„Judo má svou fiozofii. Je to jeden z mála sportů, který něco takového má, a proto je to taky sport vysokoškoláků na celém světě. V judu k sobě přistupujeme vzájemně s úctou. Pokloníme se, podáme si ruku. Každý trénink začíná poklonou v kleče. A tyto věci navíc mě k tomuto sportu přitáhly nejvíc,“ říká Jákl, který se stal třináctinásobným mistrem republiky a díky judu i prvním kaskadérem v Československu.
Často jsem hrál Rusáky nebo esesáky, říká karatista a legendární kaskadér Jákl |
„Měli jsme soustředění reprezentantů před mistrovstvím Evropy a přijeli tam východoněmečtí filmaři a že si vyberou někoho do role gestapáka, kterého zastřelí na schodech a on se po schodišti skácí dolů. Věděli, že judisti umí padat, tak chtěli judistu. Vzhledem k typu vybrali mě,“ vysvětluje svou cestu k filmu. Najímali si ho především zahraniční tvůrci.
Padal pak nejen ze schodů, ale třeba i z rozjetého vlaku. „Strach jsem ovládal a stal se pro mě kamarádem, protože jsem pochopil, že strach je důležitý, abych přežil,“ popisuje Jákl.
Jednou ale pád z velké skály skončil špatně. „Nabral jsem tak velkou rychlost, že jsem se dostal až k zamrzlé říčce, kam jsem dopadnout neměl. Prorazil jsem led, proud mě odtáhl dál, a když jsem se probral a chtěl vylézt, tak jsem narazil na led a nemohl najít cestu ven,“ vzpomíná. Nakonec se z posledních sil odrazil ode dna tak, že prorazil hlavou led. Když se dostal na břeh, upadl do bezvědomí. „Já jsem tímhle prožil svou smrt,“ říká.
Bylo to pro něj o to náročnější, že krátce předtím zemřel při natáčení jeden z jeho přátel, kaskadér Jiří Plachý. „To bylo strašně těžké. Najednou jsem si všechno začal brát hrozně osobně. Mohl jsem to být já. Byl jsem ve výběru na tu akci, ale protože jsem měl před mistrovstvím Evropy, tak se mnou Jarda Tomsa nepočítal. Takže jsem si tu smrt bral osobně,“ vysvětluje. „On to nezavinil. On udělal všechno, co měl. Ale filmaři přesvědčili Jardu Tomsu k tomu, že nebude náklaďák řídit kaskadér, ale řidič, který s tím náklaďákem jezdí. A ten to na zkoušce s figurínou zvládal, ale jak se rozjela kamera a nasvítilo se to, tak on do něj předníma kolama najel,“ dodává.
Strach o sebe samého byl pro něj jen slabý odvar strachu, který cítil o druhé. Nejvíc se to projevilo na vlastních dětech. Jeho dcera se totiž rozhodla být také kaskadérkou. „S manželkou u řeky, chytám ryby a najednou telefon, že si Alenka při natáčení poranila páteř. Tohle bylo za hranou všeho,“ říká Jákl. Naštěstí se děsivé prognózy nepotvrdily a dcera se uzdravila.
