Sady Tuchoraz a také družstva Bohemia Apple očekávají za loňský rok hospodářský výsledek na nule, přiznal majitel společnosti Sady Tuchoraz a předseda družstva Bohemia Apple Robert Vyšata. Problém vidí zejména v ceně jablek z Polska, ale také vyšším cenám hnojiv a obalových materiálů.
V předchozím hospodářském období dosáhly Sady Tuchoraz podle informací v obchodním rejstříku zisku 45 milionů korun, družstvo Bohemia Apple přes 12 milionů korun.
Ovocnářům se nedaří prodávat zásoby jablek, někde kvůli ztrátám kácí sady |
Ceny, za které dnes obchodní řetězce jablka vykupují, se řídí podle polských pěstitelů, kteří kvůli válce na Ukrajině přišli o ruský trh. Momentálně spadly na průměrných 15 korun za kilogram, které nepokrývají stále rostoucí náklady. Je to nerovný boj a většinu českých pěstitelů to zřejmě zničí, řekl Vyšata.
Česká jablka končí
„České jablko a české sady opravdu mizí a brzy nebude z ovocnářství v Čechách vůbec nic, všichni menší pěstitelé kolem nás postupně končí. Nám se bojuje snadněji, právě proto, že jsme větší a většinu věcí si zajišťujeme zcela nezávisle. Kácet zatím neplánujeme, ale vůbec se nedivím, že jsou to ostatní nuceni dělat, situace je opravdu velmi špatná. Přitom se bavíme o pěti korunách za kilogram navíc, které by českým sadařům pomohly,“ řekl Vyšata, který začal sady budovat před 30 lety.
Jednou z oblíbených možností, jak dostat úrodu jablek ze stromů, je samosběr. Ženy na snímku si česají jablka pro vlastní potřebu v sadu nedaleko Čtveřína na Turnovsku.
Jabloně dnes pěstují v Tuchorazi a okolí na 220 hektarech půdy, loni z nich sklidili 15 000 tun jablek, převážně v konzumní kvalitě. Poslední roky činila sklizeň podle Vyšaty ročně od 12 000 do 15 000 tun, úrodu ovlivňují zejména jarní mrazy.
Skladovat úrodu přes zimu vyjde pěstitele jablek draho, zvou na samosběr |
„Proti nešvarům počasí, jako jsou kroupy nebo sucho, už se dokážeme vcelku účinně bránit, u mrazů to ale neplatí,“ řekl.
Loňská úroda podle něj mrazy neutrpěla. Jablka pak díky moderním skladovacím halám a technologiím uchovávají po celý rok a postupně je expedují.
Kupujete jablka podle země původu?
V celém Česku se ročně vypěstuje 100 až 130 tisíc tun jablek, do statistik jsou zahrnuti i samozásobitelé z vlastních zahrad. Zhruba 60 tisíc tun konzumních jablek se dováží.
Rostoucí nabídka z Polska
„Problém je velká a stále rostoucí nabídka z Polska, ale konstantní poptávka, jablka jsou navíc jediný zemědělský produkt, kde cena za poslední dva roky klesla,“ řekl Vyšata. Ceny podle něj řetězce určují na týdenní bázi. Ještě loni to bylo přibližně 20 korun za kilogram bez DPH, dnes kolem 15 korun.
„Přitom obvyklá výkupní cena pro pěstitele v západní Evropě je jedno euro, tedy 25 korun,“ doplnil Vyšata. Cenová politika řetězců je podle něj daná a nelze ji změnit. Česká jablka by ale podle něj mohl zachránit lepší systém kontroly původu.
„Češi by si rádi za česká jablka pár korun připlatili. Pomohlo by, kdyby se česká jablka mohla prodávat jako česká, jenže hodně je to naředěné právě těmi polskými a zákazník často neví, co přesně kupuje, tady vidím jedinou cestu,“ řekl.
Ovocnáři v kraji kácejí jablečné sady, drtí je polská konkurence |
Pracovníci sadů v Tuchorazi aktuálně provádějí zimní řez. „Dělá na tom zhruba 70 lidí celou zimu, většinu práce v ovocnářství stroje nikdy nenahradí,“ řekl Vyšata. Sady a distribuční společnost mají 157 stálých zaměstnanců, desítky z nich jsou Ukrajinci. „Byli pro nás klíčoví už před válkou, těm nově příchozím po válce jsme se snažili pomoct i s bydlením,“ doplnil Vyšata.
Společnost v posledních letech výrazně investovala například do přebudování starých hospodářských budov na moderní skladovací haly. Zhruba 100 milionů stála před dvěma lety rekonstrukce balírny s moderní třídicí linkou. Zaměstnanci z ní denně expedují jablka do řetězců, někdy až 50 kamionů týdně.
Jabloňové sady jdou k zemi po hektarech, ovocnáře válcují jablka z Polska |
„Bez velkých investic by to nefungovalo, ale nyní nás samozřejmě zatěžují, protože splácíme vysoké úvěry, a to je ten největší rozdíl mezi námi a Polskem, kde byla plošná podpora investic ve výši až 75 procent, mají ale i další úlevy. Polským producentům jde konkurovat vzhledem k nerovným podmínkám na společném evropském trhu bohužel jen velmi těžce,“ doplnil Vyšata.
Vyšší cena hnojiv a obalových materiálů
Nárůst cen energií se společnosti podle Vyšaty nedotkl tolik jako jiných pěstitelů. „Máme naštěstí zafixované ceny až do poloviny roku 2024, meziročně je to tedy zhruba třicetiprocentní nárůst, až dvojnásobně šly ale nahoru ceny hnojiv, o polovinu ceny obalových materiálů,“ uvedl.
Ovoce bylo podle dat Českého statistického úřadu loni jedinou zemědělskou komoditou s poklesem ceny. Ceny všech zemědělských výrobců loni v průměru vzrostly o 32 procent.
