"Páteří" běžeckých tras je pravidelně upravovaná "Krkonošská magistrála," jež od Harrachova po Žacléř měří téměř 90 kilometrů.
Celodenní náročná trasa, na kterou vás zveme, začíná ve Špindlerově Mlýně, stoupá na hřebeny po zmiňované magistrále k bufetu Na Rozcestí a vrací se zpět přes Luční Boudu a Špindlerovku po jedné z nejhezčích částí pohraničního hřebene.
Ze "Špindlu" k hřebenům
Náš výlet na běžkách zahájíme ve Špindlerově Mlýně, tradičním turistickém centru Krkonoš. Výjimečné klimatické podmínky a rozmanitá horská příroda přispěly k tomu, že se z původní hornické osady, zmiňované již v 15. století, stalo jedno z nejvyhledávanějších turistických středisek v České republice.
Přestože do města míří návštěvníci celoročně, největší nápor přichází v zimním období. Není divu - celkem 19 sjezdovek o celkové délce 26 km, 5 lanových drah a 11 vleků je neodolatelným lákadlem pro všechny vyznavače sjezdového lyžování. V bezprostředním okolí Špindlerova Mlýna však také najdeme 85 km upravovaných běžeckých tratí, sáňkařské dráhy, U-rampy pro snowboardisty a další možnosti sportovního vyžití.
Velký výškový rozdíl mezi údolím Špindlerova Mlýna, ležícím v nadmořské výšce 715 m, a horskými planinami ve výšce přibližně 1 200 m nejlépe překonáme sedačkovou lanovkou vedoucí ze Svatého Petra.
Pokud se však rozhodneme toto stoupání zdolat vlastními silami, ideální trasa vede právě po Krkonošské magistrále. Ta prochází Špindlerovým Mlýnem a její východní větev začíná u Dolské boudy, nedaleko dolní stanice lanovky ve Svatém Petru. Že jsme trasu našli, poznáme podle typického značení červeno-bílými kosočtverci s nápisem Krkonošská cesta a symbolem běžkaře.
Dvě souběžné stopy příjemně stoupají po široké a upravené cestě, odkud se nám odkrývají pohledy na Špindlerův Mlýn, přehradu na Labi a hřeben Zlatého návrší. Na rozcestí U Krásné Pláně pokračujeme úbočím směrem na Klínové boudy až k Chalupě na rozcestí. Kdo se nahoru vyvezl lanovkou, bude od horní stanice ve výšce 1 185 m pokračovat podél tyčového značení s několika mírnými stoupáními na Klínové boudy, kde se napojí na Krkonošskou magistrálu.
Chalupa na rozcestí
Občerstvení na rozcestí
Jak už název napovídá, Chalupa na rozcestí (známá mezi lyžaři též jako "Bufet na rozcestí") leží na významné křižovatce tří turistických cest. Zatímco jihovýchodním směrem odbočuje hřebenová trasa vedoucí přes Liščí horu směrem do Pece pod Sněžkou (popřípadě dále na Černou horu), nás čeká cesta směřující k Luční boudě. Pokud jsme poctivě šlapali po svých už ze Špindlu, máme teď v nohách přibližně 13 km a nastoupali jsme přibližně 600 výškových metrů.
Občerstvení v samoobslužném bufetu tedy rozhodně přijde vhod – výborné tu mají zejména husté polévky a k chuti přijdou též čerstvé domácí koláče, zapíjené horkým čajem. Jsme teď totiž na bezlesém krkonošském hřebeni a chvilka zahřátí a doplnění tekutin rozhodně přijde vhod.
U Chalupy na rozcestí se odpojujeme od Krkonošské magistrály, což mimo jiné znamená konec dokonalých, strojem upravených stop. Na bezlesém a větrném hřebeni ostatně kvalitní stopy stejně dlouho nevydrží, k čemuž přispívá nejenom vítr, ale také provoz skútrů a rolb. Nemusíme však být smutní – méně kvalitní lyžařské stopy nám na následujícím úseku bohatě vyváží nádherné panoramatické výhledy na většinu krkonošských vrcholů.
Ranní stoupání na Pláně
Po hřebenech ke Sněžce
Po rovině dojedeme k chatě Výrovka, kde červenou značku křižuje zelená trasa – vpravo odbočuje rolbová zásobovací cesta do Pece pod Sněžkou, vlevo letní turistická cesta do Špindlerova Mlýna (ta je však v zimě většinou uzavřená z důvodu lavinového nebezpečí).
Výrovka je poslední možností k občerstvení před náročným stoupáním do sedla pod Luční horou. Moderní stavba s desítkami vikýřových oken je již třetí Výrovkou, která zde stojí: první turistická chata ležící v sedle v nadmořské výšce 1 356 m byla postavena v době expanze budního hospodářství v 18. století. Nazývala se také Tannenbaude a dnešní jméno prý dostala v 19. století, kdy tu financové s oblibou číhali na pašeráky. Výrovka vyhořela v roce 1948, sousední Havlova bouda, postavená roku 1926, v listopadu 1947. Později tu vyrostl provizorní dřevěný objekt, který nakonec nahradila dnešní moderní budova, která je majetkem KČT.
Od Výrovky stoupáme úbočím do nejvyššího místa naší trasy, kterým je 1 510 m vysoké sedlo mezi Luční a Studniční horou.
Odtud můžeme za příznivého počasí obdivovat nádherné výhledy na Sněžku, Studniční horu, Bílou louku a celý hraniční hřbet.
V sedle byl v bývalé kapličce postaven památník obětem hor – jako památka na tragickou smrt Václava Rennera v roce 1798. Během sjezdu k Luční boudě mineme další důkaz toho, že hory v těchto místech dokážou být kruté – prostý Rennerův kříž připomíná smrt Jakuba Rennera, majitele Luční boudy, jenž zde zahynul ve sněhové bouři 11. dubna 1868.
Trasa mezi bufetem a Výrovkou
Nejvyšší chata v Česku
Luční bouda je dnes nejenom nejnavštěvovanější a nejstarší horskou boudou v Krkonoších, chlubí se též přívlastkem nejvýše položené horské chaty v Česku a patří k největším ve střední Evropě. Leží v nadmořské výšce 1 400 metrů a podle nalezeného kamene s letopočtem se její vznik datuje do r. 1623. Pravděpodobně však existovala již ve druhé polovině 16. století, původně jen jako prostý úkryt při staré obchodní "slezské" cestě.
Odtud se Sněžka zdá být téměř na dosah, a pokud nám síly i čas dovolují, můžeme se přes Úpské rašeliniště vydat na její úpatí, k bývalé Obří boudě. Jinak ale od Luční boudy pokračuje tyčemi značená cesta vedoucí přes Stříbrné a Čertovo návrší k chatě Špindlerovka. Na tento exponovaný úsek, kde jediným vodítkem jsou často jenom dřevěné tyče, bychom se rozhodně neměli vydávat za špatného počasí nebo při snížené viditelnosti.
Prudký sjezd z úbočí Malého Šišáku nám signalizuje, že chata Špindlerova je již nedaleko. Od nově zrekonstruované chaty (dnes čtyřhvězdičkového hotelu) to máme domů už jen několik posledních kilometrů z kopce. Jízda po modré značce může být v hlubokém či mokrém sněhu mírně dobrodružná, neboť v některých místech stopu občas zavěje hluboký sníh. Pozor také musíme dávat v prudkém sjezdu z Davidovek, který přetíná silnici.
Jestliže máme z jízdy dolů strach, můžeme na Špindlerovce nasednout do linkového autobusu, který nás bezpečně dopraví do údolí – ale ruku na srdce, nebyla by škoda o odměnu v podobě dlouhého sjezdu přijít?
Pohled na Růžovou horu
Může se hoditDoprava Místní doprava Lanovky Ubytování Půjčovny vybavení Mapa Důležitá telefonní čísla
|
