Být nemocným Britem není v této době zrovna výhra v loterii: Přes sedm milionů pacientů na čekací listině, přetížené pohotovosti a záchranky, k tomu chronicky podfinancovaná státní zdravotní služba NHS. Přesto právě zde deset tisíc vážně nemocných onkologických pacientů dostane během letošního roku naději na vyléčení, když od podzimu budou moci podstoupit nový typ vysoce personalizované léčby proti nejobávanější nemoci současnosti.
Německá biotechnologická firma Biontech před třemi lety uspěla s vakcínou proti novému koronaviru SARS-CoV-2, kterou od té doby ve spolupráci s farmaceutickým koncernem Pfizer dodala téměř do celého světa. Nyní chce stejnou technologii takzvané messengerové RNA (mRNA) využít k léčbě rakoviny coby jedné z nejrozšířenějších nemocí současnosti. Technologie mRNA má podle výzkumníků stimulovat v těle imunitní systém tak, aby rakovinné buňky sám rozpoznal a zničil.
Jak vybudit imunitu k akci. Profesor Špíšek o nadějných nových lécích |
Ve spolupráci s britskou vládou a NHS se klinických testů, které budou probíhat od letošního podzimu do roku 2030, zúčastní deset tisíc pacientů. „Naši pacienti budou mezi prvními, kteří se budou moci využít cílené, personalizované a přesné léčby novými terapeutickými přípravky, jež budou léčit stávající onkologická onemocnění i předcházet jejich recidivě,“ uvedl slavnostně britský ministr zdravotnictví Steve Barclay.
S podobným nadšením o tomtéž mluvili také onkologové a spoluzakladatelé společnosti Biontech Ugur Sahin a Özlem Türeciová: „Cílem našeho partnerství je vyvinout a schválit personalizované imunoterapie rakoviny a současně vytvořit rámcové podmínky pro to, aby tyto terapie byly co nejvíce dostupné jako nová standardní léčba.“
Proč testy proběhnou zrovna v Británii?
Vzhledem k napjatým možnostem britské lékařské péče se nejdřív objevila otázka: Proč si ze všech zemí na světě Biontech pro klinické testy, které mohou znamenat převrat v léčbě rakoviny, vybral právě Británii?
Jedním z důležitých důvodů jsou nižší byrokratické překážky. V Německu sice mezi pacienty zájem o tento typ léčby je, podrobné srovnávací studie lze ale v Německu provádět obtížně. „Provádění klinických studií je byrokraticky stále náročnější,“ říká onkolog a imunolog z univerzitní kliniky v Kolíně nad Rýnem Michael Hallek. Podobně to vidí jeho kolega z univerzity v Heidelbergu Niels Halama: „Je to velká překážka, když je třeba pro klinickou studii vyplnit a dodat padesát různých dokumentů.“ Spoluzakladatelka Biontech Özlem Türeciová kriticky dodává, že při jednání s německými úřady „spousta času připadne na čekání na odpověď“.
Rakovina štítné žlázy ohrožuje hlavně ženy. Pozor na varovné příznaky |
V Anglii je aktuální úroveň lékařské péče sice v některých ohledech horší, pro vývoj a studie léků jsou zde ale naopak příznivější podmínky a nejen biotechnologické společnosti si pochvalují výzkumný „trojúhelník“ mezi Londýnem, Oxfordem a Cambridge. Ostatně i Biontech v Cambridge plánuje zřídit výzkumné centrum se sedmdesáti zaměstnanci. K tomu má v Londýně vzniknout kancelář, která bude zajišťovat patentovou ochranu a klinické zkoušky.
Británie je kromě toho podle mezinárodních standardů lídrem v oblasti genetických analýz. I to je podle Sahina důležitým předpokladem pro rozvoj personalizovaných léčebných přístupů.
Aby se tělo dokázalo bránit samo
Biontech již nyní může vykázat první povzbudivé výsledky například u léčby karcinomů slinivky břišní, zdaleka ale není jedinou firmou, která rozvíjí využití technologie mRNA. Také společnost Moderna, rovněž úspěšná ve vývoji covidové vakcíny, v prosinci oznámila úspěch v léčbě rakoviny kůže. V kombinované léčbě vážně nemocných pacientů, kteří podstoupili klasickou léčbu i léčbu s pomocí mRNA, se riziko úmrtí nebo opakovaného onemocnění v daném časovém období podle studie Moderny snížilo o 44 procent.
Z krve poznáme rakovinu dřív, než se rozvine. Převratný objev, říká onkolog |
Přístupy společností Biontech a Moderna jsou podobné: výzkumníci odeberou zdravé a rakovinné buňky pacienta a vzájemně porovnají jejich genetický materiál. Tímto způsobem zjistí, které nádorové proteiny jsou přítomny v nádorových buňkách. Pomocí technologie mRNA, která dodá personalizované „stavební instrukce“ pro výrobu daného proteinu v buňce, se pak některé z těchto nádorových proteinů začnou vytvářet v těle pacienta. Tím se jeho imunitní systém nasměruje tak, aby na nádorové buňky sám cíleně útočil.
„V roce 2014 nám výroba individualizované vakcíny proti rakovině trvala tři až šest měsíců, v současnosti jsme na čtyřech až šesti týdnech. Naším cílem je dostat se výrazně pod čtyři týdny,“ říká Sahin.
Rakovina zabíjí v Česku víc než ve většině EU. Mnohdy chybějí nové léky |
Také další odborníci v tomto postupu vidí velké možnosti a do vývoje imunoterapie vkládají velké naděje. „Technika mRNA je nový fantastický přístup, který má obrovský potenciál,“ domnívá se onkolog Halama. Přesto je podle něj mylné očekávat zázračné vyléčení. „Věřit, že po jedné injekci nádor zmizí, je iluzorní,“ říká. V mRNA vidí spíše další cennou složku komplexní onkologické léčby.
