Počet cizinců v Česku podle ministerstva vnitra stále stoupá. Například k 31. prosinci 2021 bylo na českém území registrováno přes 660 tisíc lidí s cizí státní příslušností. Z toho tady přes 338 tisíc bylo na základě oprávnění k přechodnému pobytu, přes 321 tisíc pak mělo pobyt trvalý. Z celkového počtu podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) bylo přes 222 tisíc lidí ze zemí Evropské unie.
Lustraci nově příchozích by měla usnadnit plánovaná digitalizace. Ministerstvo vnitra právě nyní hledá dodavatele na „Řešení bezpečnostních rizik digitalizace procesu vstupu cizince na území ČR“. Součástí je i vybudování nového agendového informačního systému, který ze své podstaty bude součástí Kritické informační infrastruktury státu.
„S elektronizací řízení je s ohledem na specifika agendy spojena řada hrozeb a z nich vyplývajících rizik, která mohou narušit řádný výkon správní agendy či dokonce mít negativní dopady na bezpečnost České republiky, a to zejména v souvislosti s umožněním nepovoleného vstupu cizinců na území Česka,“ stojí v zadávací dokumentaci.
Padělky dnes dosahují vysokých hodnot
Cílem projektu je podle dokumentu identifikace bezpečnostních hrozeb, analýza rizik, jejich hodnocení, návrh vhodných opatření včetně související technické specifikace pro konkrétní implementaci těchto opatření do zamýšleného informačního systému.
Digitalizace má především pomoci ohledně bezpečnosti. Například v loňském roce padělání dokladů řešila jihočeská policie. V jednom případě jim při kontrole dvojice předložila doklady totožnosti, které nesly znaky padělků. „To se strážcům zákona potvrdilo zevrubným zkoumání za pomocí elektronických zařízení a lustrací v centrálních evidencích Schengenského informačního systému,“ uvedl v tiskové zprávě z loňského září policejní mluvčí Milan Bajcura.
O několik týdnů dříve pak policisté rovněž v Jihočeském kraji odhalili další padělky. „Kontrolovali občana cizí státní příslušnosti, který na služebně ve Strakonicích předložil při nástupu do zaměstnání doklad příslušníka Evropské unie, ač národnostně nepatří mezi 27 státu Evropy. Prostřednictvím zařízení na odhalování padělaných dokladů strážci pořádku prokázali, že mají před sebou totální padělek. Proto s 41letým mužem zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu padělání a pozměnění veřejné listiny,“ informovali jihočeští policisté.
Česku i Evropě hrozí teroristické útoky. Europol varuje před navrátilci z války |
Identita je nyní standardně ověřována zkoumáním cestovního dokladu cizince, kdy danou kontrolu provádí podle ministerstva vnitra proškolený státní zaměstnanec.
„Kontrolujeme bezpečnostní prvky dokladu, porovnáváme podobu člověka, který dokumenty předkládá a pátráme v národních i mezinárodních databázích ztracených či zcizených dokladů,“ vysvětlila mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.
Ta však současně doplnila, že úroveň padělků dokladů dosahuje dnes vysokých kvalit a proto není tento způsob kontroly vždy stoprocentní.
Nelegální migrace:V oblasti nelegální migrace došlo v roce 2021 k opětovnému nárůstu (o 58 procent), 11 tisíc zjištěných osob představuje nejvyšší počet za posledních 14 let. Zdroj: Zpráva v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky 2021 |
„Stejně tak takzvané cestování ‚na podobu‘ může způsobovat komplikace se správnou identifikací, a to i s ohledem na skutečnost, že doklady mají většinou platnost 10 let, a tak se původní podoba člověka s jeho současnou může poměrně lišit,“ doplnila Malá z ministerstva.
Podle jejích slov však většina pracovišť správního orgánu na toto není dostatečně technologicky vybavena, v případě například otisků prstů pak je přístup k těmto biometrickým údajům omezen legislativně: „V každém případě nejde o zautomatizovaný proces.“
Podle ministerstva vnitra se s falzy dokladů pracovníci setkávají u většiny zemí. Digitalizace by podle Malé měla výrazně zjednodušit celý proces a převést řadu úkonů do elektronické podoby, nebo je z procesu naopak vyřadit.
Podobnost s elektronickým bankovnictvím
„V tomto ohledu je to možné přirovnat k elektronickému bankovnictví, kdy dnes rovněž řadu transakcí můžete provádět například prostřednictvím mobilního telefonu,“ doplnila s tím, že zároveň umožní zavést nové elektronické identifikační prvky, které již cizinec používá, jako například právě elektronické bankovnictví a s ním získanou elektronickou identitu, platební kartu a ověření identity přes takzvanou korunovou či nulovou platbu.
Nový postup by měl podle dokumentu využívat i umělou inteligenci. Podle ministerstva je již dostupná celá řada nástrojů na identifikaci člověka, ať již jde o videoidentifikaci, hlasovou biometrii či nejrůznější senzory a snímače.
Resort rovněž věří, že zavedení nových nástrojů výrazně eliminuje riziko padělání dokladů. „Jde však také o to, aby státní správa držela krok s dobou a byla připravena na moderní výzvy a zabránila naopak nárůstu daného rizika,“ zdůraznila Malá.
Vystoupil jsem a hned mě zatkli, říká Čech, který se vrátil z války na Ukrajině |
Ta současně podotkla, že zákon o pobytu cizinců přináší některé odchylky od správního řízení, kdy za jednu z těch významných lze považovat osobní účast cizince při podání žádosti o povolení k pobytu.
„Celkově je pak jen velmi málo úkonů, které by se dnes realizovaly elektronicky, navíc jde spíše o druhotný způsob komunikace s cizincem, který má z vlastního popudu například zřízenou datovou schránku. Procento takových cizinců je velmi malé,“ doplnila.
