Kamarádce zemřel tatínek. Dědické řízení se táhlo víc než dva roky. Rodina byla v nesnázích nejen kvůli samotné ztrátě blízkého, ale bylo pro ni tuze komplikované dostat se k účtu a přenastavit trvalé příkazy, inkasa a vůbec disponovat penězi. „Nejhorší bylo, že maminka ani nevěděla, jaké platby z účtu odcházejí, vše se muselo řešit přes notáře a tomu to trvalo neskutečně dlouho,“ vzpomíná.
Dejte partnerovi přístup k účtu
Jak problémům předejít? Ustanovit disponenta. Majitel účtu sepíše čestné prohlášení a bance zdůrazní, že chce, aby účet po jeho smrti nezanikl, ale aby s ním disponent, tedy budoucí pozůstalý, mohl dál nakládat. Stačí k tomu společná návštěva pobočky s občanskými průkazy v kapse. Pracovníci banky na místě ověří vaši totožnost, vy podepíšete papír a je hotovo.
V případě úmrtí majitele účtu pak může disponent s účtem standardně pracovat – třeba zrušit všechny platby a převést si je na svůj vlastní účet. Může dál platit kartou či vybírat peníze z bankomatu. Pozor by si měli dát klienti Fio banky – ta po deseti dnech zruší přístup k internetbankingu i disponentovi, který pak sice může úkony vykonávat na pobočce, což ale není moc pohodlné.
Disponentský model nemá jediná banka a tou je bezpoplatková Equa. Ale i u ní uspějete se specifickou plnou mocí, v ní bude určen konkrétní úkon, který může zplnomocněný vykonat. Například „zastavení opakovaných plateb“ nebo „převedení peněz z účtu x na účet y“.
V bance někdy netuší...
Poučena zkušeností kamarádky i teorií o instituci disponenta jsem zašla do pobočky své banky a chtěla jsem k dispozičnímu právu svého muže pro jistotu ještě přidat doušku, že po mé smrti jeho právo nezanikne. Pracovník banky mne vybavil formulářem žádosti, pravil, že ho manžel musí podepsat a nechat ověřit svůj podpis.
Při další návštěvě ode mne formulář ale přebíral jiný mladík, který vyjádřil pochybnost, že by něco takového na ústředí schválili. Až dodatečně jsem zjistila, že ve Fio je to docela jednoduché, jen pánové za přepážkou asi nebyli dost poučeni, a situaci úřednicky zkomplikovali. Podle tiskového mluvčího stačilo na plné moci vyloženě neuvést, že dispoziční právo mou smrtí zaniká. A muž bude moci dál „náš společný“ účet spravovat.
Účet pro dva není sci-fi
Ještě dál šli v mBank, partneři si u ní mohou zřídit společný účet, jehož majitelem jsou oba dva. Ostatní banky to zatím neumí. Spolumajitelem u mBank přitom nemusí být nutně manžel.
Jediné, na co by měl dát pozůstalý spolumajitel pozor, je to, že po 14 dnech od oznámení úmrtí banka smaže trvalé příkazy a inkasa zadaná zemřelým. V rámci této lhůty je však možné se dohodnout, aby k tomu nedošlo – jen o tom spolumajitel musí vědět, aby nebyl nemile překvapen.
Bez disponenta to bude trvat déle
Lidé si myslí, že notáři standardně dotazují finanční ústavy s tím, zda zemřelý u nich neměl účet. V naprosté většině případů to tak není, banky se nejčastěji o smrti klienta dozvídají od pozůstalých. Proto je dobré, aby měla rodina alespoň rámcový přehled o financích zemřelého. Když se nějaký účet najde „pozdě“, je třeba znovu otevřít dědické řízení.
Pokud nebyl k účtu stanoven disponent, který může s penězi nakládat i po smrti majitele, omezí banky služby. Zablokují platební karty, zruší internetbanking. Na účty však dál mohou přicházet peníze a odcházejí i pravidelné platby. Pro účel dědického řízení banka notáři oznámí zůstatek na účtu ke dni úmrtí majitele.
Air Bank, ČSOB a Raiffeisenbank jsou vstřícné a ruší poplatky s účtem spojené, u mnohých bank to není třeba, protože jsou z principu bezpoplatkové.
V případě, že není disponent, čeká se na vyřízení dědictví. Teprve když mají pozůstalí v ruce usnesení o ukončení dědického řízení, mohou zajít do pobočky a vyřídit, co bude s kontem dál. Jestliže je potřeba s účtem manipulovat během dědického řízení, děje se to prostřednictvím notáře či správce pozůstalosti.
Máte pocit, že stanovení disponenta by příliš narušilo vaše finanční soukromí? Pokud chcete rodině usnadnit situaci, sepište závěť a stanovte v ní správce své pozůstalosti. S ním pak bude banka jednat.
Když je penze na společném účtu
Česká správa sociálního zabezpečení posílá důchody běžně i na účet, který patří druhému manželovi. Její podmínkou však je, aby „nemajitel“ měl k účtu zřízena právě dispoziční práva. Nemělo by se tak stát, že majitel konta zemře a pozůstalý manžel se ke své penzi nedostane.
A pochopitelně, pokud na konto přijde po smrti důchod zemřelého, je třeba ho správě sociálního zabezpečení vrátit. Když majitel účtu zemře, musí druhý z manželů ČSSZ oznámit, kam si přeje svůj důchod posílat . Má na to lhůtu třiceti dní.
