V rámci setkání mohou účastníci zjistit, jak naložit s nevyužitým prostorem, který právě jejich město nebo pozemek trápí. Projekt je tak určený jak pro vlastníky pozemků, tak hlavně pro starosty, architekty či neziskové organizace, kteří chtějí využít možnosti spolupracovat s odborníky z Public Space Lab čili Laboratoře veřejného prostoru.
„Nechceme zůstat pouze u rad a vytváření kontaktů, ale chceme se na něčem i podílet,“ říká o projektu jeden ze zakladatelů a kurátor Jan Trejbal.
„Za každou cenu třeba neřekneme, ať to jdou udělat s námi, ale můžeme doporučit nějakého odborníka klidně i ze zahraničí a domluvit spolupráci. V Německu jsou teď agentury, takové v podstatě realitní kanceláře, které jsou zprostředkovatelem mezi majiteli prázdných budov. Často jsou to mladí podnikatelé, či umělecká řemesla, něčím takovým se zabýváme i my,“ vysvětluje Trejbal.
Temporary use
|
Pro účastníky jsou prezentovány vybrané příklady práce z Česka i ze zahraničí, kde vznikají právě tyto projekty, které mají za cíl dočasně oživit nevyužité prostory. Tato místa se poté stávají komunitními centry, místem pro pořádání kulturních akcí nebo umisťování uměleckých instalací.
Smysl Laboratoře ale není jen v představení teoretických základů a edukaci, ale také ve zlepšení komunikace. Účastníci se totiž sami podílejí na rozšíření či spíše na vytvoření slovníku, který by poté tvůrci rádi v oblasti Temporary use používali.
„Laboratoř funguje na tom principu, že my provádíme návštěvníky po jednotlivých stanovištích, kde sedí jednotliví autoři studií či projektů a ti vysvětlují fungování a výhody. Projdeme celou galerií a potom na závěr přejdeme k analytikovi a ten nám představí slova, která se tu v rámci rozhovorů opakovala. Ty pak zpracuje umělá inteligence a na zdi vidíme přehled těch nejpoužívanějších,“ vysvětluje Trejbal fungování čtvrtečních setkání v rámci Laboratoře.
Jedním z výstupu Public Space Lab je i najít nové způsoby pojmenování metod Temporary use. Umělá inteligence z nahrávek účastníků vybírá nejčastěji zmiňovaná slova.
Důvod pro hledání nové terminologie je zřejmý. Pojem „Temporary use“ je sám o sobě problematický. Nevyjadřuje totiž zcela přesně podstatu projektů. Často totiž na místě zůstávají i desítky let a mluvit tak o nich jako o dočasných by bylo chybné. „Vedli jsme debatu, jak vlastně Temporary use překládat. Jestli jako dočasný urbanismus, dočasné využití či přechodné využití,“ řekl kurátor akce Jan Trejbal.
Typickým příkladem dočasné stavby, ze které se ale stala v podstatě trvalá, je pařížská Eiffelova věž, která byla postavena v rámci Světové výstavy roku 1889 k stoletému výročí Velké francouzské revoluce. Na místě je ale dodnes a stala se nejznámějším monumentem francouzské metropole. Z Česka je známý například zásah do areálu Kasáren Karlín, které prošly revitalizací a staly se kulturním centrem.
Public Space Lab
|
Trejbal také zmiňuje výhody, které mají dočasné stavby pro veřejný prostor a pro lokality, kde se nacházejí. Podle autorů zvyšují ekonomické, sociální a kulturní hodnoty lokalit, ve kterých jsou umístěny. Výhody by měli mít i pro samotné obyvatele.
„Stejně jako se říká, že každá koruna, která se vrazí do prevence obezity, se vrátí v milionech či miliardách, tady platí to samé. Všechny peníze, které dáme na vyzkoušení nebo změnu nějakých efektivních věcí ve veřejném prostoru, se nám může vrátit na ziscích místních podniků nebo zvýšení zaměstnanosti,“ míní Trejbal.
Nejkrásnější galerie je náš veřejný prostor, míní manažerka z lázní |
Na svých setkáních v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze se odborníci z Public Space Lab věnují výzkumu, který je založen na principech transdisciplinarity, kdy se na dialogu a řešení podílejí odborníci z různých oblastí urbanismu. Jde například o krajinářství, kurátorství, facilitaci, participaci a další odvětví.
Jako příklad Trejbal uvádí festival animovaných filmů Anifilm v Liberci. Do tvorby pro festival a jeho samotného fungování se zapojila široká škála uživatelů. Od komunitních skupin, umělců, aktivistů, designérů až po vlastníky půdy, podnikatele a různá odvětví státní správy, tím se zvyšuje rozmanitost a komunikace mezi těmito skupinami.
Temporary use má také za cíl zvednout angažovanost dosud pasivních obyvatel a integraci rozmanitých komunit do fungování festivalu nebo setkávání různých skupin, které by se normálně nepotkaly. V rámci akce si tak mohou promluvit a sdílet své zkušenosti.
Dříve zakládal vesnice lokátor, dnes je třeba tým expertů, říká urbanista |
Dopady jsou ale i ekonomické. Podobné projekty jsou ideální pro startupy či začínající podnikatele, zapojit se do fungování mohou také živnostníci z okolí. S tím souvisí zvýšení míry cestovního ruchu a turismu i mimo období, kdy se koná festival. Pro investory se tím také zvýší atraktivita regionu.
