Ještě před zhruba deseti lety se v Brně spaloval mazut. Postupně však přešel městský podnik Teplárny Brno na zemní plyn a dnes je podle svého managementu vůbec největším spotřebitelem tohoto paliva v Česku.
Současná nejistota kolem dodávek z Ruska jej ovšem dostává do pozice velmi zranitelné společnosti, na jejíchž dodávkách je přitom závislých 100 tisíc brněnských domácností, tedy zhruba 300 tisíc obyvatel, i nemálo veřejných institucí včetně řady nemocnic.
Teplárny se proto chystají na situaci, jako by plyn najednou nebyl. K mazutu se vracet nebudou, chtějí však případně využít jiný ropný produkt. Jako krizovou variantu plánují spalovat lehký topný olej, známý pod zkratkou LTO a nechvalně proslulý mafiánskými krvavými kšefty z 90. let minulého století.
„Kotle na zdrojích Červený mlýn a Špitálka je možno vybavit kombinovanými hořáky, které mohou spalovat dvojí palivo a vyrábět teplo z plynu, nebo lehkého topného oleje. Jejich použití je běžné například v Rakousku nebo Německu a nepředstavují výrazné navýšení ekologické zátěže,“ oznamuje generální ředitel tepláren Petr Fajmon.
Až 250 tun LTO denně
Ty nad touto cestou začaly uvažovat na jaře po začátku ruské agrese na Ukrajině, načež ji zvolily jako nejefektivnější pro případ, že by došlo na nejhorší a zemní plyn do Česka přestal proudit nebo neproudil v takovém množství, jaké je v zimě potřeba.
„Nové dvoupalivové hořáky už byly objednány. Jejich dodání očekáváme začátkem roku,“ přibližuje Fajmon s tím, že do té doby by měly stačit již nasmlouvané dodávky zemního plynu.
„Celkové náklady na úpravy se odhadují na 150 až 200 milionů korun. Obsahují nejen samotnou výměnu hořáků, ale také kompletní olejové hospodářství,“ doplňuje ředitel s tím, že částka se upřesňuje v rámci příprav projektu.
Kvůli možnému využití LTO je v pohotovosti také vedení Brna, jež aktuálně odeslalo dopis na Správu státních hmotných rezerv, zda by si pro svou teplárnu mohlo rezervovat potřebné kapacity topných olejů, které má stát na skladě.
„Předpoklad je, že bychom chtěli zachovat co největší komfort pro Brňany, takže se uvažuje o pálení až 250 tun LTO denně, což je obrovské množství,“ sděluje náměstek brněnské primátorky Robert Kerndl (ODS), který ještě loni působil i v představenstvu tepláren.
Naráží zejména na komplikace s uskladněním i dopravou paliva ze skladů státních hmotných rezerv, potažmo státního podniku Čepro, který zpracovává ropu a kam rovněž podle Kerndla mířil dopis ohledně topných olejů.
„Kdyby nebyla na Ukrajině válka, tak je tato alternativa z hlediska životního prostředí nepřijatelná. I tak ale budeme muset získat nezbytné vyjádření krajského odboru životního prostředí a vyřešit ještě spoustu technických problémů,“ podotýká.
Chystá se kampaň k šetření
Krizový scénář zásobování Brňanů teplem ovšem nepočítá jen s LTO. Na to by ani vagony se zmíněnými tunami olejů denně nestačily. Do mixu potřebného paliva se zapojí mnohem více také kotle městské společnosti Sako Brno, které spalují komunální odpad. Veškeré energie nově půjdou do ohřevu vody, a nikoliv na výrobu elektřiny, což však firmě do byznysu nijak nezasáhne.
„Odběratelem námi vyrobené tepelné energie a elektřiny jsou Teplárny Brno, které si určují odběrové diagramy. My na základě jejich požadavku energii následně překlopíme buď na teplo, či elektřinu,“ vysvětluje mluvčí společnosti Michal Kačírek s tím, že třeba v roce 2020 vyrobili zhruba o čtvrtinu méně elektřiny než loni a naopak o něco víc tepla.
I samotná svozová firma by teoreticky dokázala ze svých kotlů vyhřát domácnosti tak, aby Brňané nezmrzli, jenže komfortní teplotu by doma nikdo neměl. „Bylo by to tak na 10 až 13 stupňů,“ vyčísluje Kerndl. O dalších zhruba deset stupňů je tak třeba ohřát vodu právě díky LTO.
„Možností jsou i elektrokotle, ale tam zase nastávají otázky přenosové sítě,“ zmiňuje jinou alternativu další z náměstků brněnské primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL) s tím, že by mohla být využita u lokálních malých kotelen, tedy v místech, která nejsou napojená na centrální soustavu. Podle dalšího náměstka Tomáše Koláčného (Piráti) dostaly Teplárny za úkol také prověřit možnost nákupu z terminálu zkapalněného plynu LNG v Nizozemsku, kde Česko získalo kapacitu pro své využití.
Město s teplárnami zároveň chystá kampaň pro Brňany, kde a jak je možné za teplo ušetřit. Sice to jde proti byznysu této městské společnosti, nicméně v současné době vysokých cen, nejistoty a doporučení o úsporách ve výši 15 procent spotřeby se dostává šetření do jiného postavení. „Během několika týdnů chceme kampaň odstartovat,“ říká Kerndl.
Přesto bude brněnské domácnosti čekat od nové topné sezony po roce opět zdražení, jak už na jaře ředitel tepláren naznačil. Jak velké, se ukáže teprve na podzim.
Chystají také dřevní štěpkuLehký topný olej je jen krátkodobým řešením, zatímco Brno se chce od závislosti na plynu odříznout nejlépe úplně. V maloměřické teplárně proto už začaly přípravné práce na velkou proměnu tamního zdroje. Palivem už nebude zemní plyn, ale dřevní štěpka. Podle původních odhadů by tato investice měla vyjít na 1,5 miliardy korun a být hotová příští rok. Nahradí spotřebu zhruba patnácti procent zemního plynu. „V této chvíli se provádí demontáž dvou starých kotlů a dílčí důležité propojení hlavních potrubních rozvodů. Tuto činnost provádíme, abychom místo co nejlépe připravili na hlavní stavební práce, tedy instalaci štěpkového kotle a nezbytné technologické zázemí. Do konce prázdnin bychom měli znát zhotovitele této zakázky, takže poté bude možné tyto práce již zahájit,“ líčí Jiří Šamánek z Tepláren Brno. Kromě toho chce město ve spolupráci s vládou dovést do Brna z Dukovan horkovod. To je však mnohem vzdálenější budoucnost než kotel na štěpku. Horkovod bude hotový nejdříve za šest let, a to za předpokladu, že se na obří projekt najdou potřebné miliardy. |
