"Mohu potvrdit, že v roce 2002 bylo ze strany Nomury velmi akcentováno, aby - bude-li se podepisovat dohoda o velkém nulovém narovnání - součástí bylo i ujednání, že žádná strana není poškozena a nebude se pokračovat v trestních řízeních," uvedl ředitel mezinárodněprávního odboru ministerstva financí Radek Šnábl.
Tlak Nomury se odrazil ve znění připravované dohody, kterou se v červenci 2002 zabývalo ministerstvo financí. "Český stát a každý státní orgán zajistí zastavení jakéhokoli řízení proti jakémukoli členovi skupiny Nomura .... jakýmkoliv způsobem vzniklým přímo nebo nepřímo z nároku vztahujícímu se k IPB," psalo se v návrhu, z něhož ČT citovala.
Exministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) řekl, že požadovaná beztrestnost pro stíhané manažery byla jedním z důvodů, proč vlády v roce 2002 odmítly připravený návrh na smír s Nomurou.
Podle informací ČT trvala Nomura na beztrestnosti i při dalších jednáních, která o čtyři roky později vedla k podpisu dohody o narovnání. Uspěla ale jen částečně. Vláda zavázala tehdejšího ministra financí Vlastimila Tlustého (dříve ODS), aby požádal o milost prezidenta Václava Klause a aby napsal žalobcům dopis, že se český stát necítí ve věci poškozen.
Dohoda je stále tajná, ale závazek beztrestnosti už prý v konečné podobě neobsahuje. Tvrdí to například exministr financí Miroslav Kalousek (dříve KDU-ČSL, nyní TOP 09). "Ve všech dokumentech, za které odpovídám, není o beztrestnosti ani slovo," řekl.
Státní zástupce v červenci zastavil po zhruba osmi letech stíhání všech obviněných v kauze známé jako České pivo, která je jedním z případů kolem IPB. Policie se v kauze zabývala transakcemi s akciemi společností Plzeňský Prazdroj, České pivo a IPB z let 1998 až 1999. Postup Nomury v kauze České pivo byl podle státního zástupce tvrdý a na hranici zákona, trestný čin prý ale spáchán nebyl.
Nomura, která vlastnila 46 procent akcií zkrachovalé IPB, zažalovala ČR kvůli nucené správě a prodeji banky ČSOB. Vláda podle Nomury porušila dohody o ochraně investic a Nomura za to požadovala až 40 miliard korun. ČR naopak v jiné arbitráži po Nomuře požadovala 111 miliard korun jako náhradu škody, kterou Nomura údajně způsobila tím, že se podílela na krachu IPB.
V roce 2006 ČR arbitráž s Nomurou prohrála, výše částky však nebyla určena.
V listopadu 2006 ČR podepsala s Nomurou smír. V červnu 2008 bylo oznámeno, že ČR bance jako odškodnění kvůli prohrané arbitráži zaplatí asi 3,6 miliardy korun, které v červenci 2008 Nomuře odeslala.
