Ostravští biologové se před pěti lety začali zabývat rozsahem a rychlostí šíření hmyzu v souvislosti s oteplováním klimatu. Jako typický příklad si entomologové Oto Kaláb, Petr Pyszko a Petr Kočárek z katedry biologie a ekologie vybrali kobylku kuželohlavou, latinsky Ruspolia nitidula.
Tento rovnokřídlý hmyz je velmi teplomilný, proto byl v Evropě rozšířen výhradně v jižních oblastech. Jenže v roce 2006 byl poprvé zjištěn její výskyt na jižní Moravě, kam se tato kobylka vrátila po více než padesátileté přestávce.
„Pro naše zkoumání migrace hmyzu má ideální vlastnosti. Je to dobře létající druh, který se snadno šíří otevřenou krajinou a lze jej snadno vyhledávat i mapovat. Samci totiž navečer vydávají hlasitý a velmi charakteristický zvuk, který je dobře slyšitelný i na desítky metrů,“ vysvětlil Petr Kočárek další důvody výběru.
Biologové proto jezdili krajinou v autě s otevřenými okýnky nebo procházeli okolo typických lokalit a pomocí detektoru ultrazvuku zachycovali cvrlikání tohoto druhu kobylky. Rovněž mapovali její přesuny v oblasti takzvané Moravské brány, tedy území zhruba mezi Olomouckem a Ostravskem procházející zejména Přerovskem a Novojičínskem, například podél řek Bečvy a Odry.
Získaná data za pět let pak vědecký tým doplňoval o údaje ze systematického mapování rovnokřídlých v České republice a rovněž i o zveřejněná veřejná pozorování.
Hory vadí, šíření však nezastaví
To vše nakonec ukázalo, že od roku 2006 urazila teplomilná kobylka kuželohlavá desítky kilometrů na sever a i v původně chladnějších oblastech se jí daří.
„Kobylka se šířila maximální rychlostí 13,8 až 16,2 kilometru ročně, přičemž v Moravské bráně se její postup zpomalil na 11,1 až 11,7 kilometrů ročně. Při modelování rychlosti a tras migrace jsme vyšli z geografických analýz, protože jsme museli vzít v potaz existenci míst, kterým se kobylky kuželohlavé vyhýbají, například hory,“ popsal hmyzí stěhování Oto Kaláb, specialista na geografická modelování.
Odborníci rovněž vytvořili plošný model, který zohledňuje vlastnosti krajiny i vhodnost lokalit pro šíření tohoto druhu.
Stejné trasy využívají i invazivní druhy
Jak uvedla mluvčí Ostravské univerzity Lucie Fremrová, své závěry ostravští vědci publikovali v prestižním časopise Insects. Tam například zhodnotili, že kobylka kuželohlavá se za pouhých patnáct let stala na řadě míst České republiky běžným druhem.
„Zároveň jde v případě jejího šíření podle nich o jasný důkaz toho, jak dynamické jsou proměny fauny hmyzu v krajině v době globálních klimatických změn,“ dodala mluvčí univerzity.
Biologové navíc upozorňují, že zjištěné trasy zkoumané kobylky s velkou pravděpodobností využívají i další druhy živočichů, včetně těch nepůvodních a invazivních.
„V případě sledované kobylky však jde o neškodný neinvazivní druh,“ poznamenala Fremrová.
