Centrální banka People’s Bank od China ve středu rozhodla, že od 6. ledna sníží objem peněz, který musejí komerční banky povinně držet v rezervách. Dané opatření má přimět komerční banky k tomu, aby poskytovaly více půjček a pumpovaly tak do ekonomiky více peněz. Druhá největší globální ekonomika svůj trh podobně podpořila už v září.
Ekonomika říše středu sice v poslední době jevila známky oživení, ale dlouhodobá kondice není ideální. Hospodářství asijské supervelmoci roste nejpomaleji za téměř třicet let.
Čína roste nejpomaleji od devadesátých let, HDP stouplo o 6 procent |
Hrubý domácí produkt Číny ve třech loňských čtvrtletích rostl tempem 6,2 procenta a podle tamní centrální banky se ani letos nedá očekávat skokové zrychlení. V příštím roce by tak mohl být téměř poloviční oproti období před deseti lety, kdy ekonomika Číny meziročně bobtnala dvouciferným tempem.
Pomalejší tempo je cítit všude
To negativně dopadá i na jiné významné ekonomiky světa, které s Čínou obchodují. Například Německo se loni na podzim jen těsně vyhnulo recesi, slabší poptávka z Číny se tam podepsala na chřadnoucím výrobním sektoru. Na Německo je navázána řada zemí včetně Česka. Zpomaluje ale i zbytek Evropy.
Ekonomické ochlazení však pociťují i další regiony. Bolesti Číny se přelévají do ostatních asijských zemí, ale i Afriky Latinské Ameriky, tedy oblastí, jež se silně spoléhají na čínské investice. Vývoj v Číně je také hrozbou pro růst australské ekonomiky, která dlouhodobě vděčí za svůj úspěch i dodávkám přírodních surovin do Číny.
Slabší výkon Pekingu pociťuje i Trumpova Amerika. Světový ekonomický lídr rozehrál tvrdou obchodní válku a ukazuje se, že ani on není vůči poklesu Číny imunní. Projevuje se to hlavně ve státech na Středozápadě, závislých na průmyslu a zemědělství. Produkty těchto odvětví totiž ve velkém končí právě v zemi středu.
Cla jsou dvojsečnou zbraní, poškozují pochopitelně i Čínu. Zboží, které míří do USA, je pro Američany dražší a méně dostupné a výrobní linky v čínských továrnách proto zvolnily otáčky.
Také Evropská centrální banka na podzim reagovala na postupné ochlazování. Snížila úrokovou sazbu na nové rekordní minimum minus 0,5 procenta a od listopadu obnovila nákupy dluhopisů v objemu dvacet miliard eur, tedy kolem 517 miliard korun měsíčně.
Stimul čínské centrální banky krátce po oznámení naopak ocenili investoři na asijských burzách, kde po oznámení roste chuť nakupovat rizikovější akcie.
