Ostatně kraje jsou obecně v horší pozici než města a obce, na něž zdražování také dopadá. Zatímco ty si mohou upravovat příjmy například různými poplatky či zvyšováním daně z nemovitostí, hejtmanství je závislé jen na tom, co přiteče z daní a dotací. Tomu jihomoravskému – vzhledem k množství provozních výdajů a průtoku peněz do škol, domovů pro seniory či nemocnic – ve výsledku zbývá mnohem menší část na investice.
Pokud by jižní Morava každoročně měla o dvě miliardy více, o něž je dnes krácena, mohl by kraj podle náměstka pro školství Jiřího Nantla (ODS) ihned vyřešit všechen investiční dluh na školských budovách. „Zdražování energií vnímám dramaticky. Podle mě půjde i podnět směrem k vládě (hejtmani jednají dnes – pozn. red.), aby posílila rozpočtové určení daní ve prospěch krajů. Jakmile se totiž dozvíme nové ceny energií, budeme se na krajský rozpočet příštího roku dívat poněkud jinak,“ tvrdí Nantl.
Potvrzuje tak, že energie se citelně podepíší na investičních plánech. Kraj sice ještě nemá nové ceny za plyn a elektřinu vysoutěžené, odhady však pozitivní nejsou. „Při současném stavu na energetických burzách, očekávaných maržích dodavatelů a předpokládané spotřebě na rok 2023 by činila celková částka za dodávky elektrické energie asi 542 milionů korun, to je navýšení o 356 milionů. A za zemní plyn by to bylo 832 milionů, tedy o 620 milionů víc než letos,“ vyčísluje krajská mluvčí Alena Knotková s tím, že jde jen o neregulovanou část poplatků, není v ní tedy započítaná například distribuce.
Ve výsledku tak půjde o minimálně o miliardu vyšší výdaje. Pro zhruba devíti miliardový krajský rozpočet to znamená výrazný zásah, ačkoliv část manka pravděpodobně umoří vyšší příjmy z DPH, jež přitečou díky vysoké inflaci, tedy zdražování.
Škrtat se bude i na silnicích
Nicméně šetřit kraj musí a první na odstřel jsou nové projekty. „U zatím nesoutěžených staveb teprve uvidíme, na které budeme mít a jestli se dostane na všechny. Počítali jsme s tím, že rozpočtový přebytek za letošek půjde na investice. Velkou část jsme chtěli dát na opravy silnic jako v minulosti, teď ale musíme rezervu schovat na energie,“ hlásí první škrty radní pro investice Vladimír Šmerda (ODS).
Doprava tvoří největší část krajského rozpočtu – více než třetinu. A právě rekonstrukce silnic spolykají nejvíc peněz. „Já samozřejmě nechci připustit, aby se zrovna v dopravě škrtalo,“ zdůrazňuje radní Jiří Crha (ODS), jenž má tuto oblast na starosti. Druhým dechem ale přiznává, že realita může být jiná. Už dnes je třeba jasné, že sám kraj nezvládne opravit silnici mezi Chlumem u Letovic a Velkými Opatovicemi na Blanensku. Původně hejtmanství spoléhalo na dotaci, ta ale kvůli průtahům a sporům ohledně vzácné aleje a podoby rekonstrukce nakonec propadne.
U rozjetých investic se však podle Šmerdy k žádným škrtům a zastavování projektů sahat nebude. Zmínil například vybudování nového gymnázia v Brně nebo přístavbu u učiliště v Charbulově ulici. Nicméně nedokázal odpovědět na to, jak se kraj nakonec postaví k tornádem zničenému S - centru v Hodoníně. Hejtmanství se totiž vrací k možnosti, že budovu opraví, navzdory původním plánům na stavbu nového zařízení v sousedním Rohatci. Na něj by ale kraj nedostal dotaci.
Úspory výrazně nepomůžou
Stejně tak jsou dnes otázkou nové investice v sociální oblasti, popřípadě zdravotnictví. Radní Jiří Kasala (ODS) připouští, že se jejich příprava může omezit. „Rozjeté akce ale dokončíme,“ ujišťuje také on.
Na platbách za energie se nemalou měrou bude podílet ještě technický stav budov. Ve výsledku se tak sice kraj může snažit o vládou doporučené úspory ve výši patnácti procent, unikající teplo přes stará okna ale velké naděje na úspěch nezajistí. „Podle mě lze ušetřit tak deset až dvacet procent, ale ve starých cenách,“ podotýká Nantl.
Komplikace to nemusí být jen u škol, ale rovněž u domovů pro seniory. „Problém pobytových služeb je, že jsou poskytovány v některých nevyhovujících budovách, na různé technologické úrovni, různého stáří, s horším prostupem tepla,“ popisuje radní pro sociální oblast Jana Leitnerová (Piráti).
Ostatně domovy na jižní Moravě jsou často umístěné na zámcích. Příliš tak ani není nakloněna nově doporučeným teplotám ve veřejných budovách vzhledem ke stavu klientů, o které je třeba pečovat. „Teplotní komfort je jednou ze základních podmínek pro zajištění kvalitní péče o takto křehké lidi. Snížení na dvacet stupňů i v koupelnách, kde je nyní doporučená teplota o čtyři stupně vyšší, může znamenat určité ohrožení zdraví s ohledem na složité zdravotní stavy,“ dodává s tím, že jako kompromisní řešení vidí možné snížení teploty o jeden až jeden a půl stupně.
