Coby aktivní závodnice sbírala jeden úspěch za druhým.
Na olympijských hrách získala tři zlata a čtyři bronzy. Z mistrovství světa v Trondheimu 1997 si odvezla pět triumfů, celkově jich má ze světových šampionátů čtrnáct.
Coby sportovní funkcionářka patří k podporovatelům prezidenta Vladimira Putina.
Dá se říct takřka bezmezným.
„Vždycky měl můj hlas,“ nedávno uvedla 54letá Välbeová, před sňatkem s bývalým estonským manželem Trubicynová. „Myslím, že za ta léta už musel přesvědčit 99 procent ruských žen. Jen málo z nich poslouchá jiné politiky. Ani já nikdy nerozporuju, co říká. Naprosto mu věřím.“
Hlas z Ruska: Bojkotujme olympiádu. Pro MOV nejsme ani lidské bytosti |
Od roku 2010 Välbeová vede ruský lyžařský svaz, je hlavní trenérkou běžeckého úseku a než Rusko rozpoutalo konflikt na Ukrajině byla i v Mezinárodní lyžařské federaci FIS.
V té už teď není. Po začátku konfliktu ji FIS stejně jako další ruské funkcionáře odvolala.
Välbeová se proti agresi nikdy kriticky nestavěla. Nedávno dokonce pro web sports.ru tvrdila, že k žádné nedochází, že ruští vojáci pouze brání svou vlast.
Alexandr Bolšunov na trati stíhačky v Novém Městě na Moravě
Proto nijak nepřekvapí, že se jí nelíbí ani ze všech stran kritizované doporučení MOV, který po mezinárodních sportovních federacích chce, aby postupně navracely ruské a běloruské sportovce do svých soutěží.
Ano, i lyžařská prezidentka by pochopitelně ráda viděla zpět své svěřence v akci. Nelíbí se jí ale řada podmínek, které MOV stanovil.
Klání by se nesměli účastnit ti závodníci, kteří podporují válku nebo jsou členy ruských vojenských složek. Soutěžili by pod podmínkou neutrality, bez vlajky, ruských symbolů či hymny.
„Jak by asi vojáci, kteří nyní sedí v zákopech a bojují za nás, brali, že se vzdáme a budeme závodit s bílou vlajkou?“ ptá se prostřednictvím ruské státní agentury TASS.
Ona má jasno: nesmířila by se s tím.
„Proto jsem proti neutrálnímu statusu a budu přesvědčovat své sportovce, že bychom neměli být zrádci vlasti,“ dodává.
Německá výzva: Zablokujte Rusům olympiádu. Nenabídněme Putinovi další scénu |
Je samozřejmě otázkou, jestli FIS účast Rusů ve Světových pohárech povolí. Na toto téma by měla debatovat ke konci dubna. Zatím ještě není ani jasné, jestli budu moci závodit na příštích olympijských hrách.
„Je na nás, jak se rozhodneme,“ říkal Niklas Carlsson, náměstek generálního tajemníka FIS. „Neexistují žádné směrnice MOV, které určují, jestli se doporučením musíme řídit. Rozhodneme se podle toho, co bude nejlepší pro lyžaře a snowboardisty. Celou situaci sledujeme, vnímáme názory ostatních a i to, že některé státy říkají, že by bojkotovaly závody za účasti Rusů.“
I Bolšunov budí kontroverze
Zákazem jsou postiženi zejména ruští klasičtí lyžaři. Před válkou patřili k jedněm z mála, kteří se dokázali vyrovnat suverénním Norům. Své zemi pravidelně vozili velké medaile.
Na olympijských hrách v Pekingu získali celkem jedenáct kovů. Jen Alexandr Bolšunov se postaral o pět z nich. Individuálně slavil dvě zlata a stříbro, k tomu byl ještě první se štafetou a třetí ve sprintu dvojic.
Jenže od té doby? Pouze jeden mezinárodní start na Světovém poháru ve finském Lahti, od března loňské roku nic. V šestadvaceti, v nejlepších letech, jsou jeho největším úspěchem za poslední rok domácí tituly.
Alexandr Bolšunov během závodu na 30 kilometrů volným stylem na ZOH v Pekingu 2022. (19. února 2022)
Ani Bolšunov se ale proti počínání Ruska otevřeně nestaví. Loni v březnu se zúčastnil na stadionu v Lužnikách velkolepých oslav výročí okupace Krymu, které byly zároveň podporou „Speciální vojenské operace“, jak ruská vláda útok označuje.
A před startem letošního Světového poháru tvrdil: „Lyžaři by se měli vžít do naší situace. Rád bych viděl, jak by reagovali. Lidé na Západě by měli přestat všechno svádět na Rusko. Třeba místo toho potřebujeme trochu podpory. Skutečnost, že souběžně s mistrovstvím světa v Planici budeme závodit jen doma, je těžké přijmout.“
Pokud se bude řídit slovy své prezidentky, podobná situace ho nejspíš čeká i dál.
