F-35 jsou drahé, F-16 pro naše účely stačí, říkají na nové stroje na Slovensku

  • 783
Slovenská armáda očekává v tomto a příštím roce dodávky stíhaček F-16 nejnovější verze Block 70. Ty budou sloužit pro široké spektrum úkolů, včetně zabezpečení vzdušného prostoru. Radar a další senzorické prvky jsou shodné se stíhačkou páté generace F-35. Česko oproti tomu tlačí na nákup zmíněných strojů páté generace i přes hlasitou kritiku opozice i řady odborníků.

První vyrobený letoun F-16 Block 70 v USA převezme Slovensko v říjnu. Létat zatím bude v USA, kde se na něm budou cvičit piloti vzdušných sil SR.

Ekonomika provozu a špičkové výkony i senzory

Slovensko objednalo v letech 2018/2019 čtrnáct stíhaček F-16 poslední generace Block 70, tedy to nejmodernější, co se u tohoto koncepčně již letitého letounu nabízí. Aktuálně tak bude nad Slovenskem létat modernější stroj, než jaký od stejného typu provozují přímo Spojené státy. Ty ovšem stroje pomyslné čtvrté generace nezatracují.

Přes 600 letounů bude modernizováno právě na zmíněnou verzi Block 70, čímž získají nejen potenciál do konce čtyřicátých let tohoto století, ale i zajištění toho, aby stíhací letoun čtvrté generace zůstal účinný při souboji s letouny 5. generace.

Slovenské ministerstvo popřelo, že by chtělo koupit stíhačky F-35 místo F-16

To potvrzuje i Slovensko. „Modernizace je vždy posuzována dle aktuální situace s vývojem avioniky letadla a požadavků na nasazení. Takto vznikl i Block 70. Pro naše účely zcela vyhovující letoun, který navíc má mnohé technologie, které má i stroj F-35, včetně pokročilého radiolokátoru a výrazného snížení odrazových ploch. Jinak řečeno, letoun je obtížně detekovatelný,“ říká pro iDNES.cz Mária Precner, mluvčí slovenského ministerstva obrany.

„Mezi další důvody, proč se naše země rozhodla pro F-16, patřily termíny dodávek jednotlivých typů. Například u F-35 hovoříme o horizontu po roce 2030. Dále hrála roli také logistika, náklady na životní cyklus a požadavky na infrastrukturu, které jsou vyšší. F-16 Block 70 jsou svým avionickým a zbraňovým vybavením na špičkové úrovni a plně postačují k plnění celého spektra plánovaných úkolů. I z tohoto důvodu o jejich náhradě v horizontu roku 2035 neuvažujeme,“ dodává mluvčí.

F-35 při dynamické ukázce na Dnech NATO.

F-35 neobjednává každý. Standardních letounů NATO je více

Zejména v posledních měsících zaznívá na sociálních sítích Armády České republiky potřeba přezbrojení na nejnovější letouny takzvané páté generace F-35. Tlak na výměnu strojů je značný. Slova o tom, že jde o standardní letoun NATO, zaznívají i z úst vedení armády a ministerstva obrany. To není ovšem pravdou, protože lze říci, že každý stíhací letoun členských zemí NATO je standardem.

„V médiích jsou obecné politické deklarace o tom, že ČR by měla patřit do elitního klubu uživatelů F-35, že je vlastně v NATO pořizují všichni, což není úplně pravda. Doktrinální strategický dokument, ze kterého vyplývá, že ČR potřebuje F-35, ten neexistuje,“ uvedl například nedávno dřívější velitel tuzemských vzdušných sil generálmajor Petr Mikulenka.

Ale zpět k letounům, které brázdí nebe spojenců v Evropě. Třeba zmíněný typ F-16 létá v obrovských počtech a nekupuje si jej jen Slovensko. V roce 2019 byla schválena dohoda o nákupu osmi letounů F-16C Block 70 pro Bulharsko. Dodatečná smlouva na dalších osm letounů pro tuto zemi byla podepsána koncem roku 2022.

Polsko chce odstrašit agresory. Korea mu dodá stovky tanků, letouny a houfnice

Polsko i přes vysoké zbrojní úsilí také nespoléhá jen na dodávky F-35, ale kupuje i jiné stroje. Vlastní flotilu F-16, k nim pořizuje bezmála padesát jihokorejských stíhaček FA-50. „Zbavujeme se postsovětských letadel a od nynějška bude polské bojové letectvo používat pouze letouny F-16 a FA-50 a brzy také F-35,“ řekl tamní ministr národní obrany Mariusz Błaszczak.

Eurofighter Typhoon, který se ukázal divákům na bezpečnostní přehlídce Dny NATO v Mošnově.

Podpora domácího průmyslu a vlastní vývoj

Řada zemí je také věrná vlastním výrobkům a podporuje tak i domácí obranný průmysl. Příkladem je Francie, která hojně využívá stíhaček Raffale v různých verzích a další má objednány s dodávkou do konce příštího roku.

Podle tiskových materiálů výrobce letounu Dassault Aviation flotila francouzských stíhaček Rafale nalétala již 270 000 hodin, z toho 40 000 hodin v bojových operacích především v Africe. Vzhledem k počtům by se i zde dalo snadno říci, že jde o standardní stroj NATO a s ohledem na stávající dodávky jím bude i v budoucnu.

Ne jinak tomu je u Eurofighter Typhoon, který se předvedl i na nedávných Dnech NATO. Stovky strojů létají v Německu, Velké Británii, Itálii, Španělsku a Rakousku. Zajímavostí pak je, že Francie, Německo a Španělsko se domluvily na vývoji bojového letounu FCAS, který má nahradit Typhoon, zřejmě i Rafale. Evropské konsorcium vyvíjí vlastní stroj, který může být velmi zajímavou alternativou a později létat ve vysokých počtech zejména v Evropě.

Britové s Italy a Japonci postaví stíhačku nové generace, doplní flotilu F-35

Projekt FCAS není jediným způsobem, jak v Evropě vyrobit nový, moderní, pokročilý letoun. Na stíhačce nové generace bude spolupracovat Japonsko, Itálie a Británie. Ve společném projektu nazvaném Global Combat Air Programme (GCAP) se prakticky spojí japonský program F-X s britským projektem Tempest. Letoun bude mít pokročilé digitální funkce v oblasti umělé inteligence a kybernetického boje. Podle současných informací chtějí mít stroj v provozu do roku 2035.

Japonsko, Itálie a Británie budou spolupracovat na stíhačce nové generace.

Kompatibilita stíhaček NATO

Jedná se tak o první velkou spolupráci Japonska v oblasti průmyslové obrany mimo Spojené státy od druhé světové války, uvádí agentura Reuters.

Do projektu se zapojí také evropský výrobce raket MBDA a výrobce avioniky Mitsubishi Electric. Na motoru budou pracovat firmy Rolls-Royce, IHI a Avio Aero. K projektu by se mohly připojit i další země, uvedla Británie. Dodala, že stíhačka, která nahradí její stroje Typhoon a doplní flotilu F-35 Lightning, bude kompatibilní se stíhačkami, které létají u ostatních partnerů Severoatlantické aliance.

„Spojené státy podporují bezpečnostní a obrannou spolupráci Japonska se stejně smýšlejícími spojenci a partnery, včetně Británie a Itálie,“ uvedlo americké ministerstvo obrany ve společném prohlášení s japonským ministerstvem obrany.

Podle všech je důležitá zejména kompatibilita, pokročilá komunikace různých systémů, což bude zárukou pro spolupráci strojů, včetně případného předávání informací na bojišti. Jinak řečeno, důležité je, aby systémy, které jednotlivé státy provozují, bylo možné zapojit do pomyslné jedné zabezpečené sítě.

Modernizace Pandurů II se zaměří na zbraňovou stanici či bojovou věž

A to je například často kritizováno s ohledem na zájem České republiky pořídit pokročilé stroje takzvané páté generace a zapojení do stávajících a budoucích zbraňových systémů, které armáda používá a bude používat.

Děla CAESAR ve výzbroji francouzské armády

Kompatibilita se systémy protivzdušné obrany, ale i pozemních sil

Někteří kritici v Česku poukazují na nekoncepční řešení v okamžiku, kdy je zájem nakoupit letouny nové generace, které ale budou dodány za nejméně 7 až 10 let.

„Ví někdo, jak zajistit kompatibilitu ostatních složek armády právě s letounem F-35? To, že jsme pořizovali francouzská děla, německé tanky a izraelské radary, znamená, že se s ničím takovým nepočítalo,“ píše ve svém komentáři pro MF DNES bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Ten varuje i před akutním podstavem personálu, včetně vzdušných sil. „Kde vezmeme dostatek pilotů, techniků a mechaniků, když už dnes máme podstav? Norsko testovalo své možnosti pořídit si F-35 deset let, přesto se potýkají s nedostatkem lidí a jsou zaskočeni provozními náklady, které jsou dvakrát vyšší, než čekali,“ dále uvádí Zaorálek.

KOMENTÁŘ: Přestaňte lhát o stíhačkách F-35. Daňový poplatník si to zaslouží

Ten, stejně jako řada dalších odborníků, pak kritizuje vládu za komunikaci, ale i zpoždění v plnění závazků vůči NATO. „Rus klepe na dveře a my musíme co nejrychleji posílit naši armádu. NATO po nás chce co nejdřív postavit těžkou brigádu k ochraně východního křídla Aliance.“

„To se nám nedaří a nestíháme. Máme stomiliardový dluh v infrastruktuře armády. Máme v tragickém stavu vybavení pozemních sil a nedostatečné pozemní složky protivzdušné obrany. Každý, kdo vidí, co se děje na Ukrajině, chápe, že tohle je priorita,“ pokračuje v kritice Zaorálek.

Bojový vůz pěchoty CV90 ve Vyškově

Švédská nabídka je výhodnější, než ČR říká

Zaorálek pak kritizuje nejen dobu možného operačního nasazení letounů páté generace, ale i budování vzdušných mostů. „Někdo nám tady tvrdí, že Rusko odstrašíme tím, že koupíme dnes letadla, která budeme mít v plném operačním nasazení až za 12 let někdy v roce 2035. Vůbec netuším, co bude se světem v roce 2035, a obávám se, že Rusko dnes nevystrašíme žádným tvrzením, že v roce 2035 se budeme schopni zapojit třeba i do Hvězdných válek,“ řekl.

„Potřebujeme posílit ochranu této země už v nejbližších letech. Místo toho slyšíme, že těžká brigáda se ani do roku 2026 nestihne. Na oplátku přicházejí divoké sny o údajném nasazení našich letadel v daleké budoucnosti na doménách vesmír, oceán, kyberprostor. Vzhledem k tomu, že nám chybí tisíc lidí ve vzdušných silách a už vůbec se nedaří získávat IT odborníky, protože je hravě přeplatí soukromé firmy, chtělo by to pro podobné snílky hlavně obklad na hlavu,“ nebral si servítky Zaorálek.

Rusové podnikají až 300 bojových letů denně, Ukrajinci jen 10, říká expert

Uznávaný letecký odborník Tomáš Soušek se domnívá, že by si Česko mělo nechat lépe vyložit nabídku Švédska na ponechání současné flotily stíhaček Gripen a následné pořízení nejnovější generace, která má podle něj co nabídnout.

„Česko by se Švédskem mělo jednat, nechat si od nich předložit detailnější rozklad nabídky. Nelze brát jen v potaz cenu a technické vlastnosti. Těch parametrů je mnohem více. Když se hovoří o tom, co je a není modernější, nebo pokročilejší, tak například nová verze Gripenu je postavena prakticky zcela nově, včetně špičkového radiolokátoru a dalších senzorů,“ dodává.

To potvrzuje i exportní agentura švédského ministerstva obrany. „Informace vašich představitelů ministerstva obrany o tom, že naše nabídka Gripenů je dražší a méně výhodná než v případě strojů F-35, musí být založena na nedorozumění, protože Švédsku nebylo dovoleno předložit komplexní a podrobnou oficiální nabídku, pouze jsme předložili nevyžádanou orientační cenu,“ vysvětlil redakci iDNES.cz Joakim Wallin, zástupce státní agentury ze Švédska.

Letouny Gripen na mateřské, čáslavské základně.

Budování infrastruktury a vysoké provozní náklady

Plánované pořízení F-35 vyžaduje podle dřívějších vyjádření resortu obrany přestavbu čáslavské základny, odkud nyní operují Gripeny. „Došlo by k tomu bez ohledu na zvolenou platformu. Minimálně kvůli počtu provozovaných letounů, který se má zvýšit na 24. Navíc jsme členy NATO a alianční letouny, což budou často F-35, u nás budou muset přistávat. Je proto připravený komplexní projekt na přebudování infrastruktury. Od začátku analýzy projektu se s tím počítá,“ uvádí k potřebným nákladům, které jsou v řádu miliard korun, mluvčí obrany Jiří Táborský.

Ten dále vysvětlil, s jakou částkou prakticky obrana počítá. „122 miliard je cenový strop pro celý systém F-35 dodávaný z USA. Další náklady samozřejmě budou a nikdy jsme to netajili a platí to pro všechny pořizované systémy. Odhady těchto nákladů máme, protože jsme od začátku kalkulovali projekt komplexně. Z připravené detailní ekonomické rozvahy je patrné, že ani ve fázi pořizování letounů a stavby infrastruktury nepřesáhnou výdaje 10 % ročních rozpočtů na obranu,“ dodla Táborský.

Pro rok 2024 jsou plánovány obranné výdaje ve výši cca 158 miliard korun.

F-35 mohou stát i s provozem 400 miliard, říká bývalý velitel vzdušných sil

Bývalý šéf diplomacie Zaorálek ale před náklady varuje. „Všechna srovnání, která máme od Vládního kontrolního úřadu Spojených států GAO a z Programové kanceláře amerického letectva, shodně uvádějí, že ve všech parametrech jsou letouny F-35 oproti švédským gripenům dramaticky nákladnější. Potvrzují to i země, které tyto letouny začaly využívat. Samotné provozní náklady v Norsku či Švýcarsku rostou tak, že například ve Švýcarsku zvažují všelidové hlasování, ve kterém by se rozhodlo, jestli tak drahé letouny vůbec provozovat. A to jsou onačejší boháči než my,“ říká.

„Programová kancelář amerického letectva konstatuje, že s udržovacími náklady na F-35 je tento letoun neudržitelný i pro největší a nejbohatší letectvo na světě,“ dodává.

Oproti tomu bezpečnostní analytik Daniel Koštoval v rozhovoru pro Lidové noviny řekl, že nemá-li být v Česku bitevník F-35 jen nesmyslně nákladnou drahou hračkou, musel by se propojit se všemi dalšími druhy vojska a doplnit dalšími investicemi na dodatečnou výzbroj a digitalizaci – to vše by přišlo na dalších 300 miliard korun.

Radarový systém VERA-NG

Nic není neviditelné, ani letouny páté generace

Jedním z častých argumentů pro nákup letounů F-35 je jejich neviditelnost. Tím se samozřejmě nemyslí pomyslné použití zneviditelňujícího pláště, jako tomu je v pohádkách, ale použití sofistikovaných metod rušení signálů, minimalizace odrazových ploch pro konvenční aktivní radiolokátory a tak podobně.

Zde se ovšem dostáváme ke schopnostem výrobců pasivních radiolokátorů. Ty nefungují na běžném „ozáření“ cíle, ale na jiném odhalení narušitele v zájmovém prostoru. Jedním z nich je například společnost ERA Pardubice, která vyrábí pasivní radiolokátory VERA, dříve zde vznikal legendární radiolokátor Tamara.

Obrana nakupuje špičkové pasivní sledovací systémy za 1,5 miliardy

„Systémem Vera NG je schopen v reálném čase detekovat jakoukoliv leteckou techniku na vzdálenost čtyř set kilometrů. Dokonce se nám podařilo při přízni počasí vidět až na tisíc kilometrů. A je nám jedno, jestli je to Gripen, Mig, nebo třeba F-35. Pasivní systém, který je u nás desítky let vyvíjen, zaznamená vše, včetně toho, v jakém módu se ten daný letoun pohybuje. Jestli provádí nějaký průzkum, nebo i vyvíjí bojovou činnost,“ říká jeden z operátorů radiolokátoru, který vzhledem ke své specifické činnosti nemůže být jmenován.

Tyto radary fungují bez potřeby výstavby a odhalení pozice, tedy následného možného zničení. „A to oproti aktivním radarům zcela bezpečně. V konfliktech vidíte, že první, co zaniká, jsou radarové stanice, my ale nic nevysíláme, nejsme tedy pro palubní radary viditelní,“ dodává operátor tohoto radaru, který byl vyvinut v České republice a jehož uživatelem je i česká armáda.

F-16C při cvičném odpálení řízené střely vzduch-země AGM-65 Mawerick (air-to-ground missile).

Výzbroj letounů čtvrté a páté generace

Bojové letouny mají jedno společné. Tím je nesení výzbroje, zpravidla pak raket vzduch - vzduch, vzduch - země, nebo i palubního kanónu. Pokud se podíváme na možnosti letounu F-35, neliší se příliš od jiných stíhaček.

Ve vnitřních zbraňových šachtách F-35 unese 1360 kg výzbroje. Společně ve vnitřních šachtách a na pylonech pod křídly pak 8 100 kg munice. Bavíme se zejména o raketách AMRAAM, ASRAAM, Sidewinder, pumy GBU-32, GBU-12.

Aktualizace software tohoto letounu umožňuje i další nesenou výzbroj: pumy GBU-53, radarem naváděné rakety Meteor, ale také atomovou bombu B61-12. Tu chtějí využívat některé spojenecké země, nikoliv Česko.

Nákup letounů F-35 změní pravidla hry, stojí si za svým armáda

Pokud se podíváme na další letouny, včetně Gripenu v poslední verzi, nebo i stíhačky F-16 Block 70, je škála nesené výzbroje prakticky shodná. Zde tedy není de facto žádné výhody oproti stíhačkám čtvrté, či čtyř a půlté generace, jak někteří odborníci rádi letouny kategorizují.

A právě munice hraje důležitou roli, včetně rozpočtu. Slovenské ministerstvo obrany poskytlo redakci iDNES.cz detailní cenový rozklad nákupu svých stíhaček F-16, včetně pořizované munice. Ta stojí i desítky milionů korun za jednu raketu.

ilustrační snímek

Jedna raketa stojí i přes třicet milionů korun

O tom, že výzbroj je drahou záležitostí, není pochyb. Málokdo si ale uvědomuje, že v případě kontraktů může cena kupované munice, tedy střel do kanónů, raket a pum, znamenat obrovské navýšení ceny samotné techniky. Například střela AMRAAM AIM-120C7 stála Slovensko 1,7 milionu dolarů, tedy zhruba 38 milionů korun.

Další výzbroj není o moc levnější, pokud jde o pokročilé rakety. Relativně laciné jsou jen takzvané hloupé pumy, ty stojí od statisíců, po jednotky milionů korun. Agentura Defense and Security Cooperation Agency (DSCA) zveřejnila americkým ministerstvem zahraničí schválený český potenciální nákup výzbroje, o kterou by v případě pořízení 24 kusů F-35 Česko zájem a jsou pomyslným minimem, aby výzbroj měla smysl.

Jde o 70 střel AIM-120C8 AMRAAM, 50 střel AIM-9X Sidewinder, 86 bomb GBU-53 Stormbreaker, 12 bomb BLU-109 a 12 kompletů JDAM (Joint Direct Attack Munition).

Zajímavé zde je, že součástí dodávky nebudou poslední inteligentní pumy, které právě v případě útoku na strategické pozice nepřítele dávají smysl pro možné zapojení se do řízených spojeneckých úkolů. V případě válečného stavu, například koordinovaného útoku na infrastrukturu nepřítele, sklady, letiště a tak dále.

Gripen E neuspěl u většiny spojenců. Výrobce útočí, aby neztratil i Česko

Výzbroj samozřejmě lze dokoupit, což ve výsledku může výrazně zahýbat s celkovou cenou. A jaký je expertní odhad ceny letounů F-35 za dobu své životnosti?

„Předpokládám, že kromě pořizovací ceny letadel smlouva zahrnuje nějaký základní balíček výcviku, servisu a munice. Ale určitě nezahrnuje schopnost boje proti pozemním cílům. Ta informace, že nás F-35 budou stát 122 miliard korun, není přesná. Pokud budeme tyto letouny provozovat třicet let, tak hlavní položkou budou náklady na provoz. A ty jsou 2x až 3x vyšší než náklady na pořízení,“ řekl bývalý velitel vzdušných sil Mikulenka.

„Suma 122 miliard jsou pořizovací náklady, ale není v nich zahrnut životní cyklus a provoz. A to se nebavíme o potřebě průběžně modernizovat software, senzory i výzbroj letounu, protože technický pokrok půjde neustále dopředu. Každý moderní letoun prodělá během svého životního cyklu několik velkých modernizací, jinak zaostává,“ dodal k sumě, kterou by Česko muselo vynaložit, pokud se rozhodne nejít cestou strojů čtvrté, či čtyř a půlté generace.


Výsledky voleb

Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Koalice SPOLU skončila na druhém místě. Koalice Přísahy a Motoristů a Stačilo! předběhli STAN a Piráty.

Video