Možná měl brazilský bestsellerista Paulo Coelho napsat jenom jednu knihu. Alchymistu. Protože většina děl, které stvořil před či po něm, je jen přežvykováním stejného moudra: Prožívejte své sny.
V románu Valkýry, který právě vyšel v češtině, tahle věta padne asi tak patnáctkrát. Jde o starší autorovu knihu z roku 1992, nad kterou údajně váhal i samotný Coelho – nebo přinejmenším zrovna nespěchal na překlady do dalších jazyků. Právem. Už jen popis děje zní jako parodie na ezoteriku.
Zjevně autobiografického hrdinu, spisovatele Paula, v mládí posedla černá magie. Když se démoni ozvali, zahnal je ledovou sprchou, ale ztratil přitom víru v sebe. A tak se vydává s dlouholetou přítelkyní Chris do Mohavské pouště naslouchat andělům. Ty mu přivolají divoženky valkýry, které brousí pouští a zvěstují otevřené brány ráje.
Paulo Coelho na návštěvě Prahy v roce 2009
Za zmínku snad stojí, že valkýry v novém brazilském vydání jezdí na koních, zatímco v tom prvním byly na motorkách. Což by aspoň vysvětlovalo jejich černé kožené overaly. Jenže co si vybrat pro český překlad? Na dotaz nakladatelství Argo přišla z Brazílie stručná odpověď: koně.
Jak promlouvat s anděly
Ještě pozoruhodnější je okolnost, že božské prostřednice holdují uvolněnému stylu, provázenému pivem a náhodnými milenci. Z toho vzejde jediná "bitka" jinak příšerně rozvleklého románu: valkýra Vahalla (nikoli Valhalla) soupeří o Paula s Chris, aby se ukázalo, že pravá láska vždycky zvítězí nad chvilkovou vášní.
Rámec příběhu volně vychází ze severských mytologií o krásných válečnicích boha Ódina, do nichž Coelho montuje myšlenky New Age či křesťanství. Předává je typicky nabubřelým stylem, v němž vibruje energie duše světa a zjevují se zlaté paže.
Malá ukázka: "Vždycky k večeru si spolu sedli, bourali hradbu druhé mysli, modlili se k svému andělovi a invokovali ho. ‚Věřím v ten nový svět,‘ řekl Paulo Chris, když končili další channeling."
Channeling je v alternativních naukách prý docela rozšířené slovo. Znamená "napojení na vesmírný kanál, ze kterého můžeme čerpat odpovědi na všechny otázky, které nás trápí." Potíž je však s českým překladem – neznělo by trochu divně, kdyby Paulo s Chris končili další kanalizaci?
Ať tak či onak, vlastně jediné zajímavější pasáže knihy jsou ty neezoterické. Třeba pár dialogů, z nichž vyplývá napružený vztah ústředního páru. A dochází ke komickému obratu: ten arogantní žák velkého Mistra Paulo je nakonec zastíněný svou jednodušší, spontánní přítelkyní, která začíná rozmlouvat s anděly dřív než on.
Román Valkýry psal Coelho podle svých slov před začátkem "nové války", která lidstvo rozdělí na věřící a nevěřící. Jestli se pro víru přesvědčuje takhle, tak je snad lepší zůstat bezvěrcem.
Paulo Coelho: Valkýry
Argo, Praha 2010
180 stran, 238 korun
HODNOCENÍ MF DNES 20 %
