„Největší vliv na změnu cenové hladiny měly v srpnu ceny pohonných hmot. Díky výraznému meziměsíčnímu poklesu o téměř deset procent byly jejich ceny nejníže od letošního února,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
„Například Natural 95 se u čerpacích stanic prodával průměrně za necelých 42 korun za litr a nafta za necelých 44 korun za litr,“ doplňuje Šedivá.
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o 0,4 procenta. Růst opět táhly téměř všechny oddíly. Oproti minulému měsíci dále zdražovaly náklady na bydlení. Elektřina je dražší o 0,7 procenta, zemní plyn o jedno procento. Vyšší je i cena tepla a teplé vody (o 1,2 procenta). Za pronájem bytu lidé zaplatí v průměru o 0,4 procenta více.
Z potravin meziměsíčně zdražily zejména mléčné výrobky, sýry a tvarohy poskočily o dvě procenta. Cena polotučného mléka je meziměsíčně vyšší o 5,5 procenta. Naopak zelenina zlevnila o o 3,5 procenta. Brambory jsou v meziměsíčním srovnání dokonce levnější o 14,5 procenta.
Kartami ještě zamíchá podzim
„Meziroční míra inflace konečně začala klesat, přesto je ale stále vysoká. Prudký růst cen vedl k omezování spotřeby, což se negativně odrazilo na tržbách obchodníků. Nadále hrozí, že v české ekonomice propukne stagflace, protože ekonomika může přejít do recese dřív, než se nám podaří porazit vysokou inflaci,“ varoval hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Inflaci v blízkosti 17,5 procenta analytici očekávali. Své odhady opírali právě o levnější pohonné hmoty i nižší kupní sílu domácností, která se odráží ve sníženém prostoru pro růst cen ze strany obchodníků.
„Inflace se blíží svému vrcholu, ale to neznamená, že se ekonomice v praxi uleví, spíše naopak,“ říká Petr Smutný, partner PwC a expert na krizové poradenství firem, s tím, že za normálních okolností podniky převádějí rostoucí náklady do ceny výrobků, čímž pohání inflaci.
Podle Smutného je ale současná situace, pramenící zejména z cen energií, natolik rozkolísaná a chaotická, že tímto způsobem už plánovat nelze. „S klienty z řad firem tak nyní řešíme opatření, jako jsou přerušení či zastavení výroby a propouštění,“ upozornil Smutný.
Průměrná mzda reálně klesla o necelých deset procent. Už potřetí v řadě |
„Oproti červenci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,4 procenta, což znamená nejpomalejší růst cen za posledních osm měsíců. I když to vypadá na první pohled velmi pozitivně, nelze přehlédnout, že svižně rostou ceny dál, jen tentokrát výsledek inflace citelně vylepšilo desetiprocentní zlevnění pohonných hmot,“ uvedl Petr Dufek, hlavní ekonom Creditas.
Další výrazný pokles, jako nastal nyní díky levnějším pohonným hmotám, už podle Dufka v nejbližší době čekat nelze. „Pravděpodobný je další vzestup cen už v podzimních měsících, i když dvacetiprocentní metu, o které mluvila centrální banka, inflace nejspíš nedosáhne,“ míní Dufek.
Spotřebitelské ceny se meziměsíčně zvýšily o 0,4 %.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o 17,2 %, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v červenci.
>>>https://t.co/Xr4U8YhnXr
#ČSÚ #rychlainformace #inflace https://t.co/477KtPGLli
Také podle Patrika Rožumberského, ekonoma UniCredit Bank, srpnová čísla nemusí znamenat nastolení nového trendu. „Na jedné straně bude u řady položek zřejmě cenový růst dále slábnout, často i díky vysoké základně z loňska. To se může týkat například cen oděvů a obuvi, imputovaného nájemného či cen pohonných hmot. Na druhé straně předpokládáme pokračující zdražování potravin a především energií,“ upozorňuje Rožumberský.
Do dalšího vývoje ještě promluví případné zastropování cen energií pro domácnosti letos na podzim. „Pokud by ceny nebyly nijak zastropovány, mohla by se inflace ke konci roku dostat skutečně do rozmezí 19 až 20 procent. V případě zastropování bude vrcholu pravděpodobně dosaženo dříve v průběhu září nebo října, a to na výrazně nižších úrovních,“ předpokládá Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.
Důvod pro stabilní sazby
Srpnová míra inflace zůstává pod odhadem České národní banky, který očekával inflaci dosahující úrovně 19,3 procenta. Pozitivnější výsledek tak nahrává stabilitě sazeb, kterou při svém jmenování slíbil nový guvernér Aleš Michl. O tom, co bude s úroky dál, rozhodnou centrální bankéři už 29. září.
„Nižší než očekávaná inflace snižuje tlak na ČNB, od které očekáváme na příštím měnověpolitickém zasedání na konci září rozhodnutí o ponechání úrokových sazeb beze změny,“ uvedl David Vagenknecht, analytik Raiffeisenbank.
„Meziroční inflace zaostala o 2,1procentního bodu za srpnovou prognózou ČNB. S ohledem na již zveřejněné statistiky tak holubičí křídlo v bankovní radě dostává do rukou další argument, proč na zářijovém zasedání nezvyšovat úrokové sazby,“ potvrdil očekávání trhu ekonom Dufek.
