Kotel je ta část stadionu, kde se dlouhodobě schází nejvěrnější, ale v některých případech zároveň nejproblémovější fanoušci. Nevynechají jediný zápas, pravidelně jezdí se svým klubem na výjezdy, excesům se ale nevyhnou.
Jako třeba po loňském podzimním derby. Sparťané v sektoru hostí vypálili záchody, pomalovali zrcadla hákovými kříži a nápisy „Jude Slavie“ a stejně tak sdíleli na sociální sítě hořící toalety s odkazy na plynové komory a zvěrstva holocaustu. Redakce iDNES.cz zase nedávno poukázala na incident v metru, kdy fanoušci pokřikovali „Sieg Heil“ a „Příští stanice Auschwitz“, za což jim nyní hrozí až tři roky vězení.
„K excesům dochází a docházet bude vždy, tomu se prostě nedá zabránit,“ přibližuje fanoušek. Jedním dechem ale dodává, že v počtu lidí, kteří do kotle chodí, jsou takové incidenty „kapkou v moři“. Redakce oslovila fanoušky Sparty, Slavie i Bohemians 1905. Shodnou se na tom, že hajlování v posledních letech ze stadionů mizí.
„Vybavuju si jedno hajlování, v Bruselu krátce po teroristických útocích (útok na redakci časopisu Charlie Hebdo v Paříži v roce 2015, pozn. red.). Týpek u toho křičel taky Jebat Alláha, pálit mešity,“ popisuje fanoušek, který chodí do kotle Slavie.
Mezi fanoušky se pro ostrá slova nechodí daleko. Slávisté například řvou na sparťany, že mají „cikánskou krev“, ti na oplátku zase dlouhodobě skandují „Jude Slavie“. Tento pokřik mimochodem nedávno odsoudila také Etická komise Fotbalové asociace České republiky (FAČR), která ho označila za jednoznačně antisemitský.
Setkali jste se s hajlováním u fotbalových fanoušků?
„Štve nás to, do kotle chodí normální kluci, tátové od rodin, kteří to neskandují. Skanduje se to teď čím dál méně, myslím, že je to relikt, který časem pravděpodobně vymizí,“ říká Michael Durčák, fanoušek fotbalové Sparty a moderátor podcastu Sparťanské noviny. Většina fanoušků podle něj oceňuje, že se jejich klub od takového chování distancuje.
Slova fanoušků potvrzuje také mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. Policie podle něj vnímá, že se fanoušci začínají „profesionalizovat“ a problémy jsou skutečně jen s jednotkami procent lidí.
„Vidíme to přibližně od doby vzestupu Slavie, asi osm let dozadu. Ty největší fanouškovské tábory se předhání v tom, kdo udělá lepší atmosféru a jsou dobře organizovaní. Problémové jsou jen skupiny takzvaných hooligans, se kterými ale mnohdy ostatní fanoušci nesouhlasí,“ říká Moravčík.
Potvrzuje také obsazení v kotli. „Bývají tam i rodiny, tátové se syny. Poslední dobou často i ženy,“ sděluje Moravčík.
Příští stanice Auschwitz, řvali na ni v metru. Fanoušky Sparty teď vyšetřuje policie |
Slavia za „svého“ Čermáka nemůže
Stejně jako fanoušci v metru může dopadnout také muž, který hajloval před sobotním zápasem. „Hajlující fanoušek na sobotním derby byl identifikován a zadržen ihned při činu jen díky přítomnosti policistů na místě,“ informoval mluvčí pražské policie Jan Daněk. Protože muž hajloval mimo sparťanský stadion, klub s tím nic nezmůže.
„V případě, že se podobný incident děje mimo zápas, jehož je klub přímým aktérem, a stadion, není klub v žádném případě účastníkem řízení s podezřelými osobami,“ upozorňuje Ondřej Kasík, ředitel komunikace AC Sparta Praha.
Že mají kluby v takových případech svázané ruce, potvrzuje také advokát Tomáš Martinec. Pokud se fanoušek dopustí přestupku nebo trestného činu cestou na zápas, ze zápasu, nebo třeba během zimní přestávky, nemůže s tím klub nic udělat.
„Právně klub nebude nijak dotčen: nevznikne mu žádná škoda, není v právním smyslu poškozen žádným přestupkem nebo trestným činem. Bude dotčen jen z hlediska pověsti,“ vysvětluje Martinec.
Sparta je teď podle právníka ve stejné situaci, jako byla Slavia, když se řešily trestné činy dezinformátora Tomáše Čermáka, který na soudy chodil zásadně se slávistickými symboly.
„Je to ostuda, a i když klub s tím zjevně nemá nic společného a je to zjevně v rozporu s jeho hodnotami, nic s tím nenadělá,“ sděluje advokát.
Napadení a hajlování. Policisté v rámci derby pražských S zadrželi šest lidí |
Devadesátky jsou pryč
Kluby v případě hajlování a podobných projevů s policií spolupracují především co se týče předávání důkazů, například kamerových záznamů. Policisté následně rozhodnou, jestli budou proti dotyčným vést další řízení. iDNES.cz oslovil také další kluby z první fotbalové ligy. Všichni se shodují v tom, že kultura na stadionech se výrazně posouvá kupředu.
„V porovnání například s devadesátými lety jsou obecně fotbaloví fanoušci v Česku mnohem vzdálenější od extrémní pravice. Může docházet k excesům jednotlivců, nicméně kultura tribun je aktuálně v Česku v nejlepším stadiu za dlouhé roky,“ přibližuje Kasík. Souhlasí s ním i Marek Lorenc, mluvčí Baníku Ostrava, podle kterého už takové jevy prakticky vymizely.
„Hloupých jedinců najdete spoustu napříč všemi odvětvími a je naivní se domnívat, že by se vyhýbali komunitě fotbalových fanoušků. Jedna z cest je určitě v pravidelné komunikaci mezi klubem a fanoušky, ale ani to vám nikdy spolehlivě nezaručí plný úspěch,“ míní Lorenc.
Souvisí s tím také statistika zákazů, kterými kluby trestají fanoušky, kteří se proviňují vůči návštěvnímu řádu. Z odpovědí vyplývá, že jich kluby za poslední roky rozdaly pouze jednotky.
„Za poslední dva roky jsme udělili dva zákazy. Oba za porušení návštěvního řádu stadionu. Přečiny byly v rovině přestupku,“ konstatuje Jakub Splavec, ředitel strategické komunikace SK Slavia Praha.
O data se opírá také Martinec, který po každém ligovém kole posílá policii žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím, takzvané „stošestky“. Z nich mimo jiné vyplývá, že za podzimní část fotbalové sezony policie řešila pouhé dva trestné činy.
Zajímavý experiment s recidivisty mají za sebou ve Slavii. Někteří fanoušci si na zápase s AC Milan vylévali svou frustraci házením kelímků na hrací plochu, za což dostal klub pokutu. Slavia jim nabídla, že mohou svůj trest odčinit a odpracovat veřejnými pracemi na stadionu. Jinak jim podle návštěvního řádu hrozila pokuta 50 tisíc korun a dvouletý zákaz chození na fotbal. „Přihlásili se všichni, a ještě přišli někteří fanoušci navíc,“ uzavírá Splavec.
Kluby si musí vymezit, koho na stadionech chtějí Fotbalové kluby za chování fanoušků mimo stadion nemohou, říká Zdeněk Tomíček, advokát, který se specializuje na sportovní právo. „Kluby se snaží prostředí kultivovat, ale nemohou nést odpovědnost za chování jedinců jen na základě jejich fotbalových sympatií,“ říká právník. Jakou mají kluby za své fanoušky právní zodpovědnost? Vidíte v práci s fanoušky nějaký kladný vzor ze zahraničí, kterým by se mohly české kluby inspirovat? Bohužel je to naprostá pravda. Myslím, že každá změna přichází nejprve ve změně v myšlení a pak v samotné realizaci. Kluby si musí jasně vymezit a uvědomit, koho na stadionech chtějí. Z typu fanoušků pak vycházejí i související bezpečnostní rizika. Pokud v tom budou mít kluby jasno, pak se prostředí začne rychle zlepšovat. |
