Hlavní trasu - Nord Stream I - v září poškodily výbuchy a od té doby plynovod nepřepravil ani kubík. Přesný poměr původu zemního plynu plynoucího do Česka ovšem není možné určit. Data takového rázu nemá ani provozovatel přenosové soustavy Net4Gas, ani dodavatelé, kteří nakupují plyn na mezinárodních trzích, kde je původ anonymní.
„Plyn nakupujeme od několika různých obchodníků. Ti ho z logiky věci mohou mít z různých zdrojů - LNG, norský, ještě částečně třeba ruský plyn ze zásobníků a podobně. Cestou se to navíc stejně všechno smíchá,“ uvádí tiskový mluvčí Pražské plynárenské Miroslav Vránek.
„Přímo z od Gazpromu, tedy z Ruska, jsme nikdy žádný plyn ani nebrali. My nemáme zvláštní plynovod, který by do Česka vedl jen ‚náš‘ plyn jen od našich obchodních partnerů a jen z jednoho zdroje. Z plynu obecně dopraveného do České republiky si bereme svou část, kterou jsme si nakoupili,“ vysvětluje Vránek.
Ruský plyn si našel cesty a dál proudí do Evropy, hlavně ve formě LNG |
„Za innogy mohu říci, že ruský plyn nekupujeme. Odebíráme objemy zemního plynu od našich západoevropských dodavatelů, kteří disponují svým portfoliem od producentů. Jde o mix z dnes dostupných zdrojů. Například o norský plyn nebo LNG,“ říká tiskový mluvčí společnosti innogy Martin Chalupský.
Kvalita jako vodítko
Když dodavatelé kupují plyn na zahraničních trzích, nevědí přesně, odkud plyn pochází a jakmile komodita překročí česko-německé hranice, lze jen těžko poznat, jestli jde o „molekulu“ vytěženou v Norsku, Spojených státech nebo v ještě jiné zemi. Plyny z různých zemí a nalezišť lze od sebe částečně rozeznat podle obsahu etanu a podle výhřevnosti, avšak opět jde jen o odhady.
„Kvalita plynu na německo-české hranici naznačuje, že se jedná o směs různých zdrojů, například norského plynu a LNG dováženého do terminálů LNG v Belgii anebo Nizozemsku,“ uvádí Vojtěch Meravý, tiskový mluvčí společnosti Net4Gas, která je výhradním provozovatelem plynárenské soustavy v České republice.
Od prosince jde podle něj rovněž o plyn ze zásobníků na území Německa, u něhož je dost dobře možné, že ještě z Ruska pochází, protože se do rezervoárů natlačoval před poškozením Nord Streamu.
Plynovody vedoucí přes Česko
Další neznámou je plyn přicházející ze Slovenska. „Jeho složení a původ je složité blíže určit,“ říká Meravý. Opět vyvstává problém s tím, že část dovozu může pocházet ze slovenských zásobníků. Plyn v nich uskladněný už navíc mohl jednou Českem proudit. V průběhu předešlých měsíců totiž u Lanžhota procházel opačně - z Česka na Slovensko. Tato informace je zásadní. Vyplývá z ní, že na začátku zmíněný údaj Českého statistického úřadu musí být zkreslený.
Jak to teče přes Lanžhot
Čtyřicet procent, které podle ČSÚ představují podíl ruského plynu na celkových dovozech, statistici vykazují za říjen roku 2022. Jenže v tomto měsíci již nefungoval Nord Stream a zároveň česko-slovenský tranzit plynu probíhal ze západu na východ, takže se do tuzemska žádný plyn z Ruské federace prakticky dostat nemohl. „Až do poloviny listopadu do ČR určitě žádný ruský plyn netekl,“ uvádí Michal Kocůrek, řídící konzultant společnosti EGÚ Brno a odborník na plynárenství.
Od 14. listopadu se toky přes Lanžhot obrátily a plyn směřuje ze Slovenska do Česka. Slovensko bere plyn z potrubí jménem Bratrství, které je součástí takzvaného ukrajinského tranzitu a na rozdíl od Nord Streamu, ještě funguje.
Koncern RWE zahájil arbitráž proti Gazpromu. Rusové nedodali objednaný plyn |
„Tento plyn nicméně také nemusí být ruský, alespoň ne účetně. Do značné míry se jednalo o plyn, který byl v ukrajinských a rumunských zásobnících uskladněn během teplého podzimu evropskými obchodníky. Jeho původ je tak pro nás komplikovaně dohledatelný,“ vysvětluje Kocůrek. V prosinci podle něj do Česka proudí jedenáct milionů kubíků plynu denně, z toho dva až tři miliony jdou ze Slovenska.
ČSÚ přiznává, že jím zveřejněné údaje za všechny měsíce roku 2022 jsou předběžné a může dojít ještě k jejich revizi. Data získává od takzvaných zpravodajských jednotek, tedy od dovozců, mezi nimiž mohou být klasičtí dodavatelé, ale i jiní obchodníci s plynem. „Aktuálně ve spolupráci s Celní správou také prověřujeme i námi již vykázané údaje o dovozech zemního plynu a jeho zemi původu,“ dodává tiskový mluvčí úřadu Tomáš Chrámecký.
