Engelkeho přípravy jsou odrazem nervozity z nadcházející zimy a obav z toho, zda bude dostatek zemního plynu i elektřiny. A snaha zásobit se náhradním palivem pro případ nouze zvedá poptávku a následně i ceny.
Cena dřevěných pelet se ve Francii téměř zdvojnásobila na šest set euro (14 700 korun) za tunu. Maďarsko vývoz pelet úplně zakázalo. Sousední
Rumunsko pak zase ceny palivového dřeva na dobu šesti měsíců zmrazilo. Na potřebné kotle se v Evropě čeká měsíce, vypočítává agentura Bloomberg.
Zaplašit chmurné vyhlídky nepomáhá ani inflace, která se v řadě evropských států už přehoupla přes deset procent. V napnutých rozpočtech tak lidí musí hledat rezervy.
Sto tisíc lidí se vrací zpět ke dřevu a uhlí. Přibude požárů, bojí se kominíci |
„Je to jako za starých časů, kdy si lidé prostě nemohli dovolit vytopit celý dům,“ prohlásil Nic Snell, šéf britské firmy na topné dřevo Certainly Wood. „Kdysi si rodina posedala kolem kamen, aby se zahřála, a pak šup do
postele,“ dodává. Podle Snella tak nějak bude v Británii vypadat i realita letošní zimy.
Kachlová kamna se vrací do domácností
Obavy domácností se přelévají i do poptávky po zboží, které ještě nedávno bylo spíš na okraji zájmu. Například švédská společnost Gabriel Kakelugnar nestíhá odbavovat objednávky na svá kachlová kamna, která díky speciálnímu designu a použité keramice postupně uvolňují energii do prostoru a vydrží tak bez přikládání sálat až dvacet čtyři hodin.
„Během pandemie začali lidé více investovat do svých domovů. Tento trend poslední dobou opět narůstá,“ říká majitel kamnářské firmy Jesper Svensson. Podle něj se objednávky nakupily takovým způsobem, že si zákazníci na dodání musí počkat do března. Oproti tomu minulý rok byla čekací doba čtyři
týdny. A to i při nemalé ceně 86 tisíc švédských korun (193 tisíc korun).
Při vysokých cenách paliv narůstají i obavy, že s příchodem mrazů začnou lidé spalovat vše, co jim přijde pod ruku nehledě na negativní dopady na životní prostředí.
Nepřátelské ceny pro přátele. Norsko nechutně vydělává na plynu pro Evropu |
Roger Sedin, šéf švédské agentury pro kontrolu kvality ovzduší, varuje před spalováním zejména mokrého dřeva. „Při neodborném spalování takového dřeva bude znečištění ovzduší nebezpečně vysoké,“ upozornil. Takový kouř obsahuje rakovinotvorné částice, může způsobit i infarkty nebo vést k rozvoji astmatu.
První podobné případy se už objevují například v Polsku. „V této topné sezoně je to tak zlé, že snad každý den cítím ve vzduchu hořící odpadky. Málokdy jde o normální palivo. Je děsivé pomyslet na to, co se stane, až se opravdu ochladí,“ řekla agentuře Bloomberg pětatřicetiletá Paulina Mroczkowská, která žije se třemi dětmi na severním okraji Varšavy.
A odborníci už avizují možné výrazné zhoršení ovzduší i v Česku a chystají se situaci monitorovat. Navíc upozorňují, že topení dřevem, které není vyschlé, je také nejčastější příčinou požárů komínů. Dvoukilové poleno mokrého dřeva totiž obsahuje až litr vody, která kondenzuje na stěnách komínu.
Podobné potíže řeší teď celá Evropa. Podle německé kominické asociace se lidé stále častěji ptají na připojení kamen do starých komínů. Padají také otázky na spalování koňského trusu i dalších méně obvyklých paliv.
Lidé skupují palivo ve velkém
Dalším znakem nejistoty z nadcházející zimy je hromadění topného materiálu. Frederic Coirier, šéf francouzské firmy Poujoulat, která mimo jiné produkuje i dřevěný otop, potvrdil, že někteří zákazníci kupují dřevěné pelety po několika tunách, přičemž na roční vytápění domu zpravidla stačí necelá tuna.
„Lidé jsou lačni po dřevě a letos ho skupují více než je běžné,“ potvrzuje Trond Fjortoft, ředitel norské firmy Kortreist Ved. „Zájemci o dřevo se ozývají většinou s příchodem chladnějších měsíců. Tento rok to však bylo už v červnu,“ dodává.
„Hledíme na zimu s velkou obezřetností,“ uzavírá berlínský podnikatel Engelke, který vedle instalace nových bezpečnostních systémů přijal ještě jedno nezvyklé opatření – přestal přijímat nové zákazníky.
