„Jsem překvapená, že mi to vylétlo na těch 470. Cítila jsem se dobře, ale ne nějak jinak než v předešlých letech. Byla tam síla, i hlava byla dobrá. Možná jsem více zesílila a zrychlila,“ řekla Švábíková, atletka USK Praha.
Úspěch ji překvapil o to více, že halovou sezonu začala později, protože si na soustředění v Africe natrhla lýtkový sval. „Měla jsem za sebou jen dva závody.“
Co pro ni znamená, že o jeden centimetr překonala nejlepší halový výkon Jiřiny Ptáčníkové z roku 2014?
„Český rekord je skvělý, ale mě těší hlavně ta výška, že je to konečně přes těch 470, což už je fakt vysoko,“ odpověděla někdejší juniorská mistryně světa a evropská šampionka do 22 let.
O 17 centimetrů překonala svůj předchozí nejlepší halový výkon z loňského března rovněž z Ostravy.
Tyčkařka Švábíková skočila na domácím mistrovství český halový rekord |
„Ta hala je veliká, není to tady nijak stísněné. Rozběh je dobrý, tvrdý, pořádně rychlý a jsou tady parádní fanoušci,“ pochvaluje si prostředí nejmodernější atletické haly v republice. „Skákat před domácím publikem je o něčem jiném. O to více se chcete ukázat a diváci vás ženou k lepším výkonů. Hodně mi to pomáhá.“
Ani jí nevadilo, že od první výšky závodila sama, protože druhá Zuzana Pražáková z Kolína skočila 410 centimetrů.
„Už jsem zvyklá, že začínám skákat, když holky vypadnou,“ usmála se. „V mezinárodní konkurenci začínám s ostatními holkami, což je dobré, ale nijak mě to neomezuje.“
Nerozhodil ji ani první nevydařený pokus na 430 centimetrech. Odmítla, že by byla ztuhlá, jelikož čekala až její soupeřky doskáčou. „Právě že ne, při rozběhu jsem byla až moc rychlá,“ podotkla.
Tyčkařka Amálie Švábíková na halovém MČR v Ostravě
Rekord zvládla na potřetí. O další výšku se už nepokoušela. „Byla jsem rozklepaná, emotivně tak položená, že jsem už skákat nechtěla, aby se mi nedejbože něco nestalo.“
A tak se objímala se sestrou Apolenou, která byla výkonem 380 centimetrů sedmá. I nějaká slza ukápla.
„Obě jsme emotivní. Ségra si skočila osobák, o který se dlouho pokoušela. Dojalo ji to k slzám, stejně jako mě. Jsem moc ráda, že jsme v jednom sektoru, navzájem se podporujeme.“
Amálie Švábíková ale upozornila, že každá jsou jiná. „I v technice. Apča ještě bude muset změnit spoustu věcí. Věřím, že na tom s trenérem zapracují a jednou bude také skákat vysoko, i když to má těžší, protože ji spousta lidí srovnává se mnou.“
Švábíková se dostala na třetí místo letošních evropských tabulek za Slovinku Tinu Šutejovou (482) a Finku Wilmu Murtoovou (475). Za dva týdny se utkají na halovém mistrovství Evropy v Istanbulu.
„To je úžasná motivace, ale jak znám ty holky, dokážou skvěle naplánovat přípravu a zazávodit na velkých akcích.“
Přesto Amálie Švábíková ze svého okolí cítí očekávání, že by mohla zabojovat o medaili.
„Ale nechci se tím svazovat. Dát si do hlavy, že se třeba budu pokoušet o medaili, by bylo to nejhorší. Dala jsem si nižší cíle a v závodě se uvidí, jak to bude.“
Hlavně si přeje postoupit do finále. „To by bylo parádní,“ podotkla.
