Podle dat Českého statistického úřadu Češi do zahraničí každoročně vyvezou desetitisíce papoušků za desítky milionů korun. A právě andulky a korely tvoří na tomto seznamu nejčastější položky.
„Jde o chovatelsky jednoduché druhy, které se v Česku běžně odchovávají. Přebytek na našem trhu se exportuje do zemí, kde tito ptáci stojí několikanásobně víc. Takže výkupčí firmy v Česku koupí andulku na burze v průměru za 50 korun a pošlou ji do Francie, kde je čtyřikrát dražší,“ vysvětluje Jan Sojka, vydavatel časopisu Nová Exota a zprostředkovatel vývozu a dovozu vzácných druhů papoušků.
Zdeněk Vandělík, který chová vzácné druhy papoušků z Jižní Ameriky, dodává, že v případě velkochovů vlastně o chovatelství ani nejde. „Tihle lidé ptáky množí čistě jen proto, aby odchovali dvě stě andulek, které následně dají do výkupu.“
Nejvíce chovných ptáků míří každoročně do Turecka, od ledna 2015 do července 2018 tam Češi podle ČSÚ vyvezli přes 411 tisíc kusů v celkové hodnotě 20,5 milionu korun. Ve Francii jich za stejné období skončilo zhruba třikrát méně, jejich celková hodnota však byla o sedm milionů vyšší. Za český dovoz pak nejvíce zaplatili v asijském Kuvajtu. Putovalo tam 139 tisíc exotických ptáků za 29,4 milionu korun.
Vývozy ohrožuje infekce
Hromadné vývozy papoušků určených do zverimexů se neobejdou bez zdravotních rizik. Platí totiž rovnice: čím více ptáků na export, tím více možných komplikací se může objevit.
„Nejsou to trička z Číny, takže se může vyskytnout nějaký malér, často v podobě infekčního onemocnění. Pak už to nevychází tak, že za padesát korun ptáka koupíte a za 200 ho následně prodáte, protože jsou tam nějaké ztráty, jeden pták ve finále vychází třeba na sto korun,“ upřesňuje Sojka.
Vývoz nad dovozem jednoznačně vede. Od ledna roku 2009 byli z České republiky vyvezeni papoušci v celkové hodnotě 686 milionů korun, hodnota těch, kteří do tuzemska putovali ze zahraničí, byla za stejné období 18,4 milionu korun. „Je to dané tím, že se z Česka vyváží jednoduše odchovatelné druhy, kdežto k nám ze zahraničí putují hlavně vzácnější papoušci,“ vysvětluje Sojka.
Těch je oproti andulkám a korelám mnohonásobně méně. Jejich počet se pohybuje v řádech desítek maximálně stovek za rok a za tyto vzácné kusy chovatelé zaplatí i statisíce.
„Většina lidí v tom vidí obrovský byznys, ale tak to není. Odchovat jednoho vzácného papouška je totiž většinou strašně komplikované. Koupíte sice ptáka za 300 nebo 400 tisíc korun, ale problém je, že takový pár hnízdí třeba jednou za dva, tři roky a za tu dobu odchová jen jedno mládě. Anebo nezahnízdí vůbec,“ popisuje rizika chovu Sojka.
Ekonomicky výhodněji tak vychází chov běžných druhů, které hnízdí i pětkrát do roka. „Je rozdíl mezi domestikovanou andulkou, kterou strčíte do malé klece a velkým tropickým papouškem, který potřebuje vytápěný prostor o rozloze 12 metrů a více,“ podotýká Sojka. „Jen vybudování chovného zařízení vyjde chovatele na milion korun a roční provoz pak na další desítky tisíc,“ dodává Sojka.
Prodraží se také krmení. Kromě specializovaného krmiva potřebují vzácní papoušci dostatek zeleniny, ovoce a hlavně ořechů. „Někteří majitelé krmí jen slunečnicovými semínky, jenže ptákům se pak kazí játra a následně umírají,“ komentuje Vandělík.
Stoletý kakadu
Člověk, který se pro chov vzácného druhu rozhodne, musí počítat i s tou možností, že o něj bude muset pečovat po celý svůj život. Některé druhy velkých papoušků se v zajetí dožívají i 75 let.
„V londýnské zoologické zahradě existují záznamy, podle kterých se jeden z kakaduů dožil minimálně 100 let. Seděl v kanceláři a zažil deset různých ředitelů,“ vypráví Sojka, podle kterého je chov vzácných druhů spíše o hobby než o penězích. Vandělík v tom navíc vidí výzvu. „Chovat něco, co není jednoduše odchovatelné, mě motivuje, abych to zkusil. Stejně jako vědomí, že takových druhů je na světě jen pár.“
Oboru se v Česku podle Sojky věnuje široký okruh lidí. „Papoušky vlastní řemeslníci, učitelé, lékaři, vědci i politici,“ říká. On sám chovatele dělí na dvě velké skupiny.
„První jsou rychlokvašky, které chtějí hlavně vydělat. Neabsolvovaly chov od andulky, ale rovnou si pořídili drahé papoušky. A pak jsou chovatelé, kteří s tou andulkou za padesát korun skutečně začali a dopracovali s k papouškům řádově v hodnotách až desítek tisíc.“
Rychlokvaška, nebo ne, Češi patří mezi chovatelskou špičku. „Máme tu v podstatě úplně všechno, co se na světě chová. Takže když se k nám něco dováží, tak ne proto, že to tady nemáme, ale proto, aby majitelé geneticky oživili své chovy,“ tvrdí Sojka, který sám chová papoušky už od 10 let.
Soukromí chovatelé navíc přispívají k záchraně ohrožených druhů, jako je brazilský ara Spixův. „Posledních třicet kusů nebylo v zoologických zahradách ani v Brazílii, ale v soukromém vlastnictví,“ přibližuje Sojka a dodává, že ze tří desítek papoušků je dnes populace asi o 250 jedincích.
