Jdi do pr..., řešila europoslankyně s Ferjenčíkem obdivovatelku komunismu

Europoslankyně Markéta Gregorová se na sociální síti hanlivě vyjadřovala k příspěvku, který napsal bývalý poslanec Mikuláš Ferjenčík. Na Facebooku zveřejnil anketu ohledně možného zvolení Jany Michailidu na post šéfky strany s dotazem, zda strana vysvětlí její komunistické přesvědčení. Piráti si za dva dny volí nové vedení.

„Jdi do prd*le, poškodil jsi stranu mnohem víc, než kdy dokáže Janka, a na rozdíl od ní, která dobrovolnicky maká dnem i nocí na tom, aby se nám to kvůli takovým, jako jsi ty, nerozpadlo pod rukama, se jen sápeš po placených místečkách,“ napsala Ferjenčíkovi na pirátském fóru členka Evropského parlamentu Gregorová.

Okomentovala tak anketu, kterou do pirátské facebookové skupiny zveřejnil exšéf mediálního odboru Ferjenčík.

Ptal se v ní, jestli strana vysvětlí komunistickou ideologii, ke které se Jana Michailidu otevřeně hlásí. Pirátská strana však o sobě tvrdí, že jsou liberální středovou stranou, i když byli označováni za progresivní levici.

Ferjenčík následně příspěvek smazal s odůvodněním pro Novinky.cz, že už byl přespříliš zmedializován.

Michailidu se přiznala v diskuzi na pirátském fóru, že její „vnitřní přesvědčení je komunistické, ve smyslu původním (demokratickém)“.

Česká pirátská strana má za sebou úspěšné období i velké zklamání. V koalici s hnutím Starostové a nezávislí (STAN) uspěla ve volbách do Sněmovny, avšak navzdory očekávání mandáty získali především zástupci STAN a na Piráty, kterým několik měsíců před volbami některé průzkumy připisovaly vítězství, zbyla pouze čtyři křesla.

Navzdory tomu se však strana stala součástí vládní koalice Petra Fialy z ODS, ve které má tři ministry. Nyní si bude strana, ve které se po volbách objevily různé třenice, volit nové vedení.

Moje vnitřní přesvědčení je komunistické, říká kandidátka do čela Pirátů

Jednání celostátního fóra svolala strana původně na 8. ledna do Pardubic, kvůli pandemii se nakonec rozhodla, že se bude konat online. O funkci předsedy se bude znovu ucházet Ivan Bartoš. Druhou nejvyšší pozici, křeslo první místopředsedkyně, překvapivě nebude obhajovat místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová. Úmysl nekandidovat do nového předsednictva oznámili už dříve další jeho nynější členové Vojtěch Pikal, který nedávno oznámil i pozastavení členství ve straně, a Radek Holomčík. Poslední místopředseda Martin Kučera na post koncem listopadu rezignoval.

Na předsedu budou kandidovat kromě Bartoše a někdejší místopředsedkyně strany Jana Michailidu také senátor Lukáš Wagenknecht, místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz a ostravský radní David Witosz. O místopředsednické posty se ucházet téměř dvě desítky kandidátů, včetně Kučery.

Je z nás přívěsek. Váhajícího Bartoše chce v čele Pirátů nahradit senátor

Ve straně se po volbách ozvala řada kritických hlasů, nespokojenost panovala jak s volebním výsledkem a koalicí se STAN, tak například se snahou porušit stranickou zásadu zakazující kumulování funkcí. „Stává se z nás v posledních týdnech submisivní politický přívěsek se čtyřmi poslanci. Při jednoduchém spočítání našeho vlivu ve Sněmovně a jeho promítnutí k naší síle ve vládě je to logické,“ napsal ve svém příspěvku ke kandidatuře na předsedu strany Wagenknecht s tím, že se obává toho, aby se celostátní politika a výsledky voleb neodrazily do výsledků komunálních voleb v příštím roce.

Piráti v poslední době řešili své zastoupení ve vládě. Koaliční smlouvu a vstup strany do vlády schválilo celostátní fórum strany 15. listopadu, pro smlouvu bylo 82,1 procenta hlasujících. Již o týden dříve koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a PirSTAN podepsaly vládní dohodu a program. Pirátům smlouva přisoudila v osmnáctičlenném kabinetu tři ministry, a to pro místní rozvoj, zahraničí a pro legislativu.

Česká pirátská strana

• Pirátská strana poprvé uspěla v komunálních volbách v roce 2014, mimo jiné se prosadila do pražského a brněnského zastupitelstva a získala křeslo starosty v Mariánských Lázních.
• Už v letech 2012 až 2018 zasedal v Senátu první kandidát Pirátů Libor Michálek, v současnosti jsou v Senátu dva kandidáti Pirátů a další tři členové jsou spolunominovaní nebo zvoleni s podporou Pirátů.
• Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 strana získala získala 4,78 procenta hlasů a těsně neuspěla. Strana poté podala stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS), ve které zpochybnila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do europarlamentu. NSS poté rozhodl, že navrhne Ústavnímu soudu zrušení hranice (vyhověl tak souběžně podanému podnětu Strany zelených). Ústavní soud ale návrh na zrušení pětiprocentní vstupní klauzule zamítl. Po neúspěchu ve volbách předseda strany a volební lídr Bartoš rezignoval na funkci. Do čela strany byl znovu zvolen v dubnu 2016.
• V krajských volbách 2016 se do zastupitelstev dostali čtyři kandidáti Pirátů, a to v Karlovarském, Královéhradeckém a Jihomoravském kraji.
• Po volbách do Sněmovny v roce 2017, ve kterých strana získala 22 mandátů, se člen strany Vojtěch Pikal stal jedním z místopředsedů Poslanecké sněmovny.
• V komunálních volbách 2018 získali Piráti 7,48 procenta hlasů a 358 mandátů v zastupitelstev (dle navrhující strany). Výrazně uspěli v Praze, kde skončili s 13 mandáty druzí za ODS a po uzavření koalice s volebními seskupeními Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN, KDU-ČSL) získali i místo primátora, kterým se stal Zdeněk Hřib. Strana se prosadila i v dalších městech, její zástupci usedli do rad v Brně, Ostravě a ve Zlíně.
• Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 získali Piráti tři z 21 mandátů.
• V loňských krajských volbách uspěla strana ve všech krajích, kde kromě Olomouckého (kde utvořila koalici se STAN) kandidovala sama. Celkem získali 99 zastupitelů z 675. Zástupci Pirátů usedli v radách osmi ze 13 krajů, nikde ale není jejich kandidát hejtmanem.
• V letošních říjnových volbách do Sněmovny se koalice Pirátů se Starosty umístila na třetím místě, hnutí STAN získalo většinu z 37 mandátů díky preferenčním hlasům. Piráti mají jen čtyři křesla ve Sněmovně, jsou ale součástí dohody dvou koalic (Piráti a STAN a koalice Spolu tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09, která vyhrála volby) o vzniku společné koaliční vlády, a tedy i členy současné vlády Petra Fialy (ODS). Čeští Piráti tak jsou první pirátskou stranou, která usedla do vlády.

18. ledna 2014

Volby 2021

Sledovat další díly na iDNES.tv