Například do Rumunska se během pandemie vrátilo 1,3 milionů občanů. Mezi nimi i Mihaela Danaila, jež se devět let starala o důchodkyni v Itálii. Ta však nedávno podlehla koronaviru. Danaila tak přemýšlí, že by ve své mateřské zemi zůstala i po pandemii.
„Nechci se vracet, život mezi cizinci je těžký. Budu sledovat dění v příštích několika měsících. Pokud se mi povede získat tady práci, bude to skvělé,“ uvedla pro Bloomberg.
Rumunská vláda slibuje, že udělá všechno proto, aby si navrátilce udržela. Představila například grant ve výši 40 tisíc eur pro ty, kteří by v zemi založili farmu .
„Prioritou vlády je udržet tyto lidi. Budeme do nich investovat a vytvoříme nová pracovní místa,“ říká rumunský ministr financí Florin Citu. „Před krizí si mnoho společností stěžovalo, že nemohou najít zaměstnance. Nyní tu pracovní síla je a my ji musíme podporovat,“ dodává.
Koronavirus ve světě   |
Od chvíle, kdy se Rumunsko stalo členem Evropské unie v roce 2007, ztratilo nejméně čtyři miliony pracovníků, tedy víc než jakýkoli jiný stát. Předpokládá se, že alespoň třetina z těch, kteří se nyní vrátili, ve své domovské zemi aktivně hledají práci. Tito lidé by tak mohli vyplnit pozice, pro které je na trhu dlouhodobě nedostatek uchazečů, v energetice, zemědělství a průmyslu.
Čísla z Ukrajiny jsou trochu střízlivější. Podle odhadu tamější centrální banky se od začátku uzavření ekonomik vrátilo domů zhruba tři sta tisíc Ukrajinců, tedy deset procent ze všech, kteří odjeli za prací do zahraničí.
Tuzemské Velvyslanectví Ukrajiny odhaduje počet Ukrajinců, kteří se vydali z ČR zpátky domů, na zhruba dvacet tisíc. Přesná čísla ale k dispozici nemají. „My víme o Ukrajincích, kteří opustili Českou republiku s naší pomocí, tedy prostřednictvím repatriačních letadel, vlaků a autobusů. Například skoro šest tisíc Ukrajinců odletělo do vlasti letadlem, které organizovala ukrajinská vláda,“ říká velvyslanec Jevhen Perebyjnis.
Prezident Volodomyr Zelenskij má pro navrátilce připravený program levných půjček pro zahájení podnikání. Další představenou iniciativou je projekt „Velké stavby“ zaměřený na modernizaci silnic, který má přinést 170 tisíc pracovních míst.
„Kdyby Ukrajinci mohli doma vydělávat alespoň 70 procent platu, který berou tady v Česku, tak by nikam neodjížděli, radši by zůstali doma se svou rodinou,“ myslí si Perebyjnis.
Do Srbska se kvůli pandemii vrátilo 400 tisíc pracovníků, uvádí prezident Aleksandar Vučić. Většina z nich v zahraničí ztratila dočasná zaměstnání. Příliv se rovná šesti procentům populace a pětině pracovní síly na srbském trhu. Vláda je vyzývá, ať přijmou zaměstnání v zemědělství.
Východoevropan aneb cesta tam a zase zpátky
Nicméně ne všechny země východní Evropy se mohou těšit z navrátivších se pracovníků. Například Poláci většinou zůstávají ve Velké Británii, kde tvoří největší zahraniční pracovní sílu.
Spousta ekonomických migrantů se navíc vrátila jen kvůli Velikonocům a plánují zase odjet, jakmile to bude jen trochu možné. Do Bulharska se tak od začátku února vrátilo 360 tisíc občanů, nicméně 285 tisíc z nich už je zase pryč.
Nezaměstnaní na pole. Britská vláda řeší, kdo letos sklidí úrodu |
„Z krátkodobého hlediska se dá očekávat, že příliv pracovníků způsobí vyšší sociální výdaje státu. Ekonomika totiž nebude schopna absorbovat všechny,“ říká Dan Bucsa, ekonom UniCredit Bank AG. „Je velmi pravděpodobné, že většina odejde znovu, jakmile se situace uklidní.“
Nad výše jmenovaným Rumunskem tak visí otazník. Země má dost starostí s virem, i přesto by si zdejší političtí činitelé měli najít čas a zdroje na to, aby oslovili lidi, jako je Danaila. Jakmile ekonomika překoná svůj propad, mohla by díky tomu být situace na pracovním trhu lepší.
„Mám tu dvanáctiletého syna, on je hlavním důvodem, proč bych chtěla zůstat. Být od něj pryč je pro mě velmi těžké, ale když se podívám, kolik věcí teď má – počítač, oblečení, všechno, co potřebuje – uvědomuji si že s rumunským platem bych si tohle dovolit nemoha. Lidé říkají, že se věci změní. Uvidíme,“ uzavírá Danaila.
Kvůli nedostatku zahraničních pracovníků byla v ohrožení sklizeň chřestu:
