Představte si, že jste právě po desítkách hodinách strávených ve virtuálním světě své oblíbené hry porazili závěrečného bosse. Lidstvo je zachráněno, nejcennější trofej získána a vy se směsicí sebeuspokojení z dobrého výkonu a smutku z konce něčeho pěkného čekáte na finální titulky. Jenže místo nich se na obrazovce objeví možnost odměnit vývojáře za prožitou zábavu dodatečným dýškem.
Zní to bizarně? Přesně to by si ale přál bývalý šéf (bývalé) oblíbené společnosti Blizzard Mike Ybarra.
I've thought about this idea for a while, as a player, since I've been diving into single player games lately.
When I beat a game, there are some that just leave me in awe of how amazing the experience was. At the end of the game, I've often thought "I wish I could give these… https://t.co/z7i2aVjF2x
„Na konci her si často říkám: ‚Kéž bych těm lidem mohl dát dalších 10 nebo 20 dolarů, protože to stálo za víc než mých počátečních 70 dolarů a oni se mě nesnažili každou sekundu oškubat‘,“ napsal na svůj soukromý profil na sociální síti X a rovnou jmenoval několik her, které v něm tyto pocity vyvolaly.
Měly by větší hry stát více? A co třeba delší filmy?
Samozřejmě souhlasíme, že Horizon Zero Dawn, God of War, Red Dead Redemption 2, Baldur’s Gate 3 nebo Elden Ring jsou opravdu vynikající tituly, přesto tato dobře míněná myšlenka vyvolává spíše rozpaky.
Není to tak dávno, co hry celoplošně zdražily (viz náš článek), přesměrování na platební bránu je pak až příliš strmý návrat do reality. Že se někdo své zákazníky nesnaží oškubat by navíc mělo být normou, nikoliv něco, za co by se mělo nějak extra odměňovat. Otázkou ovšem především zůstává, kam by peníze nakonec doputovaly, na výše zmíněných titulech pracují tisíce lidí, často formou externích kontraktů.
Možnost odměnit vývojáře penězmi navíc už mají hráči dávno, například pomocí merchandise nebo sběratelských edicí.
Možnost přijímat dýška by tak paradoxně mohla vést k zhoršení stávajících pracovních smluv s tím, že by část odměn byla navázána na „blahovůli“ zákazníků, podobně jako je tomu třeba v restauračním průmyslu. Letošní vlna propouštění jasně ukazuje, že zájmy zaměstnanců nejsou pro mnohá vydavatelství prioritou. V případě menších, nezávislých her je samozřejmě situace trochu jiná, ty už ale často nějakou formu odměňování nabízí.
Kdo chce autory oblíbených her dále podpořit, může tak nejsnadněji udělat pomocí nákupů tematického merchandise, bonusového obsahu nebo jen prostým doporučením na příslušných platformách.
Nebo to vidíte jinak?
