Pod ministerstvem zemědělství funguje sedm výzkumných veřejných institucí. O většině z nich nemá široká veřejnost ani potuchy, přesto předávají výsledky svého letitého aplikovaného výzkumu do praxe. Jedním z nich je právě VÚRV, který v tomto týdnu zveřejnil na tiskové konferenci své hlavní výsledky práce.
„S našimi výsledky se běžně občané setkávají, aniž by věděli, že to jsou produkty dlouhodobého výzkumu,“ říká ředitel ústavu Mikuláš Madaras. Ústav se mimo jiné zabývá šlechtěním rostlinných odrůd, aby byly schopné lépe reagovat na změny klimatu, či měly lepší nutriční hodnoty. Dále pak vyvíjí systémy uskladnění komodit, aby nepotřebovaly pro konzervaci další chemické přípravky, což se týká například luštěnin. „Do praxe uvádíme náhrady pesticidů,“ doplnil.
Pomoc úrodě i klimatu. Farmáři zkoušejí metody, jak dostat uhlík do půdy![]() |
Podle odborníka Pavely, který se soustředí na získávání biologicky aktivních látek z rostlin, jsou v nich použité například tzv. fytosteroidy. Těmi se následně postříkají brambory a hmyz, v tomto případě mandelinky, je nežere. Nepozná totiž, že jde o jeho potravu. Nakonec nejspíš podle Pavely uhyne, protože nebude mít dostatek potravy. Nevýhodou tohoto postřiku je ale to, že se musí obnovovat po spláchnutí deštěm.
Další postřik vyvinutý ve spolupráci s ústavem se běžně prodává pod názvem Natura Rock Effect. Kromě toho, že funguje sám jako insekticid, výrazně (skoro o řád) zvyšuje insekticidní vlastnosti jiných chemických postřiků, kterých se tak dá využít na poli daleko menší množství.
Pavela pak také spolupracoval s Výzkumným ústavem potravinářským Praha a se společností Kitl, zaobírali se sirupy vyráběnými za studena. „Bez konzervantů se mohou po otevření sirupů vyskytovat při skladování u spotřebitele kontaminanty, především povrchové plísně a kvasinky, které sirupy mohou znehodnotit,“ popisuje problém Pavela.
Vědci si proto dali za cíl najít přírodní rostlinné látky, které by byly komerčně dostupné, zdravotně nezávadné a přitom dostatečně stabilní a chuťově příjemné, aby se daly do sirupů dávat. Výsledkem je využití silic z růžových lístků, které zabraňují množení plísní a hub. Firma s nimi vyrábí růžový sirup jako limitovanou edici na sv. Valentýna a na 1. máj. Podle Pavely se pak nyní ještě pracuje s další silicí, která chutná po citrusech, dá se tedy očekávat širší využití v potravinářství.
Miliardy na zemědělský výzkum
Dalšími projekty, na kterých se v ústavu, který sídlí na kraji Prahy v Ruzyni, pracuje, je využívání bylinek v potravinářství. Odborníci zjistili, že v některých bylinách jako je kozinec blanitý nebo bazalka posvátná jsou látky, které lidem pomáhají a cítí se po nich lépe. Kozinec se běžně využívá v Číně, tento typ bazalky pak v Indii. Nyní je využívá například firma Rakytník Cvrček z Lhoty pod Libčany do svých sirupů a nápojů. Kozinec dává do své jedenáctky Kamenický Galus také Pivovar Kamenice.
Kozinec pak dohromady s mateřídouškou, yerbou maté, kolou pravou, guaranou, kotvičníkem a dalšími bylinami pak na základě vývoje v ústavu využívá také společnost White z Frýdku-Místku do svých energetických nápojů Erebos.
Ministerstvo zemědělství letos vypsalo pokračování dotačního projektu ZEMĚ, ve kterém se mezi lety 2024 až 2032 přerozdělí 9,2 miliardy korun, z toho bude ze státního rozpočtu 8,1 miliardy Kč. Podle v únoru schváleného programu budou hlavními směry výzkumu půda, voda, biodiverzita, lesnictví a navazující odvětví, rostlinná produkce, rostlinolékařství, živočišná produkce, veterinární medicína, produkce potravin, zemědělská technika, lesnická a zemědělská ekonomika a politika.