, označení přechodů," vypočítává Landa. U problematické křižovatky, pro kterou se hledá bezpečné řešení, nasnímají rozhledové poměry. Také několik dní sledují chování řidičů, měří rychlosti aut, všímají si, zda v těch místech mají řidiči sklony předjíždět a další parametry. "Ve vesnici se vyplatí vyptávat, jak se nehoda stala," popisuje. Najít bezprostřední souvislost mezi stavem silnice a nehodovostí není ani pro experty vůbec jednoduché. Mnohdy neumějí zjistit, proč se určitá nehoda stala. "I proto je důležité získat přístup do dokumentace o nehodách, která může mnoho věcí odhalit," doplňuje Jiří Landa.
Silnice 1/16 Řevničov - Slaný
Nejvíc ho popuzují reklamy u silnic. "Vůbec tam nemají co dělat. Řidiče rozptylují a když nedejbože ztratí kontrolu nad vozem, zabije se o nechráněnou konstrukci, na které billboard stojí," zlobí se.
"Naštěstí máme na základě těchto projektů možnost správcům komunikací radit," vypráví Landa. A chválí třeba správu Středočeského kraje Ředitelství silnic a dálnic za aktivní přístup. Dobré zkušenosti má prý také s libereckými správci silnic. "Jsou to průkopníci. Záleží na lidech, zda chtějí naslouchat našim radám nebo ne." Mnohdy stačí alespoň výrazné značení na silnici, nebo kus svodidla a nemusel by tam být nakonec křížek.
