Dobrá situace je podle ředitele Povodí Odry Jiřího Tkáče v Moravskoslezském kraji, kde jsou nádrže naplněné od 80 do 90 procent. „Nadlepšujeme vodní toky, které jsme pod nádržemi. V minulosti jsme neiniciovali žádné omezení odběru vody a ani letos to neplánujeme, nic tomu nenasvědčuje,“ řekl Tkáč.
Horší situace je pak na Vltavě, kde se podle generálního ředitele tamního povodí Petra Kubaly nadlepšily odtok z Orlíku za poslední zhruba měsíc už více než 30 miliony metrů krychlových vody, což je prakticky objem nádrže Římov v jižních Čechách. Největší Orlická má objem 716,5 milionu metrů krychlových. Od začátku roku šlo o nadlepšení 56 miliony kubických metrů. Současné sucho je tak podobné tomu z roku 2015.
Za celé první pololetí se pak vypustilo „navíc“ ze všech povodí 154 milionů krychlových metrů vody. „Díky tomu můžeme v sušších obdobích výrazně zlepšit průtok v řekách, který je důležitý nejen pro vodní živočichy, ale také pro fungování čistíren odpadních vod. V nádržích máme dostatečnou zásobu vody i pro překonání několikaměsíčního sucha,“ dodal Výborný.
Sucho zhoršuje kvalitu úrody, popisují jihočeští zemědělci, chybí také odbyt |
Podle něj se aktuálně jedná i o navyšování rozpočtu na vodohospodářské stavby, které se připravují. Jde o Senomaty, Šanov, Kryry, Vlachovice a Nové Heřminovy. Výborný řekl, že se nesmí stavby zakonzervovat, šlo by o neúčelně vynaložené prostředky a vlastně o jejich plýtvání.
S řediteli hovořil také o investicích a změnách ve financování podniků, o kterém se mluví už léta. Například v roce 2019 tehdejší ministr Miroslav Toman plánoval nový systém představit, nakonec z toho sešlo, se změnami nesouhlasili tehdy tripartita a plán šel pod stůl.
Odborníci o nutnosti změn hovoří dlouhodobě, například ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala loni MF DNES řekl, že systém není udržitelný. „Hlavní zátěž na financování vodního hospodářství u nás jde za průmyslovými podniky, ale ony, jako hlavní odběratelé, jsou nuceny zejména evropskou legislativou, ale také logicky z ekonomických důvodů k většímu šetření s vodami. To bude mít negativní dopad na financování vodního hospodářství, včetně zajišťování zákonných činností od podniků Povodí,“ vysvětlil.
Daň z napršené vody?
Sám byl zastáncem tzv. daně z napršené vody, která by se na financování českého vodního hospodářství vybírala v rámci daně z nemovitosti. „Ideově by šlo o správnou věc, z každého pozemku voda někam odtéká, minimálně do vodního odtoku, a ten systém je třeba udržovat. Jde o zcela spravedlivé rozložení finanční zátěže. Podobně je to nastavené například v Rakousku nebo v Bavorsku,“ podotkl před rokem.
Důležité podle něj je, že musí zůstat příjmy i pro Státní fond životního prostředí a krajské úřady, kam se odvádějí peníze za odběry podzemních vod.
Je otázkou, zda ministerstvo rovnou nepředstaví i změny v poplatcích za odběr podzemních vod. Ten, jak odborníci upozorňují, je dlouhodobě nižší než za odběr vod povrchových, ač jsou podzemní vody více chráněné a obnovují se pomaleji.
