Právě na zámek Kronborg v 45tisícovém městě Helsingøru na ostrově Sjælland umístil nejslavnější dramatik všech dob William Shakespeare svůj příběh o kralevici dánském a jeho pomstě za smrt svého otce. Místo přejmenoval na Elsinore, název pro Angličany snesitelnější.
Člověk si může představovat, v kterých místech asi Hamlet potkal ducha, kde si s lebkou v ruce kladl slavnou existenciální otázku, kde mohlo dojít k šermířskému souboji s otráveným hrotem meče, po němž z královské rodiny zbyla jen kupa mrtvol.
Mnozí umělci převedli fantazie do reality a v areálu památky rozehráli pro diváky srdcervoucí drama. Poprvé se tak stalo v roce 1816 ke 200. výročí Shakespearova úmrtí a od té doby se do Hamleta vžili přímo na místě činu mimo jiné Laurence Olivier, Christopher Plummer nebo třeba Jude Law. Každoročně zde totiž pořádají mezinárodní divadelní Hamletův festival.
Kronborg trůní na hradbách ve tvaru hvězdice opravdu majestátně, takový renesanční kolos se jen tak nevidí. O to větší zklamání přinese návštěva interiérů. Působí, jak kdyby je vybrakovali Vikingové. Většinou jen holé zdi, občas nějaká tapiserie, někde stojí zatoulaná židle či jiný kus prostého nábytku. V koutech u stropu raší plíseň. Doby, kdy to byl jeden z nejluxusnějších zámků Evropy, už jsou zapomenuty. Zůstalo z něho jen hrdé místo na žebříčku světového dědictví UNESCO.
Mýtnice, která plnila státní rozpočet
Tip na dovolenouDánsko patří mezi země, které se mohou pyšnit nádhernou a čistou přírodou i mimořádnou kulturní tradicí. Vyberte si zájezd na dovolena.iDNES.cz a poznejte ho i vy. |
Z Helsingøru je to do švédského města s obdobným názvem Helsingborg chvíle usilovného pádlování – pouhé čtyři kilometry. Od středověku tady přes Øresund, který odděluje nejdůležitější dánský ostrov Sjælland od Skandinávského poloostrova, fungovaly převozy, takže dánští monarchové se snažili mít u jeho nejužšího místa opěrný bod.
Už ve dvacátých letech 15. století se tu vybudoval hrad Krogen, který byl postupem času vylepšován na pevnost ošperkovanou v severní Evropě málo vídaným zámkem, a získal i dnešní jméno. Jako mnoho jiným pevnostem v historii se jí dostalo mylného přívlastku nedobytná, jehož nesprávnost dokázal silou zbraní v roce 1658 švédský vojevůdce Carl Gustaf Wrangel.
Letecký pohled na zámek Kronborg
Přesto v dlouhodobém pohledu Kronborg skvěle plnil svoji funkci. Po pět století zde dánská koruna vybírala mýto za průjezd všech lodí na tomto hlavním dopravním tahu mezi Baltem a Severním mořem. V úžině nemohlo hlídkám uniknout žádné plavidlo. V nejlepších dobách 16. a 17. století získávala státní kasa právě z mýta na mořské cestě až dvě třetiny všech svých příjmů.
Výběr hotovosti se určoval procentem z ceny nákladu, kterou odhadl sám kapitán. To zavání celními úniky, napadne člověka poučeného kauzami s lehkými topnými oleji v nedávné české historii. Ale dánští výběrčí měli na podvodníky vymyšlenou chytrou fintu, podle které měla koruna právo celý náklad vykoupit za nahlášenou cenu. To obchodníky vedlo k tomu, aby se nepokoušeli kargo před úřady podhodnotit.
Nejen Hamlet, ale i Holger
Sklepení zámku hlídá socha muže, který si nechává narůst plnovous až k zemi a připomíná postavy trpaslíků z Tolkienovy ságy Pán prstenů. Není to Hamlet, nýbrž Holger. Dánský hrdina z bájí, který podle středověkých eposů v bojích proti Maurům pomáhal samotnému Karlovi Velikému, ač o něm v kronikách není ani zmínka. Nyní však má stejnou úlohu jako třeba u nás svatý Václav nebo v Německu Friedrich Barbarossa. Tedy poklidně v úkrytu pod Kronborgem čeká na to, až jeho vlasti bude nejhůř, a potom ji mečem od nepřátel vysvobodí.
Dánské přístavní město Helsingor – vpředu kotví historická loď, v pozadí je vidět slavný zámek Kronborg.
Holger na stráži do té doby, než vlasti bude nejhůř.
Za druhé světové války, kdy království okupovali nacisté, Holger proti nim nevystoupil. Dánští odbojáři si však mysleli, že jejich domovina už ve větších potížích být nemůže, a tak svoji odbojovou skupinu alespoň po bájném rekovi pojmenovali.
Two beers, or not two beers?
Mimo zámek toho k vidění v Helsingøru příliš není. Přesto je v podzámčí výrazně živěji než v největším turistickém taháku. Kvůli geografické blízkosti a méně striktním zákonům pro nakupování alkoholu se sem na nasávací večírky sjíždějí mladíci ze sousedního Švédska. Jedna skupinka ukazuje otužileckou náturu a v sychravém počasí se po hlavní třídě halasně motá pouze v plenkách s vikingskými přilbicemi na hlavě. Evidentně neřeší onu Hamletovskou otázku "To be or not to be?" (Být, či nebýt?), ale tu, která ji paroduje na suvenýrových tričkách s obrázkem půllitrů "Two beers, or not two beers?" Tedy dáme, nebo nedáme si dvě piva? V případě švédských alkoholových turistů je odpověď jasná předem, Čech si však kvůli vysokým cenám spíše nechá zajít chuť.
