1. Kolik budu dostávat od státu, když platím měsíčně 100 korun a dalších 500 korun mi přispívá zaměstnavatel?
Státní příspěvek se vztahuje pouze na příspěvek účastníka, nikoliv od zaměstnavatele. V tomto případě vám tedy bude přiznán státní příspěvek 50 korun.
2. Slyšel jsem, že mám rychle změnit penzijní fond, protože se za změnu bude platit. Mám to udělat?
Novela zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem, která nově umožňuje penzijním fondům účtovat za přestup až 800 korun, platí už od začátku srpna. Změna fondu je tak již zpoplatněna, ovšem penále se vztahuje jen na ty účastníky, kteří spoří méně než pět let.
3. Mohu z penzijního fondu vybrat nějaké peníze bez ztráty příspěvků dřív, než mi bude 60 let? Za jakých podmínek?
Ano, můžete. Jedním ze způsobů, jak čerpat prostředky z penzijního připojištění před dovršením věku 60 let, je sjednání výsluhové penze. Nárok na výplatu vzniká po 15 letech trvání smlouvy (přesněji řečeno po 180 měsících, za které klient poslal řádně platbu). Bez ztráty státních příspěvků si můžete při výsluhové penzi vybrat až polovinu naspořených peněz.
4. Založil jsem si připojištění, poslal tam už tři splátky po 1 500 korunách. Pak jsem si to rozmyslel, připojištění nechci. Poradce říkal, že o vložené peníze přijdu?
Pokud ukončíte smlouvu předčasně, vyplácí fondy takzvané odbytné. Dostanete zpátky vše, co jste sám zaplatil, i peníze, které vám případně přispěl zaměstnavatel. Dostanete i zhodnocení, které připsal klientům penzijní fond. Zhodnocení a příspěvky zaměstnavatele vám fond pošle zdaněné. O státní příspěvky a výnosy z nich nenávratně přijdete.
Nárok na odbytné vzniká v případě, že účastník zaplatil příspěvky na penzijní připojištění alespoň na 12 kalendářních měsíců, tedy 12 příspěvků. V tomto případě, kdy byly zaplaceny pouze tři příspěvky, zákon umožňuje penzijním fondům ponechat si prostředky bez náhrady.
Ovšem v praxi se tak většinou neděje, zkuste se domluvit přímo s fondem. Kdyby se to nepovedlo, snižte si vlastní příspěvky na stokorunu, doplaťte 9 měsíců a pak znovu požádejte o odbytné. Počítejte také s poplatkem 800 korun.
5. Říkali mi, že kdybych zemřel, dostane z fondu peníze kdokoli, koho určím. Je to pravda? Můžu si určit kohokoli, nebo to musí být příbuzný?
Nárok na výplatu prostředků v případě smrti účastníka má osoba (či osoby), které uvedete při sepisování smlouvy o penzijním připojištění. Později samozřejmě můžete dělat změny, je to však vždy potřeba řešit s penzijním fondem písemně. Oprávněnou osobou může být skutečně kdokoliv, třeba i soused. Peníze naspořené ve fondu dostane v případě vaší smrti na požádání, nepodléhají dědickému řízení.
6. Změnil jsem místo a zaměstnavatel mi bude posílat peníze na penzijní připojištění. Stačí, když mu dám číslo smlouvy, a on začne přispívat?
Zaměstnavateli musíte přinést smlouvu, ale i penzijnímu fondu musíte oznámit, že má očekávat další peníze a že jsou to příspěvky zaměstnavatele. Dělá se to písemně, formulář má většina fondů na svých webových stránkách.
7. Když mi do penzijního fondu posílají peníze rodiče, nemám údajně nárok na příspěvek od státu?
Zákon i v tomto případě hovoří jasně. Do penzijního fondu vám může přispívat kdokoliv, zaměstnavatel, třeba i rodiče, ale na příspěvky od nich státní podpora neexistuje. Státní podpora se týká pouze příspěvku účastníka.
