Hned v úvodu rozhovoru vzdává John Cale hold Praze: "Vždycky se tam rád vracím, protože je to magické a nesmírně inspirativní město, navíc publikum je tradičně velmi vstřícné a vděčné. Tentokrát se ale těším o to víc, že hraju na novém místě. To je při mé letité koncertní praxi poměrně vzácný jev, a tak si takové zpestření pokaždé maximálně vychutnám."
Co se bude hrát?
John Cale (1942)Velšský hudebník, skladatel, producent a příležitostný herec. Známý především jako zakládající člen kultovní americké rockové skupiny Velvet Underground. Od roku 1968, kdy ji opustil, se věnuje zejména sólovým nahrávkám a filmové hudbě. Produkoval alba mnoha interpretů, například Nico, Patti Smith, The Stooges, LCD Soundsystem nebo Happy Mondays |
Loni v říjnu vydal Cale po sedmi letech nové řadové album Shifty Adventures in Nookie Wood a současné turné novou nahrávku propaguje. Proto koncert v Roxy představí jinou Caleovu tvář než loňský Trutnov. I tam sice zahrál pár nových písní, ale své vystoupení naladil převážně do 70. a 80. let minulého století.
"Tentokrát musí zaznít víc skladeb z nové desky," říká. "Jsou to mé nejnovější věci, které mě ještě neomrzely, a jako asi každý muzikant považuji to poslední, co jsem vytvořil, za nejlepší. Ale ze zkušenosti vím, že publikum většinou vřeleji uvítá osvědčenou klasiku."
Pokud jde o sestavování koncertního programu, Cale přiznává, že ze starších písní dost těžko vybírá. "Můj repertoár je velmi bohatý, ale lidé tak nějak automaticky očekávají největší hity. Přesto nemohu hrát pořád dokola Guts, Dirty Ass Rock 'N Roll nebo Fear, občas pro zpestření zařadím méně známé písně, abych ty své nejúspěšnější kusy nezačal nenávidět."
Album Shifty Adventures in Nookie Wood vznikalo přibližně tři roky v Caleově studiu v Los Angeles a muzikant dal dohromady asi 30 skladeb. "Rád mám větší zásobu písniček, z nichž pak můžu na desku vybrat ty nejlepší," vysvětluje.
John Cale na Open Air Music Festivalu Trutnov
Stěžejním rysem alba je záliba v moderních technologiích – však ho některé recenze označily za postindustriální disco. "Je úžasné, co lze dnes dělat ve studiu za kouzla, a já ty možnosti maximálně využívám. Už neskládám písně s kytarou nebo pianem, prvním pomocníkem je počítač. Začnu rytmem a pak přidávám další vrstvy. Jakmile položím jednu, ta další musí být úplně jiná. Tak písničky dostávají spoustu různých barev."
Nové skladby popisuje Cale jako klaustrofobické – nesou si s sebou své prostředí, žijí v hlučném městském ruchu. A jsou prý nevědomky inspirované filmem Ridleyho Scotta Blade Runner. "Řekl bych, že jsem Ridleymu ukradl zvukový design," směje se.
Pokud jde o inspiraci při tvorbě hudby a textů, Cale přiznává více zdrojů: "Zaujaly mě písničky Erykah Badu a její aranže. Také jsem poslouchal hodně hip hopu, například Snoop Doggy Dogga nebo Chingo Blinga. Baví mě i skupina Not the 1s, zejména její písnička You Dress Like an Asshole. Obecně mám rád hip hop, který staví na ironii a nadhledu, nikoli ten gangsterský."
Činorodý sedmdesátník
John Cale - Black Acetate Tour, Divadlo Archa Praha (9. března 2006)
Ač je to neuvěřitelné, John Cale loni oslavil už sedmdesáté narozeniny. Nenasvědčuje tomu ani moderní podoba jeho nových písniček, ani široké spektrum aktivit, kterým se stále věnuje. Ale o Velvet Underground ani o svých starších albech nechce hovořit. "To mě už nezajímá," je jeho klasická odpověď na dotazy na dávné události.
Žije přítomností a do budoucna se dívá s optimismem. "Muzika je můj život, není to pro mě práce, ale zábava a odpočinek, takže vůbec neřeším, kolik mi je let a jestli bych měl ležet na kanapi a relaxovat. Věřím, že to nejlepší je stále ještě přede mnou, a dokud to půjde, budu hrát. Jakmile přestanu, život už pro mě nebude mít smysl. Tedy aspoň myslím," říká se smíchem.
