Celkem osmdesát procent Čechů na sobě pociťuje dopady prudce rostoucí inflace, přičemž strach o ztrátu části svých úspor má 67 procent lidí. Polovina Čechů také ze strachu o své finance změnila za poslední půlrok způsob, jakým se snaží chránit své úspory před běsnící inflací.
„Inflace dosahuje podle nejčerstvějších dat již 17,5 procenta a lidé její dopady pociťují v každodenním životě. Ať již jdou na týdenní nákup, nebo na oběd. Proto je zcela pochopitelné, že inflace je pro Čechy aktuálně největším strašákem a negativně se projevuje na náladě spotřebitelů,“ komentuje výsledky průzkumu Radomír Jáč, hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE.
Válka už tolik neděsí
Za poslední půlrok výrazně opadl strach o finance kvůli válce na Ukrajině. Podíl Čechů, kteří se kvůli konfliktu obávají o své finance, klesl z 33 procent na osm. Přičemž právě v březnu, bezprostředně po vypuknutí války na Ukrajině, to byl pro Čechy hlavní důvod obav.
Naopak s blížícím se podzimem a topnou sezonou vzrostl podíl lidí, kteří se bojí prudkého navyšování cen energií, a to z 28 procent téměř na polovinu. Jako další zdroj obav o své finance považuje 38 procent Čechů rostoucí míru inflace. Nejméně se lidé bojí pandemie Covid-19 či propadu hodnoty dluhopisů a akcií.
Investovat? Ne, raději hotovost
O průzkumu:Průzkum společnosti Generali Investments CEE k obavám Čechů o jejich úspory v důsledku inflace, zdražování cen energií a války na Ukrajině probíhal ve dnech od 10. 8. do 16. 8. 2022 na reprezentativním vzorku 1028 respondentů ve věku 18-65 let ze všech krajů České republiky. Sběr dat byl realizován prostřednictvím agentury Ipsos. |
Přesně polovina Čechů však i přes obavy o své finance nezměnila za poslední půlrok způsob, jakým nakládají se svými úsporami. Celkem 12,7 procenta lidí i nadále drží své peníze v hotovosti. Dalších 14,2 procenta respondentů odložilo velké plánované výdaje, jako jsou například koupě či rekonstrukce nemovitosti. Dalších 13,4 procenta Čechů se rozhodlo své finance chránit prostřednictvím převodu na lépe úročený spořící či termínovaný účet.
„Jak vyplývá z průzkumu, téměř třináct procent Čechů si myslí, že držet peníze v hotovosti jim pomůže v boji proti rostoucí inflaci. Neuvědomují si však, že se jejich úspory tímto způsobem znehodnotí,“ uvádí Marek Beneš, finanční ředitel společnosti Generali Investments CEE.
„Lepší možností jsou i v dnešní době investice. Přitom k investicím jako prostředku k ochraně svých úspor před inflací se dle našeho průzkumu přiklání pouze šest procent dotázaných. Přitom základní investiční poučka praví, že doba poklesu trhů pro investory znamená spíše nákup ve výprodeji,“ vysvětluje Beneš.
Na dětech Češi šetřit nebudou
Proti dopadům rostoucí inflace se 68 procent Čechů brání snížením spotřeby energií a vody. Šetření na nákupech potravin volí dvě třetiny lidí a omezení návštěv restaurací 45 procent z nich. Své koníčky kvůli inflaci omezuje třetina Čechů. Přesně jedna čtvrtina dotázaných uvedla, že si více plánují své výdaje, například týdenními rozpočty. Mezi další časté způsoby, jak se Češi brání před dopady inflace, jsou omezené jízdy autem.
Pouze pět procent lidí uvedlo, že šetří na volnočasových aktivitách svých dětí, na výbavě dětí do školy pak hodlá šetřit jen něco málo přes tři procenta respondentů.
Každý třetí uvažuje o změně práce
Na energiích se nejvíce snaží šetřit starší lidé ve věku 54 až 65 let. Naopak na potravinách šetří nejčastěji mladí ve věku od 18 do 26 let. Z pohledu regionů nejvíce šetří respondenti v Karlovarském kraji, a to jak na potravinách, tak na energiích a útratě v restauracích. Předplatné streamovacích služeb či časopisů ruší 23 procent mladých do 26 let. Peníze v hotovosti kvůli inflaci drží nejvíce Češi ve věku 45 až 53 let.
Z detailních dat vychází, že každý třetí dotázaný uvažuje kvůli inflaci o změně práce. Nejčastěji se k těmto úvahám ubírají lidé v produktivním věku, častěji pak ženy (38 procent) oproti mužům (32,6 procenta).
Z pohledu krajů mají „zaječí“ úmysly nejčastěji lidé na Vysočině, a to celkem v téměř v polovině případů. Pravým opakem jsou pak respondenti v Libereckém kraji, kde téměř 76 procent lidí uvedlo, že o hledání lépe placené práce neuvažují.
