Zjednodušeně lze říci, že zatímco loni z nastavení tuzemského systému penzijního připojištění profitovali klienti, kteří přes zuřící krizi neprodělali své úspory, letos si výhody vybraly fondy.
Například oba penzijní fondy ČSOB, fond České spořitelny a fondy České pojišťovny loni zvýšily svůj majetek pod správou o více než pět procent. Ačkoli zatím oficiálně neoznámily, jaké zhodnocení budou připisovat svým klientům za loňský rok, tak vysokých čísel se lidé téměř jistě nedočkají.
Loni bylo průměrně připsané zhodnocení na celém trhu jedno procento, letos to bude jen o málo více.
Akcionáři už začali vybírat z fondů dříve dodaný kapitál
Celkem vzrostl loni majetek fondů o zhruba deset miliard korun, k lidem se však mohou dostat podle reálných odhadů asi dvě miliardy.
Důvodem je nastavení celého penzijního systému, který klienty sice chrání v době krize před prodělky (fondy garantují při nejhorším nulové zhodnocení), ale také umožňuje fondům do jisté míry volně nakládat se svěřenými penězi.
Majetek klientů a akcionářů fondu totiž není oddělený a fondy musí rozdělovat lidem výnosy jen z účetního zisku. Ten však neodráží výkonnost fondu podle vývoje jeho investic na trhu a navíc se do něj dají "schovat" i další položky, které ho mohou uměle snižovat.
Fondy se tak mohou "vyspravit" po krizovém roce 2008, kdy dostaly tvrdé rány a jejich akcionáři museli po upozornění ČNB dodávat do fondů vlastní peníze, aby zvýšili jejich kapitál.
Teď se karta obrátila a akcionáři si mohou díky zhodnocení cenných papírů dojít pro vložené peníze zpět. Doplňovaný kapitál již částečně z fondů vybraly například ING, ČSOB nebo Penzijní fond České pojišťovny.
"Situace nám umožnila vrátit akcionářům jednu miliardu," říká Tomáš Matoušek, šéf Penzijního fondu České pojišťovny, který odhaduje, že fond letos připíše svým klientům asi procento a půl. To je mírně nad loňskou inflaci.
Fondy odmítají, že by vydělávaly na úkor svých klientů. Podle nich se totiž takzvané oceňovací rozdíly, které ukazují, jak se zvýšila hodnota jimi vlastněných cenných papírů (a které loni podstatně rostly), nedají automaticky brát jako zhodnocení fondu.
"Oceňovací rozdíly jsou sice v plusu, ale nedá se říci, že přesně vystihují zhodnocení majetku fondů," říká šéf asociace penzijních fondů Jiří Rusnok, jenž jinak vede penzijní fond ING.
Podle něj totiž fondy s dluhopisy, které tvoří hlavní část jejich majetku, příliš neobchodují a spíše je drží až do doby jejich splatnosti. Proto se případné zisky z jejich prodeje neprojevují v účetním zisku a nemohou být připsány klientům.
Zároveň však Rusnok souhlasí s tím, že by pro systém bylo transparentnější, kdyby byl majetek lidí a akcionářů fondů oddělený. "Bylo by to rozhodně lepší, i když nevím, zda si to myslí všichni členové naší asociace," uvedl Rusnok. Šéf fondu České pojišťovny Matoušek s ním souhlasí. "Oddělení je zásadní předpoklad k tomu, aby se mohl přeskupit majetek jednotlivých skupin klientů podle jejich investičních strategií," myslí si Matoušek.
Zákon o penzijním spoření, který by měl majetek oddělit a zároveň lidem umožnit vydělávat přímo na růstech cen investic na trhu, leží už rok ve Sněmovně. Po pádu Topolánkovy vlády se neprojednal. Na stůl ho může položit až nová vláda, která bude mít k dispozici také závěry odborné komise, která připravuje celkovou reformu penzí.
