Michailidu před rokem vyvolala poprask, když na pirátské fórum v době své kandidatury napsala, že „je její vnitřní přesvědčení komunistické, ve smyslu původním (demokratickém)“. Ve volbě ale u spolustraníků neuspěla, se ziskem 285 hlasů z 929 nepostoupila ani z prvního kola. Od politiky jí to ale neodradilo, aktuálně je vedoucí meziresortního týmu pro návykové chování.
Moje vnitřní přesvědčení je komunistické, říká kandidátka do čela Pirátů |
Je to rok, kdy vás celostátní Pirátské fórum vyneslo na titulní stránky českých novin a webů. Jak na to s odstupem vzpomínáte?
Moc na to nevzpomínám. Jako Piráti už jsme někde jinde, máme plnou hlavu práce ve vládě. Já dělám spoustu práce uvnitř strany. Se současným vedením se podílím na některých změnách, které mají zlepšit stranickou kulturu.
Hodně se tehdy řešil váš výrok o tom, že máte komunistické přesvědčení v původním, demokratickém, smyslu slova. Jak to vidíte nyní, přehodnotila byste to?
Kdybych věděla, že se to dostane k tak širokému publiku, kde si to spousta lidí spojila s minulým režimem, tak bych to určitě více rozvedla. S minulým režimem totiž naprosto nesouhlasím, to byl autoritářský socialismus, který absolutně neodpovídá tomu, jak já vidím ideální společnost. Demokracii mám v žebříčku hodnot hodně vysoko.
Takže kdybych tehdy věděla, že se můj výrok dostane mezi takto širokou obci lidí, kteří neznají mě ani mé hodnoty či z čeho výrok vychází, tak bych tento pojem, který mají spojený s minulým režimem, nepoužila.
Kandidátku na šéfku Pirátů mrzí, co způsobilo její komunistické přesvědčení |
Myslíte, že se komunismus v očích lidí někdy zbaví spojení s minulým režimem? A jak moc to podle vás škodí současné levici?
To, že se tu minulý autoritářský režim nazýval komunismem, z velké části levicové snahy u nás diskvalifikuje. Zároveň je ale diskvalifikuje i to, jakým způsobem se v Česku chová komunistická strana. Odsuzování totalitních režimů a potlačování lidských práv u nich není tak výrazné, jak bych si představovala.
Jana Michailidu
 |
Pomohla by větší osvěta?
Tam, kde to má smysl, se o tom už učí. Myslím různé studia politologie a podobně. Ve společnosti ale mezigenerační trauma z té doby stále existuje. Je důležité, aby lidé došli k uzavření a integraci křivd, které se tu za ta léta staly. Až potom se budeme moci posunout k nějakému reformování těchto pojmů.
Česká levice je elitářská
„Spíš než komunistka jsem podle Pirátů startrekistka“. To jste o sobě v minulosti prohlásila. My jsme Star Trek neviděli. Řeknete nám, co to znamená?
Já jsem ho taky neviděla (smích). Ostatní mi říkali, že když popisuju svět, jak bych ho chtěla, tak to zní jako Star Trek. Pro mě to znamená to, aby na světě neexistovaly tak obrovské nerovnosti v rozložení bohatství, aby globální kapitál nebyl tak silný.
Chci, aby se státy spojily a nějakou celosvětovou regulací dosáhly toho, že nebudou potlačována lidská práva a nebude tak obrovský rozdíl v příležitostech pro různé skupiny lidí.
Jak vlastně hodnotíte úpadek české levice z posledních let?
Myslím, že levici rozhodně nepomáhá, že jednotlivé subjekty vyznávají určitou formu elitářství. Každý tvrdí, že to oni jsou ta správná levice. Ale v tom aktuálním stavu intenzivního roztříštění přitom dává smysl spíše pravý opak, spojit se a bojovat za témata, která by je dávala dohromady. A to se zatím nedaří.
Na pirátském sjezdu jste před rokem byla jednou z vyzyvatelek Ivana Bartoše o křeslo předsedy. Jaké je podle vás pirátské angažmá ve vládě pod jeho vedením?
Ve vládě se snažíme dělat, co nám situace dovolí. První rok byl hodně ovlivněn doznívající pandemií a válkou na Ukrajině. Na situaci, ve které jsme, se ale našim lidem daří otevírat pirátská témata a v některých případech to i dotahovat.
Na fóru jste tehdy uvedla, že se budete snažit „nalézt cestu, jak mediálně komunikovat autentické pirátství“. Podařilo se to za ten rok nějak?
V tomto směru dobře zafungovala nepovedená koalice se Starosty. S nimi jsme komunikování autentické pirátské linie upozaďovali. Teď jsme se k tomu docela vrátili, je to vidět na sociálních sítích i ve vyjadřování našich politiků.
Některá témata by Piráti měli tlačit hlasitěji
Prakticky už od voleb se spekuluje o možném odchodu Pirátů z vlády. Vy jste v kontaktu s řadovými členy, jaký na to mají oni názor?
Myslím, že je to různorodé. Určitě se hodně diskutují konkrétní kauzy, které se dějí. To je naše silná stránka. Jednotliví členové se mohou vyjadřovat k tomu, co vrcholní představitelé dělají. A oni na to na fóru reagují, pokud mají kapacitu, a vede se diskuze.
Určitě existují nějaké situace, kde by se dalo hovořit o tom, zda má smysl setrvávat ve vládě. Ale myslím, že takovéto extrémní případy ještě nenastaly.
Takže zatím hodnotíte vládní angažmá Pirátů jako přínos?
Přínos pro Piráty má vzhledem k našemu zastoupení ve Sněmovně. Jinak bychom neměli možnost prosazovat náš program. Zároveň vnímám ještě větší potenciál se vyjadřovat k některým tématům, ke kterým vláda mlčí, nebo se vyjadřuje jinak, než bych si představovala.
Jaká témata myslíte?
Není potřeba zastírat, že sedíme ve vládě, kde je většina partnerů pravicově-konzervativních. To znamená, že zvedání sociálně citlivých a liberálnějších témat je hodně na nás. A myslím, že bychom to mohli zvedat ještě více a hlasitěji.
Není ale problém právě v tom, že máte jen čtyři poslance?
Samozřejmě, ale ve Sněmovně nemá liberální ani levicová část spektra žádné jiné zastoupení. O to víc se o to máme rvát my na vládě.
V politické funkci se nevidím
Jaká je vaše budoucnost v Pirátské straně?
Já dělám vlastně pořád to samé, protože u nás to není o tom, zda člověk získá pozici v předsednictvu. Na věcech, s kterými jsem kandidovala, pracuji dál ve spolupráci s vedením, jsem členkou republikového výboru, vedu pracovní skupiny. Nyní budu do výboru kandidovat znovu, takže jsem celkem konstantní prvek.
A co kandidatura do Sněmovny?
Popravdě nevím, to je ještě za dlouho. Ale sama sebe nevidím jako osobu pro politické pozice, spíš se vidím na odborně-politické straně spektra.
Kdybyste vloni vyhrála volbu předsedy, respektive předsedkyně, víte, co byste udělala jinak než současný předseda Ivan Bartoš?
Na takové otázky se těžko odpovídá, protože to by byla úplně jiná situace.
Ale předseda je také politická funkce...
No, to je otázka. Je pravda, že u všech ostatních stran je předseda „mluvící hlavou“, ale vůbec to tak být nemusí.
Piráti to ale mají stejně.
Ano, ale kandidovala jsem s tím, že by to tak být nemuselo. Mohli bychom mít předsedu, který se zaměřuje na to, že chce kultivovat a vést stranu, a politické a mluvící hlavy by byly vedle toho.
Myslíte, že byste tam vnesla víc toho „autentického pirátství“?
Snažím se o to už nyní vlastní cestou.
Legalizace projde, ODS v tom vidí příležitost
Přejděme ještě k vaší specializaci, kterou jsou návykové látky. Jak to aktuálně vypadá s legalizací konopí, kterou Piráti dlouhodobě prosazují?
Před Vánocemi jsme založili pracovní skupinu, kde sedí zástupci resortů, institucí a lékařů. Aktuálně pracujeme na rámcovém návrhu regulace, který chceme mít hotový do konce března. Následně půjde na koalici, kde se o něm bude politicky debatovat. Pokud to projde, tak se přistoupí k přípravě paragrafového znění.
Jaké jsou konkrétní parametry toho návrhu?
Chceme, aby si každý dospělý občan mohl vypěstovat určité množství rostlin konopí. Pak návrh počítá s konopnými společenskými kluby, kde se budou sdružovat lidé, kteří si chtějí samopěstovat, ale nemají pro to podmínky. Pěstitelské oprávnění tak převedou na jinou osobu, která to za ně vypěstuje a konopí jim následně předá.
A poslední možností bude komerční trh. Bude umožněno vyrábět a prodávat konopí starším 18 let ve specializovaných prodejnách.
Četli jsme, že by to ovšem podléhalo nějaké registraci...
Registr je spíše úlitba statu quo, který v Česku je. Jako Piráti nejsme příznivci seznamů lidí, zvláště v případě toho, jakou psychotropní látku užívají. Ale zavazují nás k tomu mezinárodní úmluvy. Veškerý pohyb konopí musí být pod dohledem státu, a to nelze bez registrace.
Má to i předcházet tomu, aby konopí z legálního trhu odcházelo někam na černý trh do zahraničí. Registr ale umožní i zlepšovat prevenci a cílit adiktologické služby.
Jaké benefity by legalizace přinesla státu?
Veřejné zdravotní dopady jsou velké. Na ilegálním trhu nemůžeme zamezit přístupu mladistvým a dětem. V Kanadě se s regulací zároveň povedla velmi úspěšná informační kampaň, jak před zavedením regulace, tak i po něm.
U mladistvých Kanaďanů navíc vzrostlo povědomí o rizikovosti konopí, takže užívání kleslo. Je tam více faktorů, třeba efektivnější komunikace a odpadnutí puncu „zakázaného ovoce“, které je pro mladé lákavé.
Měl by stát legalizovat pěstování konopí?
A jaké dopady by mohla mít pro státní rozpočet?
V naší dopadové studii hovoříme o dvou miliardách, ale byli jsme tam poměrně konzervativní. Jednak v tom, že jsme uvažovali s menšími odhady trhu, a zároveň jsme tam nezapočítávali platby za licence v takové výši, v jaké se o nich bavíme nyní.
Jde o licence pro pěstitele, distributory a prodejny. Zároveň už se dnes bavíme také o regulaci komerčního trhu s konopnými produkty, se kterou jsme předtím také nepočítali, protože jsme kalkulovali jen s konopnou sušinou. Trh by tedy byl ještě o to větší.
Jaké zdanění by se na konopí vztahovalo?
Chceme nasadit normální sazbu DPH, ale zároveň i další daň. Nejdřív jsme mysleli, že bude stejná jako na alkohol nebo tabák, ale to nejde, protože spotřební daň je harmonizovaná pro trh EU. Ale nemůžeme do tohoto sytému vnést komoditu, která je v některých státech ilegální.
To znamená, že pravděpodobně bude muset vzniknout nová daň, daň z konopí. Ta by se měla průběžně zhodnocovat a nastavovat tak, aby cena konopí byla na legálním trhu stejná jako na ilegálním. Je to proto, aby lidé, kteří už konopí užívají a kupují ho na černém trhu, měli motivaci přejít na legální.
Zároveň cenu nechceme postavit příliš nízko, protože částky mají státnímu rozpočtu vydělat, a samozřejmě nechceme motivovat další lidi, aby konopí začali užívat.
Nenarazí ale legalizace u vašich koaličních partnerů?
V programovém prohlášení vlády máme, že psychoaktivní látky mají být regulované podle své skutečné společenské škodlivosti. To znamená, že s tímto je to v naprostém souladu.
Pan premiér Fiala je pro, aby se prozkoumala možnost regulace konopí, a v rámci ODS tam podpora je, protože se jedná o podnikatelské příležitosti pro české subjekty, což je v současné ekonomické situaci přece jenom pozitivní.
Máme mezi koaličními partnery také konzervativnější hráče, ale i tam se bavíme s jejich členy. Například pan poslanec Bartošek začal chodit na pracovní skupinu, takže doufám, že argumenty jsou dost přesvědčivé a dosáhneme jimi společného cíle, tedy zmenšení zdravotních a společenských dopadů.
V pořadu Rozstřel na iDNES.cz jste před několika měsíci řekla, že by se návrh mohl ještě letos dostat do Sněmovny. To podle vás stále platí?
Myslím, že do Sněmovny by se to dostat mohlo. Ale nejsem si tolik jistá, zda by se to letos i schválilo. Je otázka, zda by to začalo platit od roku 2024 nebo 2025.
5. prosince 2022 |
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvV posledních měsících se řeší také kratom, který je dostupný třeba v automatech v nákupních centrech. Zabýváte se také problémem s jeho regulací?
Ano, začali jsme to řešit téměř před rokem. Kratom je v šedé zóně, což se týká také CBD (kanabidiol, nepsychoaktivní látka obsažená v konopí, pozn. red.), které je také různě dostupné v automatech.
Kratom není regulovaný vůbec a prodává se jako sběratelský předmět, ne potravina, což znamená, že Česká obchodní inspekce (ČOI) ani Státní potravinářská inspekce na něj nemohou dosáhnout. Šedá zóna umožňuje negativní dopady i vznik bizarních situací.
Například?
Prodejce, který prodával kratom v automatu, na něj chtěl dát čtečku občanek, aby byly produkty dostupné pouze pro plnoleté. Někdo na něj ale poslal ČOI, a ta mu to zakázala, protože sběratelské předměty nelze omezovat věkem. Současný stav tak nevyhovuje nikomu. Na regulaci a podzákonných normách nyní pracujeme a máme je již skoro hotové.
